Nepohodlný se natáčel na autentických místech, což vaši filmovou partnerku šokovalo. Jak jste to snášel vy?Již dříve jsem s delegací UNICEF navštívil Ugandu, v Keni jsem byl poprvé. Všude se tam setkáte s obrovskou bídou. Lidé mají sotva co jíst a minimální lékařskou péči. Ale setkáte se také se srdečností, zvědavostí a pohostinností. Člověk tam přijde a říká si, jak je to strašné. Ale jedním dechem si klade otázku: Není to kouzelné, když vidíte tu obrovskou radost ze života? Na to nejste připraveni. Hrůza a nadšení jsou pocity, které se vás zmocňují zároveň.
Existuje několik hvězd, které se pro UNICEF hodně angažují. Myslíte si, že bohatí a slavní mají nějakou zvláštní odpovědnost?
Řekl bych, že jsou to lidé, kterým nasloucháte, když hovoří o problémech na naší planetě. Všichni je mají na očích a jsou slyšet. Pro organizace, které se snaží pomáhat, jsou proto velice potřební, vyburcují veřejnost, aby vydala nějaké peníze. Ale já nejsem žádný expert, který všemu rozumí. Také to nevidím jako své hlavní poslání. Jsem herec, ale také ten, který chce pomáhat.
Má pro vás odlišné významy, když máte hrát "sociálně uvědomělou" postavu jako v Nepohodlném, nebo pohádkovou bytost jako v Harry Potterovi?
To nemá s hraním nic společného. Nikdy jsem si neřekl, že bych měl hrát v tomhle filmu jen kvůli tomu, že se dotýká závažných sociálních témat. To mě nezaujalo tolik jako postava Justina Quaylea...
Která tak trochu připomíná spisovatele Johna le Carré, z jehož románu film vychází...
S tím souhlasím. John le Carré by to určitě také nepopřel. Umí velmi dobře napsat postavy, které mají bohatý vnitřní život, ovšem stále se schovávají za kamennou tváří. John le Carré je chodící tajemství. Ještě jsem nepotkal nikoho s tak neproniknutelnou tváří, kdo by měl lepší pozorovací talent.
Neváhal jste, když jste měl převzít v novém filmu o Harry Potterovi roli největšího padoucha?Myslíte kvůli tomu, že jsem už párkrát zloducha hrál? Jistě, hlavně po úspěchu Schindlerova seznamu, kde jsem ztvárnil nacistu, tu bylo nebezpečí, že si mě takto zaškatulkují. Ale měl jsem štěstí, že se tak nestalo. Proto mi nepřišlo zatěžko převzít roli největšího zloducha všech dob, jehož jméno se nesmí ani vyslovit. Jakmile se pustíte do světa plného magie a čarodějů, užíváte si ho.
Vaši manželku hraje v Nepohodlném Rachel Weiszová. Není to poprvé, co spolu stojíte před kamerou...
Natáčet manželské scény je daleko jednodušší, když se s partnerem již znáte. Už jsme spolu hráli ve Slunečním jasu a moc dobře si rozumíme. Když si důvěřujete, je pro vás snazší točit erotické scény, které v Nepohodlném hrají důležitou roli. Je jasné, že jste před tím nervózní, ale oba jsme byli připraveni na všechno, neboť nám oběma na filmu záleželo. Chtěli jsme, aby náš vztah na plátně působil věrohodně.
Čím to, že o vašem soukromém životě se toho moc neví?
A tak to taky zůstane! Pokud se pohybuju na veřejnosti, jde mi výhradně o práci a nenechám se nikam dotlačit. Ještě si pamatuju, jak byl tisk bez sebe, že jsem po úspěchu Anglického pacienta nehrál hned nějakého romantického milence, ale excentrika ve filmu Oscar a Lucinda. Nechávám se vést instinktem, nechci být hvězdou za každou cenu.
Nepohodlný herecký život Ralpha Fiennese
Má elegantní zevnějšek klasické filmové hvězdy ze zlaté éry Hollywoodu čtyřicátých let. Přesto si vybírá temné role zavilých padouchů, vyšinutých individuí a milenců se zmučenou duší.
V závěrečné třetině jeho nejnovějšího filmu Nepohodlný nosí hrdina v podání Ralpha Fiennese vytahané, ušmudlané tričko.
Zdánlivé maličkosti věnoval představitel hlavní role neobyčejnou pozornost: "Původně jsem chtěl jeho úpadek vyjádřit zmačkanou košilí. Pak mě napadlo, že ve vybledlém tričku bude ještě zranitelnější. Ale musela to být ta správná vybledlá barva." Kostymérkám se podařilo naplnit jeho představy teprve na desátý pokus. Epizoda jen dokládá fakt, že každá z Fiennesových filmových postav je předem promyšlena do nejmenších detailů. Ralph Fiennes se nikdy nespoléhá jen na temný magnetismus, který z něj zdánlivě automaticky vyzařuje. "Slyšel jsem, že někteří kolegové mu říkají Bambi. On sám si své charisma nejspíš vůbec neuvědomuje, nevěří na ně. Má v sobě takovou až dětskou nevinnost," říká o něm režisér David Cronenberg.Fiennes se cíleně vyhýbá prvoplánově hvězdným rolím. Namísto nich si vybírá komplikované postavy, které popisuje jako "excentrické idealisty". Před kamerou debutoval v roli vášnivého Heathcliffa v adaptaci románu Na Větrné hůrce; tragické milostné příběhy prožívají i jeho hrdinové z filmů Anglický pacient a Hranice lásky. Režiséři se na něj obracejí, když je potřeba zahrát ztělesněné zlo nebo se ponořit do duševně choré mysli: v Schindlerově seznamu si zahrál sadistického nacistu, v thrilleru Červený drak ztělesnil šíleného vraha, který zabíjí umělým chrupem své babičky, v dramatu Pavouk představoval schizofrenika, v nejnovějším pokračování potterovské série pak samotného Pána zla - Voldemorta. "Své filmové postavy musíte milovat," říká Ralph Fiennes. "Snažím se je poznat, a s intimitou narůstá i sympatie. Takže teď mám Voldemorta rád."
(arb)
Snímky / AP, Reuters: Ralph Fiennes jako John Steed ve filmu Mstitelé (1998)
