Okamžité deportace nelegálních migrantů, využívání vazby před vyhoštěním a zpřísnění podmínek pro pobyt – program německé pravicově populistické strany AfD po víkendovém útoku v Berlíně získal další podporu do zářijových voleb do zemských sněmů. Metropole Německa v očích cizinců současně potvrdila status nebezpečného města, kterému je třeba se vyhnout.
Paradoxně ve stejnou dobu, kdy AfD mluví o dalším zpřísnění migrační politiky (kterou už výrazně osekala vláda stávajícího kancléře Friedricha Merze), vláda italské premiérky Giorgii Meloniové, kterou rozhodně nelze podezírat ze vstřícnosti vůči migraci, otevírá dál svůj pracovní trh pro příliv zahraničních pracovníků z tzv. třetích zemí. Meloniová nedávno zopakovala, že Evropa, která čelí demografické katastrofě, imigranty potřebuje. Jak ovšem zdůraznila, potřebuje řízenou migraci. Nejlépe pracovní.
Jak se ovšem doopravdy daří imigrantům na pracovním trhu? Pokud se podíváme na srovnání pěti největších zemí unie, ukazují se značné rozdíly.
Co se dočtete dál
- Jak reagují politici na útok v Berlíně?
- Jaký typ imigrační politiky se osvědčil?
- Jaká opatření plánují evropské země vůči migraci?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
