Řediteli vydělává "jeho" zákon

Řediteli vydělává "jeho" zákon

Někdejší ředitel odboru na ministerstvu školství Karel Tomek by mohl sloužit jako příklad toho, jak si úředník může před odchodem ze služeb státu připravit půdu pro další dobrý výdělek.
Na ministerstvu řídil odbor základního školství a výrazně se podílel na přelomové reformě, díky níž se ve školách nebude učit podle nařízených státních osnov, ale podle rámcových vzdělávacích programů. Na podzim po pěti letech z ministerstva odešel a od října pracuje v agentuře, která za peníze školí učitele, jak rámcové programy sestavit. Ve vzdělávací agentuře Infra, která k rámcovým programům vydává a prodává příručky, je Karel Tomek hlavním odborným garantem.
"Myslím, že pro reformu školství je výhoda, že dál někoho školím, že něco napíšu. Bez ohledu na to, pro koho pracuji," odmítá Karel Tomek, že by na tom něco nebylo v pořádku. "Pořád dělám tu samou práci," dodává.
Stínový ministr školství za ODS, poslanec Walter Bartoš je však k případu přísnější. Je to jasný konflikt zájmů," říká.

A jsou tu ty složenky

Karel Tomek ochotně vysvětluje, že z ministerstva odešel, aby se mohl více věnovat rodině. "A je logické, že z něčeho musím složenky platit," hájí své nové zaměstnání.
Jeho odchod z úřadu přišel v době, kdy školy nejvíc potřebují pomoc, na níž vydělává. Rámcové programy, které pomáhal prosadit, si musí připravit každá škola sama a podle mnohých ředitelů jde o tak komplikovanou věc, že se bez pomoci neobejdou. V současnosti programy zkouší prvních dvacet škol, od školního roku 2007/2008 je budou muset mít všechny. "Původně měly rámcové programy dávat školám jen možnost učit jinak. Postupně z toho ministerstvo udělalo povinnost. A školám se musí pomoci, třeba v podobě soukromých agentur. Pan Tomek zužitkuje poznatky a známosti, které získal na ministerstvu," říká Petr Roupec, bývalý náměstek ministra školství a hlavní školní inspektor. Infra účtuje od 800 do 1200 korun za proškolení jednoho učitele. "Je to etický problém už proto, že odešel v poločase reformy," dodává.
Tomek oponuje, že by nemohl odejít nikdy: "Reforma poběží se mnou i beze mne."
Ministerstvo odchod bývalého ředitele do soukromé sféry komentuje diplomaticky. "Zakázané to není. Zda je to etické, to je otázka, na niž si musí odpovědět každý sám," říká Ondřej Gabriel z tiskového oddělení.

Co není zakázáno

Postup Karla Tomka neporušuje žádný zákon ani nařízení. Státní zaměstnanci v Česku nemají ve smlouvách žádnou konkurenční doložku, podle níž by například nesměli po odchodu ze státních služeb pracovat po jistý čas ve firmě, o níž na úřadě rozhodovali.
"Bohužel nejde jen o problém ministerstva školství, ani ostatní úřady to nemají ošetřené," uvedl člen školského výboru ve sněmovně Vladimír Koníček z KSČM.
Protikorupční organizace Transparency International už léta úpravu smluv doporučuje, ve vyspělých zemích se vyšší úředníci ke karanténě zavazují běžně.

Kdo se stará, ten má

Koneckonců na to, že někteří tvůrci zákonů a úředníci umějí práci prodat dvakrát, už HN poukazovaly. Jednou si úředníci nechají za zákony a normy zaplatit od státu, podruhé jako soukromí lektoři. Například úřednice Ministerstva práce Eva Rothová dávala soukromá školení o zákoně, který napsala. Účtovala si za hodinu až trojnásobně víc, než je obvyklá taxa. Šéf odboru školství na olomouckém hejtmanství Miroslav Gajdůšek se zase stal lektorem speciálního semináře o školském zákoně, za který starostové a lidé z úřadů dali každý třináct set korun. Když mu starostové vyčetli, že měli získat informace zdarma, Gajdůšek slíbil, že dá honorář na charitu.