Unie nechce být závislá jen na Rusku

Evropská unie si pod dojmem rusko-ukrajinské "války o plyn" začíná dělat starosti s přílišnou závislostí na dodávkách ropy a zemního plynu z Ruska. O alternativách ví: Severní Afrika a Střední východ, Střední Asie. Vlastní zásoby energetických surovin jsou omezené a v Severním moři, poblíž britských břehů, už pomalu docházejí.
Už teď musí unie dovážet 80 procent své potřeby ropy. U zemního plynu to je padesát procent. Komise EU odhaduje, že se závislost na dovozu energetických surovin zvýší do roku 2020 u ropy na 86 procent a zemního plynu na 75 procent. Dokonce i černého uhlí bude muset Evropa dovážet stále více.
Až dosud bylo Rusko považované za spolehlivého dodavatele a partnera. "Nejde o nedůvěru, ale Evropa si musí hledat i jiné zdroje," říká Fatih Birol, hlavní ekonom mezinárodní energetické agentury IEA. "Závislost na jednom zdroji je vždy nepříjemná," dodal v listu Financial Times Germany.
Ostatně, velká část ruského plynu jde do západní Evropy přes Česko tranzitním systémem plynovodů RWE Transgas. "Jím jde zhruba třetina ruského plynu pro západní Evropu," řekl HN Josef Kasl, generální sekretář České plynárenské unie.
Ne že by unie čekala se založenýma rukama. Svůj energetický obzor rozšířila až do Střední Asie. Loni byl do provozu uvedený ropovod z Baku do tureckého Cejhanu, což přiblížilo kaspickou ropu evropským spotřebitelům. Rozhoduje se o plynovodu Nabucco, který má do západní Evropy přivést plyn od Kaspického moře a z Íránu přes území Turecka a balkánské země.
Pro Evropu jsou stále zajímavější také zásoby ropy a zemního plynu v Alžírsku a Libyi. "Ropu můžeme dovážet tankery, to umíme dobře. A pro zemní plyn se nabízí jeho zkapalňování a doprava rovněž po moři," konstatuje Birol.
Je tu ale drobnost: Evropa nemá potřebnou infrastrukturu. Jen na jihu kontinentu, ve Španělsku a Portugalsku pracují zařízení na zpětné zplynování. Ta ale mají jen místní význam. Totéž platí o zařízeních třeba ve Skandinávii.
Velký zkapalňovač dokončuje Norsko. Ale pro Evropu nemá velký význam. Jeho kapacitu si na pět let dopředu zamluvily Spojené státy, sdělili HN odborníci z firmy RWE Transgas.
K průlomu by mohlo dojít v nejbližší době. Firma E.ON chce postavit zplyňovací stanici v německém přístavu Wilhelmshaven.
Podle odborníků je už dnes zkapalňování a opětné zplynování suroviny nákladově i energeticky srovnatelné s přepravou plynu potrubím. I tam se spotřebuje energie v kompresorových stanicích a drahá je i samotná stavba a údržba plynovodu. Zbývá maličkost. Postavit zkapalňovače třeba v severní Africe a v Evropě zplyňovače.