Útok na energetiku v Německu. V Berlíně nemá v mrazu elektřinu 30 tisíc domácností, objevilo se podezření, že za sabotáží stojí Rusko

Rodičům školy doporučily, ať si s dětmi prodlouží silvestrovský pobyt mimo město. Zůstávají totiž i po konci prázdnin zavřené. Ti, kteří nemají tu možnost, sedí potmě doma. Firmy mezitím sčítají škody na výpadku tržeb, ale i náklady na zabezpečení. Taková je aktuálně realita v jihozápadní části Berlína, kterou postihl masivní výpadek elektřiny, jenž dosud neskončil.

Způsobil ho požár kabelů, záměrně založený levicovými extremisty. Ani pachatelé přitom nepočítali s tím, jak rozsáhlý výpadek způsobí. Blackout v německé metropoli ovšem především ukázal, jak snadné je skrze útok na pečlivě zvolený bod energetické infrastruktury ochromit život i ekonomiku v Evropě.

Na rozdíl od nedávných událostí ve Španělsku a v Česku, které měly ryze technické příčiny, je důvodem berlínského blackoutu sabotáž. Ke žhářství se prostřednictvím dopisu televizi rbb a vyjádření na levicovém webu Knack.news přihlásila skupina Vulkangruppe.

Akce podle ní nebyla namířena proti lidem (zasaženým „méně movitým“ domácnostem se Vulkangruppe dokonce omluvila), ale proti „fosilní energetické ekonomice“. Přes zasažený most vede vedení k teplárně patřící městské společnosti BEW, která z plynu vyrábí i elektřinu.

Extremisté počítali s krátkodobým výpadkem dodávek

Podle vyjádření skupiny bylo cílem znemožnit fosilnímu zdroji dodat na trh zasmluvněné množství elektřiny. BEW by ji musela draze nakoupit na volném trhu, což by společnosti způsobilo ekonomické škody. Zda se to povedlo, není zřejmé, pachatelé podle svých slov nicméně počítali jen s krátkodobým přerušením dodávek pro odběratele. V tom se ovšem fatálně spletli.

První oficiální zpráva k obřímu výpadku elektřiny v Česku: Na drátech byla chybně namontovaná spojka, v Ledvicích se porouchal kotel

22. 12. 2025 ▪ 4 min. čtení

Berlínský blackout sice zasáhl nesrovnatelně méně lidí než předchozí události v Česku a Španělsku, o to delší je však jeho trvání. V době uzávěrky, tedy zhruba 60 hodin po prvotním požáru, zůstávalo při minusových teplotách bez elektřiny stále 30 tisíc domácností a 1700 firem. Úřady přitom předpokládají, že obnovení dodávek bude trvat až do čtvrtka. Výpadek v Česku oproti tomu postihl zhruba milion odběrných míst, ta však měla elektřinu v řádu jednotek hodin opět k dispozici. A navíc se to stalo v průběhu léta.

Podle provozovatele sítě společnosti Stromnetz Berlin ztěžují obnovu dodávek teploty pod bodem mrazu. Firma se jednak snaží obnovit kabely na zasaženém mostě, rychleji se nejspíš podaří obnovit dodávky tím, že propojí dvě jiná, doposud nespojená vedení do zasažených jihozápadních čtvrtí města. I to je ale komplikované, protože musí spojit kabely využívající rozdílné izolační technologie.

I když pachatelé chybně předpokládali, že zasažení obyvatelé nezůstanou bez elektřiny dlouho, museli mít přesné technické znalosti a znát citlivé místo distribuční sítě ve městě. „Klíčová otázka je, jak mohla extremistická skupina vědět, kde způsobí největší škody,“ hodnotí útok jeden ze zdrojů HN z tuzemské energetiky. Stejně jako v Česku i v Německu musí síť splňovat kritérium N-1, což znamená, že výpadek určitého prvku v síti by neměl vést k výpadku dalšího. Jak řekl serveru Spiegel.de Holger Becker z Fraunhoferova institutu pro energetiku a energetické systémy, berlínská síť to nejspíš splňuje.

Žhářský útok na klíčovém uzlu ovšem poškodil hned pět kabelů vysokého napětí a několik kabelů nízkého napětí, což pravděpodobně vedlo k výpadku několika elektrických okruhů. „Nejedná se tedy o případ kritéria N-1, ale N-2, na který síť zjevně připravena není,“ řekl Becker.

Podle členky městské vlády se zodpovědností za energetiku Franzisky Giffeyové je přitom 99 procent vedení v Berlíně vedeno pod zemí, což podobný útok značně ztěžuje. Město chce zároveň dostat pod zem i zbytek z 35 000 kilometrů dlouhé berlínské elektroenergetické sítě. „Vždy ale budou v síti zranitelná místa,“ dodala Giffeyová. To mohou být právě kabelové mosty přes berlínské toky.

Vulkangruppe je v hledáčku bezpečnostních složek už 15 let

Že Vulkangruppe musela disponovat přesnými technickými informacemi, si proto myslí i němečtí vyšetřovatelé. Tamní bezpečnostní složky poprvé zaznamenaly levicovou extremistickou skupinu už v roce 2011. Navzdory relativně dlouhé době, co je v hledáčku tajných služeb, je však o ní známo překvapivě málo.

Výroční zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy spojuje Vulkangruppe především s útokem na stožár vysokého napětí v březnu 2024 s cílem přerušit výrobu v Gigafactory automobilky Tesla v Grünheide u Berlína. V tomto ohledu byla sabotáž úspěšná, závod skutečně musel přestat vyrábět a vzniklou škodu vyčíslil na několik milionů eur. Vulkangruppe má mít ovšem na svědomí i několik dřívějších útoků nejen na energetickou, ale také třeba drážní infrastrukturu.

Jazyková analýza ukazuje na Rusko

Spiegel loni v prosinci zveřejnil přehled sabotáží, které v poslední době postihly už tak chronicky nedochvilné vlaky Deutsche Bahn. Útoky se přitom vyznačují podobným rukopisem jako sabotáže v energetice, tedy zapálením kabelů s cílem vyvolat masivní výpadek, který by však neměl vést ke škodám na životech.

Zčásti není motiv jasný, zčásti se k nim přihlásila Vulkangruppe a zčásti jiné levicové skupiny používající názvy jako Kommando Angry Birds či Switch Off Everything. Není však zřejmé, zda nejde jen o jiný název pro stejnou skupinu, nebo naopak zda třeba za současnou Vulkangruppe nestojí jiné osoby než u původní organizace z doby před 15 lety. Jak na dotaz Spiegelu nicméně odpovědělo ministerstvo vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, tamní vyšetřovatelé pracují i s motivem, že za sabotážemi na železnici ve skutečnosti stojí cizí mocnost, tedy Rusko.

Podle bezpečnostního experta vládnoucích křesťanských demokratů CDU Rodericha Kiesewettera může stát Rusko i za sabotáží v Berlíně. Kiesewetter přitom vychází z formulací, jakou je napsán příspěvek Vulkangruppe přiznávající se k útoku. Ten podle jazykové analýzy mohl být přeložen z ruštiny. „Buď levicový extremismus neumí správně německy, nebo si nechává diktovat, co má říkat,“ uvedl Kiesewetter.