Půjčky na dárky přilákaly podvodníky

Čím dostupnější jsou úvěry, tím častěji jsou terčem podvodníků. Jednou uvedou firmu, u níž nepracují, podruhé zase do žádostí vepíšou příjmy, které v životě neměli. Někdy ještě vše pojistí falešným razítkem zaměstnavatele. Čím dál víc lidí, především před Vánocemi, se tak zkouší dostat k úvěrům. Nejvíce podvodů přitom hlásí kraje, v nichž je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost.
Například policisté v Teplicích zaznamenali od počátku roku již kolem třiceti úvěrových podvodů. Většinou je podle mluvčí teplických policistů Ilony Novotné nahlásily společnosti, které nabízely úvěry na nákup vánočních dárků.

Do patnácti tisíc
"Je to určitě snadnějším způsobem, kterým se dají peníze půjčit. Lidé se nechali zlákat reklamou a zkoušeli si koupit věc, na kterou neměli," vysvětluje růst tohoto deliktu Novotná.
Zadluženost českých domácností rok od roku výrazně stoupá. Na konci roku lidé dlužili bankám skoro čtyři sta miliard korun, jen na spotřebitelských půjčkách to bylo bezmála sto miliard. To je skoro dvakrát tolik než před třemi lety. Dalších přes dvacet miliard lidé dluží splátkovým firmám.
Ne všichni se o úvěr pokoušejí poctivě. Například jeden ze zájemců požádal o úvěr na koupi televizoru, ale peníze chtěl ve skutečnosti použít k nákupu auta. Jiný muž si zase vypomohl k získání úvěrů nepravdivými údaji o svém zaměstnavateli a falešným firemním razítkem. Podobně postupovala čtyřicetiletá žena, která si chtěla půjčit deset tisíc korun. Většina úvěrů, kterými se teplická policie zabývá, je do patnácti tisíc korun.

Gangy využily bezdomovce
Třebaže převahu případů mají na svědomí jednotlivci, úvěrovým podvodům se začínají věnovat i organizované skupiny.
Jeden takový rozsáhlý případ šetřila vloni pražská a severočeská policie. "Muž vyráběl na počítači falešné občanské průkazy, další lidé, většinou bezdomovci, na ně nakupovali u splátkových obchodníků domácí kina a televize. Bezdomovec dostal pětistovku, zprostředkovatelé zboží ihned prodávali dál. Společnost nikdy škodu nedostala zaplacenou," uvedl Jiří Vokuš z policejního prezídia.
Na Uherskohradišťsku obvinila finanční policie rekordní počet podezřelých - šestačtyřicet. "Obvinění uváděli do žádostí například nepravdivá potvrzení o zaměstnání, o výši příjmů či přiznání k dani z příjmu. Získané úvěry následně zpravidla nespláceli," uvedl Pavel Hanták z policejního prezídia.
Vše organizovali dva šestatřicetiletí muži, kteří měli na zařizování úvěrů živnost. Do žádostí vepisovali hlavně firmy, v nichž měli známé. "Když se banky snažily ověřit, zda žadatelé v podniku pracují a mají uvedený příjem, komplicové ve firmách to bankéřům potvrdili," řekla HN osoba, která v případě vypovídala jako svědek.

Podvody? Patnáct ze sta
Růst úvěrových podvodů potvrzují i banky a splátkové společnosti. Tvrdí ale, že většinu odhalí při podání žádosti o půjčku.
"Každá patnáctá žádost ze sta byla u splátkového prodeje pokusem o podvod nebo podvodem," říká Klára Gajdušková, mluvčí České spořitelny.
"Vloni jsme podali zhruba 500 trestních oznámení na lidi, kteří se snažili podvodem získat úvěr," uvedla Irena Loukotová ze splátkové firmy Cetelem.
Rostoucí podvody nutí firmy k větší obezřetnosti."Podmínky pro půjčky jsme zpřísnili," uvedla Gajdušková.

Kolik lidí podvádělo s úvěry