Joachim W. Buchenau, Bénédicte de Peretti

wendelin_wiedkin_porsche_ilu.jpgLetos v září získala německá automobilka Porsche 18,5 procenta ve Volkswagenu a stala se jejím největším akcionářem. Šéf představenstva automobilky Porsche Wendelin Wiedeking je o správnosti investice přesvědčen, i když hodnota balíku v poslední době klesá.

HB: V současnosti jste považován za jednoho z nejúspěšnějších manažerů ve světovém automobilovém průmyslu. Ale od té doby, co Porsche převzalo podíl ve Volkswagenu, se hodnota tohoto balíčku snížila o zhruba 300 miliónů eur. Zdá se, že vaše investice se příliš nevyplácí.
Jak jste na to přišli? Odkdy se investice poměřuje denními kursy? Základem našeho podílu ve Volkswagenu byla jasná firemní strategie.

HB: Nekoupili jste příliš draze?
Tu nejvhodnější dobu se, jak je známo, nepodaří trefit nikdy. A když kupujete balík po balíku, pak zase vaše vlastní poptávka žene cenu do výše. Za to jsme nemuseli za balík platit žádný příplatek, což bývá běžné. Celkově je tedy naše bilance pozitivní.

HB: Nejdříve jste získali 18,5 procenta. Tím jako nejmenší německá automobilka fakticky kontrolujete evropskou jedničku. Chtěli jste ve Wolfsburgu získat moc?
Skutečně jsme se chtěli stát největším akcionářem a tím jsme se také stali. Ale společnost nekontrolujeme.

HB: Zatím. Vylučujete, že byste váš podíl navýšili až na 25,1 procenta, tedy blokující menšinu?
Zásadně se vylučovat nemá nic. Ale blokující menšina nebyl náš primární cíl. Nejdříve se musíme vyšplhat na první horu. V současnosti jsme teprve v základním táboře.

HB: Co odporuje přímému dobytí vrcholu? Fúzi?
Podíl se dá vždy korigovat tak, že z toho Porschemu nevznikne škoda. Fúze se naopak korigovat nedá. Mým cílem je, aby všechna tato rozhodnutí existenci Porsche neohrožovala. Koneckonců by si toho člověk nikdy neměl brát příliš a přepnout tak své síly.

HB: Trpí VW kvůli tomu, že má veřejného akcionáře, spolkovou zemi Dolní Sasko?
To se nedá všeobecně zodpovědět. Ale ze zkušeností vyplývá, že politická logika často bývá jiná než podnikatelská.

HB: A co když si s Dolním Saskem jako velkým akcionářem nebudete rozumět?
Porsche se již léta Německa zastává. Jsme zde jedním z největších plátců daní a po přerozdělení z toho profituje také země Dolní Sasko. Vycházím z toho, že v dozorčí radě Volkswagenu s naším politickým partnerem budeme vycházet.

HB: Není mezi Porsche a Volkswagenem naprogramovaný střet zájmů?
Pomalu - co se týče odbytu, křížíme se pouze 2,8 procenta.

HB: Ale co se týče obratu, je to více.
Ale také pouze něco mezi sedmi a osmi procenty. Co se týče zisku, je to rovná nula.

HB: Protože VW na své luxusní třídě vozů prodělává. Je pro masového výrobce aut smysluplné vyrábět auta, jako je Phaeton nebo Bugatti?
To jsou otázky, které patří do dozorčí rady a ne do veřejné diskuse.

HB: Ale vy sám jste přece řekl, že se z VW dá něco udělat.
Ano. A proto chceme ve VW také působit. Chceme se velmi konstruktivně podílet na práci představenstva, především co se týče strategických otázek.

HB: Znamená to, že dosavadní dozorčí rada má nedostatky?
Já vedu Porsche jako podnikatel a tak by měl být veden také Volkswagen. Není přece možné, aby představenstvo při nepříjemných otázkách, jako je například rušení pracovních míst, nemělo dostatečnou podporu dozorčí rady, protože ta nechce nést zodpovědnost za nepříjemné důsledky.

HB: Potřebuje tedy dozorčí rada VW vaši pomoc?
Ne, nepotřebuje. Jde o to, aby se otevřeně hovořilo o strategiích či se občas kladly kritické otázky. Kdo mne zná, ten ví, že v dozorčí radě nebudu jen sedět, ale že chci také něčím přispět.

HB: Dělá snad představenstvo VW málo?
Ani to není pravda. Představenstvo problémy přesně rozpoznalo. Do roku 2006/2007 si stanovilo ambiciózní cíle a těmi jej budeme také poměřovat.

HB: To zní jako hrozba pro pana Pischetsriedera.
Ale proč? Management a zaměstnanci zkrátka musí vědět, jak vypadá konkurenční situace ve světě. Je zcela jasné, že se VW musí postavit jedničce ve své třídě - tedy Toyotě. Na této cestě ale nemůžeme nechat představenstvo o samotě. Ve firmě je dost úkolů. Just do it!

HB: Co tím máte konkrétně na mysli?
Nejdříve musíme zvýšit produktivitu a vytvořit na konkurenci tlak prostřednictvím nových modelů. Kromě toho VW potřebuje vizi ve smyslu "Kde budeme za pět let".

HB: Jak by mohla vypadat?
To se nedá tak jednoduše vysypat z rukávu. My u Porsche jsme se také orientovali podle produkce Toyoty a učinili tvrdá opatření. Ale zároveň jsme našim lidem dali perspektivu s novými modely a řekli jim, kam se chceme za pár let dostat. Zkrátka: je třeba si získat lidi pro své cíle.

HB: A jak by podle vašeho názoru měla vypadat vize VW?
To dnes nemohu říci. Ale zamyslíme se nad tím. To je mimo jiné jeden z úkolů našeho desetičlenného strategického týmu. Ale nechci nic předjímat.

HB: Nejdůležitějším rozhodnutím Porsche je nová čtvrtá modelová řada, sportovní coupé Panamera. Zde v úvahu jako výrobní partner připadá už jen VW.
Není to nutné. Ve výrobě Panamery by VW byl čistě dodavatel. A o něm rozhoduje konkurenceschopnost. Pokud to s VW nepůjde, najdeme si jiné partnery. Koneckonců na modelu Panamera chceme vydělávat.

HB: Porsche je na tom velmi dobře. Máte pro jiné firmy návod na úspěch?
V zásadě se vyplácí dlouhodobé uvažování. BMW například ještě dnes profituje z éry svého někdejšího šéfa představenstva, Eberharda von Kuenheima. Já jsem u Porsche ve vedení 13 let. A mohu říci, že jsem žádnou chybu neudělal dvakrát. To o sobě jiné firmy, jejichž management se mění každé dva roky, tvrdit nemohou.

HB: Máte tím na mysli, že hodnota akcií není to nejdůležitější?
Přesně tak. Proto jsem se toho nikdy nedržel. Myslím si, že to několik mých kolegů vidí stejně. Nejvýkonnější jsou firmy, které jsou také jako firmy vedeny. Právě středně velké firmy dbají na to, aby nebyla v pořádku jen pokladna, ale aby se dařilo i zaměstnancům. Ve firmách zkrátka potřebujeme více zodpovědnosti a etiky.