Od cesty Merkelové do USA se čeká mnohé

Od cesty Merkelové do USA se čeká mnohé

Jak ve Spojených státech, tak v Německu vyvolává první návštěva německé kancléřky Angely Merkelové velký zájem. Kancléřka by se dnes měla setkat s prezidentem Georgem W. Bushem, který by se jí měl věnovat asi tři hodiny. To je více než s kterýmkoliv zástupcem předchozí německé vlády.
"Jelikož se jedná o intenzívní poznávací setkání, měla by být projednána široká paleta témat," tvrdí zástupci berlínské vlády. Do jaké míry by se mělo hovořit o sporných tématech, jako je například porušování lidských práv při mezinárodním boji s terorismem, říci nechtěli. Do podrobností nezašla ani Merkelová.
"Myslím, že počínaje hospodářskou spoluprací až po otázku spolupráce v oblasti boji proti terorismu, bychom měli hovořit o mnoha tématech," řekla včera, krátce před odletem. Zároveň dodala, že doufá, že ze setkání vzejde intenzívní a přátelský vztah.
Fakt, že očekávání vůči návštěvě jsou tak veliká, souvisí s tím, že vztah Bushe s předchůdcem Merkelové, kancléřem Gerhardem Schröderem, byl kvůli sporu o válku v Iráku považován za špatný. Merkelová sama Bushe krátce potkala jen jednou - při jeho návštěvě v Německu vloni v březnu.
"Její výhodou je, že jí Američané nemohou vytýkat žádný antiamerikanismus," míní Werner Hoyer, odborník na zahraniční politiku z liberální FDP. "Proto má větší možnost říci také něco kritického k věcem, jako je například vězení Guantánamo," dodal. Do jaké míry toho Merkelová využije, je ale nejasné. Zástupci politických stran jak z vládní koalice, tak z opozice ji k tomu ale vyzývají.

Sebevědomá kancléřka

Své "sebevědomí" a jistý kritický odstup ale podle odborníků Merkelová ukázala již počátkem tohoto týdne, kdy Guantánamo kritizovala v rozhovoru s časopisem Spiegel a vyslovila se pro jeho zrušení.
V USA tím nevyvolala téměř žádnou kritiku, podle deníku New York Times tak pouze jednala jako "každý normální člověk". Dokonce i konzervativní list Washington Times Merkelovou vítá, s tím, že díky její návštěvě dojde k "novému románku" mezi USA a Německem.
Vstříc by Merkelové měl vyjít i Bush, který na domácí politické scéně čelí ztrátě popularity a rostoucí skepsi o politice vlády v Iráku. Jeho stranu republikánů navíc v poslední době zastihlo několik skandálů. Podle někdejšího velvyslance USA v Německu, Richarda Burta, je proto Bush "odkázán na spolupráci se spojenci".
"Americká vláda dnes již ví, že nesmí jednat bez ohledu na ostatní partnery," zdůraznil také Stephen Szabo, profesor pro evropské vědy na baltimorské Johns Hopkins University.
S velkou konkrétní nabídkou přitom Merkelová do Spojených států očividně nejede. Co se týče otázky Iráku, je sice ochotna nabídnout a zesílit pomoc při vzdělávání policistů, s čím již začala vláda předchozí, na vyslání německých vojáků do země ale nedojde.

Křehká koalice v Německu

Snadná nebude návštěva USA pro Merkelovou z hlediska vnitropolitického.
Politici z její vládní CDU/CSU po ní vyžadují, aby se zasadila o další posilování německo-amerických vztahů. Šéf frakce koaliční sociální demokracie SPD Walter Kolbow naopak soudí, že "nový začátek není nutný, protože Schröderova vláda bilaterální kontakty po válce v Iráku již vylepšila."
Jako další témata pak podle informací z vládních kruhů mají kromě aktuálního vývoje v Íránu, Rusku a Iráku, být také předsednictví Německa v Evropské unii a skupině zemí G8 v roce 2007. Jistou roli by měla hrát i reforma Organizace spojených národů, v jejíž radě bezpečnosti se Německo snaží získat místo stálého člena.
Krátce před odletem Merkelové vyšlo najevo podezření, že německá tajná služba měla za éry předchozí vlády USA ve válce v Iráku pomáhat s výběrem cílů k bombardování.
Podle německé televizní stanice ARD tak agenti měli v Bagdádu prověřovat informace, jež nakonec vedly k útoku, při němž zemřelo 12 civilistů. Německá tajná služba BND to popřela. "Informace Američané dostávali, ale nešlo o ověřování cílů," řekl však agentuře Reuters nejmenovaný pracovník BND.