Paroubek s Topolánkem vyšší přídavky nezarazí

Paroubek s Topolánkem vyšší přídavky nezarazí

Když se začátkem roku premiér a předseda opoziční ODS na televizní obrazovce shodli, že zvýšení rodičovského příspěvku chystané poslanci by se mělo zarazit, vypadalo to s jeho schválením všelijak.
Po měsíci je jasné, že buď svá slova Jiří Paroubek a Mirek Topolánek nemysleli vážně, nebo nemají ve stranách k prosazení svých postojů dostatečnou autoritu.
Zákon, jenž by příspěvek zvýšil na více než sedm tisíc, tedy dvojnásobek dosavadní částky, měl v nadcházejících dnech podle nich smést ze stolu Senát.
Senátoři, a to napříč stranami, jsou ovšem jiného názoru. Dvanáct miliard není malý zásah do státní pokladny - ale na druhou stranu, na co jiného už by měl stát vydávat peníze, než na podporu rodin s dětmi, říká většina z nich.
"Moji senátoři mě v této věci nevyslyšeli," řekl včera Topolánek, který se podle svých slov snažil vysvětlit nejsilnějšímu klubu v horní komoře, že návrh je nesystémový. Ne všichni senátoři za ODS budou přímo hlasovat pro vyšší rodičovské příspěvky, odhaduje Topolánek, ale počet těch, kterým doopravdy vadí, také nebude vysoký.
"Beru to jako svou drobnou osobní prohru. Nejsem ale ten, kdo by za to senátory vylučoval," dodal.
Paroubkova pozice je lehčí v tom, že sedm senátorů za ČSSD není v horní komoře rozhodující silou. I proto mohl zvolit jinou taktiku: Pokud by se na odmítnutí jednorázového zvýšení příspěvku rodičům dětí do čtyř let dohodly všechny ostatní strany, byla by pro i ČSSD, prohlásil nedávno. Paroubek však dobře ví, že lidovci na něm trvají.
Pokud by se tak přesto stalo, norma by se pak vrátila k původnímu plánu zvyšovat tuto pomoc rodinám postupně během zhruba čtyř let.
Podle dřívějších vyjádření ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha by se měl rodičovský příspěvek pohybovat na úrovni minimální mzdy (dnes kolem 7500 korun). Většině senátorů tedy návrh nevadí, přesto se ale zákon s jednorázovým zvýšením příspěvků, které ve sněmovně úspěšně prosadil lidovec Pavel Severa, může vrátit na stoly poslanců.
Lidovečtí senátoři, druhá nejsilnější frakce v Senátu, mají výhrady. I když k jiným jeho pasážím a spíše technickému rázu.
Senátoři ovšem předpokládají, že poslanci si možnost pomoci rodinám, která se dá dobře prodat za čtyři měsíce v parlamentních volbách, nenechají utéci. Nás podezírají z populismu, ale upřímně řečeno, poslanci na tomto návrhu mají daleko větší podíl, než máme my, říká v kuloárech většina z nich.
A například senátor za ODS Jaroslav Kubera uvádí ještě jeden důvod, proč by se nejraději zákonem nezabýval: Senát nerozhoduje o rozpočtu, proto by neměl ani hledat, kde v něm jsou, nebo nejsou peníze. "Proč bychom měli být těmi, na které se bude ukazovat - sebrali lidem peníze," tvrdí.