Nové daňové změny se mohou Slovensku vymstít

Od příštího roku čeká Slováky jedna z největších daňových změn za posledních několik let. Jde o sadu opatření, která začátkem letošního října schválil slovenský parlament. Jejich součástí je zejména změna daně z příjmů právnických osob a zavedení nové daně z finančních transakcí. Také dojde ke změnám daně z přidané hodnoty (DPH), jejíž základní sazba stoupne ze současných 20 procent na 23 procent. Některé potraviny pak naopak budou zatíženy jen pětiprocentní daní oproti stávajícím deseti procentům.

Vláda premiéra Roberta Fica (Směr) odůvodnila konsolidační balíček potřebou snížit schodek veřejných financí. Daňová opatření mají přinést do slovenské státní kasy 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Jde již o druhý konsolidační balíček Ficova kabinetu, v tom prvním se loni kromě jiného zvýšily povinné zdravotní odvody, soudní a správní poplatky nebo došlo k obnovení zvláštního zdanění bank.

„Je to na Slovensku během tří let již třetí daňová novela. A bohužel si tamní podnikatelé a běžní občané nemohou vsadit na to, že brzy – třeba za rok – nepřijde další. Navíc se obávám, že přínos pro konsolidaci slovenských veřejných financí bude minimální, protože všechny daně, které se zavádí jako nové, jsou daněmi „zbytečnými“ a zřejmě vyvolají další odliv slovenského kapitálu ze země,“ okomentoval vládní záměr společník CCS Premium Trust Jakub Hollmann.

Ani sami Slováci nemají z nových opatření radost a spíše se obávají negativních dopadů konsolidačního balíčku. Bezmála tři čtvrtiny respondentů, které po schválení zákona parlamentem začátkem října oslovila slovenská výzkumná Agentúra SCIO, vnímají nová opatření negativně. Podle nich ohrozí podnikatele i běžné občany, kterým způsobí problémy v každodenním životě. Hlavní dopad vidí ve zvýšení nákladů. Totiž 41 procent dotázaných Slováků odpovědělo, že očekávají mírný nárůst nákladů, a dalších více než 35 procent uvedlo, že pro ně tento nárůst bude výrazný.

„Tyto postoje jsou pochopitelné, zejména v situaci, kdy až 76 procent respondentů předpokládá negativní dopad konsolidačního balíčku na své osobní finance. Téměř 65 procent respondentů jako největší problém vnímá zvýšení DPH z 20 na 23 procent,“ doplnil výsledek průzkumu Martin Klus, hlavní analytik společnosti SCIO.

Vyšší daně pro podnikatele

Asi nejvýraznější negativní změnou je podle Jakuba Hollmanna nárůst daně z příjmů pro právnické osoby s ročními příjmy převyšujícími částku pět milionů eur (zhruba 126 milionů korun). Ta se totiž týká všech středních a větších podniků na Slovensku. Právnické osoby budou své příjmy nově danit 24procentní sazbou místo dosavadních 21 procent.

Drobný pozitivní ústupek vidí Hollmann ve snížení daně z dividendy, která se po roce vrátí z deseti na sedm procent (k opačnému zvýšení ze sedmi na deset procent došlo na konci loňského roku pro zdaňovací období od 1. ledna 2024).

„Myslím, že jde o trochu krátkozraké opatření, které sice může Slovensku dočasně pomoci doplnit státní kasu, ale ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se to může státu vymstít, protože podnikatelé půjdou jinam a začnou podnikat v zahraničí,“ uvedl Hollmann.

Dále dodává, že tradiční podniky založené v 90. letech minulého století, z nichž mnohé jsou rodinné firmy, mohou začít používat Slovensko jenom jako místo pro vytváření produktu levnou pracovní silou, ale samotný kapitál bude za jeho hranicemi. Vzhledem k blízkosti Česka a Slovenska i podobnému podnikatelskému a legislativnímu prostředí může z odlivu profitovat právě Česká republika. Založení různých holdingových struktur u nás je pro slovenské podnikatele mnohem zajímavější než jinde.

„Daňová novela určitě donutila mnoho slovenských podnikatelů se probudit. Schválení této novely bylo impulzem pro to, aby začali konat, nebo se alespoň rozhlížet po nějakém řešení. Jedním z nich mohou být české majetkové struktury, zejména se osvědčují nadační fondy,“ dodává společník CCS Premium Trust.

