Co je a není legální, je těžké určit

Švarcsystém - fenomén pojmenovaný podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce, který v letech 1989 až 1991 přiměl všechny své zaměstnance, aby si obstarali živnostenské listy, uzavřel s nimi subdodavatelské smlouvy a ušetřil mimo jiné na daních a odvodech pojistného, je zakázaný. V praxi se však stále častěji můžeme setkat s formou spolupráce - outsourcingem, která je zakázanému způsobu "zaměstnávání" velmi podobná. Jak tedy odlišit legální a nelegální "spolupráci" s živnostníky?

Vysoké postihy
V naší právní úpravě najdeme zákaz švarcsystému od 1. ledna 1992. Zákaz švarcsystému tedy není žádnou novinkou. Od roku 2004 se však na základě nového zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) ale pokuta za jeho uplatňování zvýšila až na dva milióny korun, což rozvířilo diskuse o výkladu ustanovení týkajících se jeho zákazu. Jejich striktní aplikace by totiž znamenala faktické postavení poskytování služeb subdodavatelů - fyzických osob činných například na základě živnostenského listu, které nezaměstnávají žádné zaměstnance, mimo zákon.
Vloni byla přijata novela zákona o zaměstnanosti, která měla podmínky zaměstnávání živnostníků jasněji definovat.
Podnikatelé mají ze zákona povinnost zabezpečit plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jejich činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnávají v pracovněprávních vztazích. Pod pojmem běžné úkoly je, zjednodušeně řečeno, nutno rozumět úkoly přímo související se zajištěním jejich výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností.
Zákon o zaměstnanosti stanoví, že je-li pracovněprávní vztah zastřen jiným právním vztahem, například obchodněprávním, považuje se od samého jeho počátku za vztah pracovněprávní, což má dalekosáhlé důsledky zejména v daňové oblasti a v oblasti zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance.
Zákon o zaměstnanosti však úplně nevylučuje možnost uskutečňovat dílčí dodávky subdodavateli bez toho, že by vznikl jakýkoliv pracovněprávní vztah.
Jestliže podnikatel z různých důvodů nemůže realizovat celou svoji zakázku sám, má právo uzavřít obchodnězávazkový vztah s jinou fyzickou osobou, jehož obsahem bude požadovaná dodávka.
Při podnikání se může vyskytnout také potřeba takových činností, které přímo nesouvisejí s předmětem činnosti podnikatele, jsou však pro jeho činnost potřebné (správa počítačové sítě, účetnictví a tak dále). Jedná se o takzvaný outsourcing.
Podle nálezu Ústavního soudu z 31. srpna 2004 se v tomto případě nejedná o prohřešek proti zákonu o zaměstnanosti, protože zde chybí vázanost na plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti zaměstnavatele.
Porušování zákona o zaměstnanosti by měly postihovat úřady práce, respektive nově zavedené úřady inspekce práce.
Švarcsystém však není postižitelný pouze podle zákona o zaměstnanosti.

Co na to berní úřady
Finanční úřady postihují takzvaný švarcsystém také podle zákona o správě daní a poplatků.
Podle § 6 zákona o daních z příjmu jsou totiž dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podrobeny nejenom příjmy plynoucí z pracovněprávních vztahů uzavřených podle zákoníku práce, ale i příjmy z obdobného poměru, v němž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát jeho příkazů. Zjistí-li finanční úřad, že vztah mezi dodavatelem a odběratelem vykazuje znaky takovéto závislé činnosti, doměří dodatečně odběrateli daň, kterou by odběratel musel odvést v případě, že by dodavatel byl u něj v pracovním poměru. Kromě daně bude odběrateli samozřejmě vyměřeno i příslušné penále, které je v České republice v poměru k ostatním zemím Evropské unie poměrně vysoké. Odběratel též bude muset doplatit příslušné odvody pojistného.
K objasnění pojmu závislá činnost vydalo Ministerstvo financí ČR pokyn (č. D-285), který vymezuje znaky závislé činnosti. Kritéria v něm uvedená však mají natolik obecný charakter, že se i nadále budou vyskytovat hraniční případy, kdy se bude v konkrétním případě jevit jako sporné, zda se jedná o švarcsystém či nikoliv.

Autorka je advokátkou advokátní kanceláře bnt - pravda, noack & partner