Robert Holman: Euro je priorita národní banky

Měnová politika České národní banky zaměřená na nízkou inflaci je úspěšná. Již několik let máme stabilně nízkou inflaci a nemusíme se obávat toho, že by se inflace u nás v budoucnu nějak výrazně zvýšila. Měnová politika ČNB se dnes podobá spíše jemnému ladění úrokových sazeb, tak aby se inflace co nejpřesněji strefila do inflačního cíle. Žádné dramatické změny však nelze očekávat. Můžeme říci, že naše měnová politika vplula do klidných vod.

Ale zároveň se před námi vynořuje nová naléhavá otázka - otázka zrušení české koruny a přijetí eura.
Je dobře, že se diskuse o přijetí eura u nás konečně dostává na politickou úroveň a neomezuje se jen na vědecké studie o optimálních měnových zónách. To, co bychom nejméně potřebovali, by bylo odtržení odborných analýz od politických debat a rozhodnutí.

Euro bylo v roce 2000 zavedeno ryze politickým rozhodnutím bez vazby na hlubší ekonomické analýzy. Jak se dnes ukazuje, byla to chyba, a my bychom podobnou chybu neměli opakovat.
Při vstupu do EU jsme podepsali přístupové smlouvy, které nás zavazují přijmout euro, jakmile splníme maastrichtská kritéria. Myslím, že přijetí takového závazku z naší strany bylo velkou chybou. Maastrichtská kritéria nejsou pro dobré fungování společné měny postačující, ale protože jsou vyjádřena jednoduchými číselnými ukazateli, politikové je akceptují.

Nejsme sladěni

Aby bylo přijetí eura pro nás výhodné, musela by být česká ekonomika více sladěna se zeměmi eurozóny a naše trhy, zejména pracovní, by musely být mnohem pružnější, než jsou dnes. Analýzy sladěnosti se sice provádějí, ale v našich politických kruzích se nepovažují za příliš relevantní. Jinak by se nemohlo mluvit o roce 2010 jako o termínu přijetí eura.
Obávám se, že podkladové analýzy a studie, které vznikají v ČNB i jinde, se považují jen za politicky nezávazné přílohy.

Přitom z nich vyplývá, že se zeměmi eurozóny nejsme sladěni v hospodářském cyklu, máme odlišnou hospodářskou strukturu a české pracovní trhy jsou nepružné. Kdyby za takových okolností například klesla poptávka po našich automobilech, utrpěla by česká ekonomika šok, který by (bez existence národní měny) vyústil v hlubokou hospodářskou depresi a růst nezaměstnanosti.

Národní kritéria pro přijetí eura jsou nezbytná. Jednotlivé země se v mnoha hospodářských kritériích odlišují, což je činí různě připravené na přijetí společné měny. Například malé ekonomiky s režimem fixního kursu jsou lépe připraveny na přijetí eura než větší ekonomiky, které mají flexibilní měnový kurs a jejichž centrální banky provádějí inflační cílování.
Argument, že nelze stanovit číselné hodnoty všech relevantních hospodářských kritérií, neobstojí. Rozhodně to není důvod na ně rezignovat a omezit se jen na jednoduchá maastrichtská čísla.

Odpovědnost ČNB

Jsem přesvědčen, že ČNB musí být zúčastněna na politickém rozhodování o přijetí eura a nemůže být pouhým poradcem vlády. ČNB je politická instituce. To neznamená, že je spojována s politickými stranami nebo že je závislá na jiných politických institucích. Ani z její nezávislosti na vládě nevyplývá žádná "apolitičnost" ČNB. Politický charakter centrální banky je ostatně vyjádřen i pojmem "měnová politika".

V otázce přijetí eura nemůže ČNB ustoupit do pozadí a poskytovat vládě jen expertizy. To by bylo alibistické vyvazování se z odpovědnosti, kterou vůči občanům má. Výměna národní měny za měnu nadnárodní je zcela unikátní akt, se kterým ani naše ústava nepočítá. Ale i ústavou definovaný cíl činí ČNB v této věci politicky odpovědnou, neboť proces přijetí eura bude mít na cenovou stabilitu své dopady.

Už samotný náš vstup do systému ERM II, který je podmínkou přijetí eura, může znamenat problém pro dosahování inflačního cíle. Měnová politika bude totiž muset své úrokové sazby zaměřovat na dva různé cíle - na inflaci a na měnový kurs, což není zcela konzistentní.
Autor je členem bankovní rady ČNB

Maastrichtská kritéria

Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 procenta
Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýše o 2,5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací
Deficit státního rozpočtu smí dosahovat nejvýše tří procent HDP. Pokud tuto hladinu mírně převyšuje, musí se snižovat.
Velikost veřejného dluhu smí dosáhnout nejvýše 60 procent HDP. Pokud je dluh vyšší, musí se postupně tomuto limitu přibližovat.
Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II a nesmí se nadměrně vychylovat mimo stanovené pásmo.

Základní rysy ERM II
Mechanismus směnných kursů definuje pro měnu každého členského státu nacházejícího se mimo eurozónu, který se jej účastní, centrální paritu vůči euru. Základní fluktuační pásmo je 15 % nad nebo pod centrální paritou.

Zdroj: archív HN, ČNB