Ostatně intenzivně tento fakt vnímá i jeho společnost, která v posledních letech zaznamenává velký nárůst zájmu o poradenství ve věci správy majetku ze strany Slováků. Současné daňové změny jejich zájem ještě zintenzivnily.

Tento trend odstartovala před třemi lety pandemie covidu, k níž se později přidaly geopolitické konflikty. Na to navázaly i aktuální změny v souvislosti s již několikátou změnou legislativního a daňového prostředí. Vzhledem k absenci vhodných prostředků ve slovenském právu je logické, že Slováci musí mířit jinam. Díky českým nástrojům mají podle Hollmanna Slováci na dosah ruky prostředky, kterými lze zajistit ochranu majetku, jeho profesionální správu a případně i mezigenerační předání.

Četnost legislativních a daňových změn pak podle něj Slovensku ubírá na předvídatelnosti a stabilitě právě na straně podnikatelů. „Všichni rádi podnikáme v prostředí, které je z právního i daňového hlediska předvídatelné. Myslím si, že právě ty změny, které nastávají v posledních letech, vedou k velmi podstatnému poklesu důvěry slovenských občanů a podnikatelů v to, že nebudou v budoucnosti ještě daleko více daňově zatíženi, než je tomu dnes. Mohlo by se jednat o daňové zatížení majetku například darovací nebo dědickou daní,“ podotýká Jakub Hollmann.

Transakční daň

Stovky milionů eur ročně chce slovenská vláda vybrat na nové dani z finančních transakcí, jež zatíží podnikatele a další právnické osoby, mezi které patří také různé nevládní organizace, se sídlem na Slovensku. Této dani, kterou dříve zavedlo Maďarsko, budou na Slovensku podléhat například až na výjimky všechny odcházející platby z bankovních účtů právnických osob.

V důsledku změn vzniká i povinnost pro živnostníky a malé firmy na Slovensku, aby si také založili podnikatelský účet. Řada drobných podnikatelů si přitom i v Česku běžně vystačí jen s účtem osobním.

Transakční daň se bude platit téměř z každé finanční transakce, jako je úhrada faktury, výplata mzdy či výběr hotovosti. Dani z transakcí naopak nepodléhají platby daní, odvodů a příspěvků, které jsou příjmem státního rozpočtu. Sem spadají i sociální a zdravotní odvody.

U finančních transakcí činí sazba 0,4 procenta, přičemž je zastropována 40 eury, u výběru hotovosti pak je tato sazba dvojnásobná a není zde horní limit. Kromě uvedeného se zavádí pevný roční poplatek dvě eura za každou kartu, která byla použita alespoň jednou během daného roku. Když tedy například slovenskému podnikateli přijdou od jednoho dodavatele tři faktury, první na 1500 eur, druhá na 7000 eur a třetí na 8500 eur, tak na transakční dani zaplatí u první šest eur, u druhé 28 a u třetí 34, celkem by tak zaplatil 68 eur. V případě, že by šlo o fakturu jedinou, o celkové sumě 17 tisíc eur, tak by transakční daň dosáhla výšky stropu, tedy 40 eur.

Právě tato daň ale vyvolává obavy z jejího obcházení. Jednou z možností je přestat používat bezhotovostní platby, případně i výběry z bankomatů, lze tedy čekat, že daleko více budou Slováci platit hotově.

„Vyhnout se této dani lze také platbami mimo území Slovenska. Podnikatelé si povedou aktivní podnikatelský účet mimo Slovensko, čímž minimalizují počet povinně zdaněných transakcí. Podnikatel z Žiliny, Bratislavy či Popradu si rozmyslí, zda si auto do firmy koupí na Slovensku, kde ale zaplatí daň, nebo jestli si ho koupí u nás v Česku a nemusí platit nic navíc. Přitom účel firemního používání bude splněn,“ vysvětluje Hollmann.

Další obcházení se nabízí kvůli osvobození od daně z transakcí při převodech mezi podnikatelským a běžným účtem poplatníka, pokud jsou vedeny u stejné banky. Vzhledem k tomu, že se daň neplatí z příchozích plateb na firemní účet, tak pro tyto účely bude vhodné využít podnikatelský účet. Stejně tak pro platby odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daně, jež jsou – viz výše – také osvobozeny. Pro veškeré další úhrady si podnikatel může převést finance na osobní účet, ze kterého může platit veškeré další výdaje.

Článek vznikl ve spolupráci se společností CCS Premium Trust.