Chytré měřiče budou pro moderní energetickou síť nezbytné

V liberalizaci energetiky a otevřenosti energetického trhu je Česko daleko, v těsném závěsu za Německem či Nizozemskem. Ale co se týče dat o fungování elektrické sítě, má ještě co zlepšovat. „Chybí nám nainstalovat chytré elektroměry, abychom věděli, co se v síti děje, a také dívat se na síť jako celek. V určitém okamžiku přijde problém: energie sice bude dostatek, ale nebude na tom správném místě, protože časový rámec, v němž se daří stavět nové zdroje jako fotovoltaiky, baterie a podobně, je úplně jiný než u liniových staveb, tedy třeba rozvodů elektrizační soustavy. Již dnes vidíme, že soustava opravdu naráží na limity,“ řekl Jan Krišpín, generální ředitel společnosti ORGREZ, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku ledna.

„Máme problém se starým ‚železem‘, dráty byly dimenzovány od největších zdrojů, tedy uhelných a jaderných elektráren, ke spotřebičům. Jestliže se dnes energie vyrábí na spoustě míst, digitalizace je o to nutnější. Nejen abychom věděli, jak energetiku řídit, ale také, jak ji plánovat,“ upozornil Krišpín. I podle Lukáše Dobeše, ředitele společnosti Tedom ESCO, jsou zapotřebí investice do přenosové soustavy a data z chytrých měřičů.

„Potřebujeme přesně vědět, jak se chovají prosumeři, tedy ti, kteří v některých hodinách spotřebovávají a v některých vyrábějí. Někteří z nich dokonce mají baterii. Tyto odběry jsou pro nás dnes neviditelné. Jako dodavatel energií vůbec nevíme, co se za tím měřákem děje,“ upozornil Dobeš.

Firmy samy investují do chytrých měřičů

Daniel Szántai, zakladatel společnosti Terraverse, poznamenal, že lze odlišit úroveň digitalizace soukromé sféry, kterou žene dopředu nikoli regulace, ale síla trhu. „Některé firmy jsou ochotné investovat do chytrých elektroměrů jen proto, aby měly lepší přehled o spotřebě, možná nižší náklady na odchylku a aby byly schopné ovlivňovat výrobu a spotřebu v čase. De facto tak předbíhají rozvoj chytrých měřičů,“ podotkl Szántai.

Konkrétní příklad symbiózy několika zdrojů energie v debatě uvedl Lukáš Dobeš. Teplárna ve Slavičíně na Zlínsku je vícezdrojové energetické centrum, ve kterém byl zpočátku plynový kotel, dále se přidaly dvě kogenerační jednotky, kotle na biomasu, tepelná čerpadla a fotovoltaika. „Dnes je to systém, který kombinuje velké množství zdrojů a potřebuje pracovat s daty, s predikcemi, jaké bude v dalších dnech počasí, spotřeba tepla, případně elektřiny. Data jsou v tomhle případě naprosto zásadní pro to, aby tento systém mohl ekonomicky fungovat a byla zajištěna návratnost,“ poznamenal Dobeš.

Jan Krišpín ukázal důležitost dat o energetických tocích v teplárenství. „Na základě dat, která jsou dnes již známá z veřejných zdrojů – z katastru, statistického úřadu a podobně –, jsme schopni popsat celý projekt, jak by se tepelné hospodářství do budoucna mělo vyvíjet. Například plán dekarbonizace, plán rozvoje městských částí a stavby rozvodů,“ zmínil Krišpín. Znát přesná data o dění v energetické síti by mohlo vést i k tomu, že se právě energetice přizpůsobí fungování firem, respektive plánování jejich výroby.

Digitalizace může energii zlevnit

Diskutující řešili také otázku, jestli digitalizace může přinést snížení cen energie. „Neočekával bych snížení cen silové elektřiny, ale pro domácnosti může být přínosem v těch ostatních složkách ceny energie. U koncového uživatele to může vést k poklesu ceny systémových služeb. Pokud budou mít energetické firmy schopnost efektivně měřit domácnosti, mohou si dávat menší přirážku za náklady za odchylku (rozdíl mezi objednanou a odebranou elektřinou – pozn. red.),“ naznačil Szántai.

Nákup chytrých elektroměrů se podle expertů vyplatí i menším domácnostem s nižší spotřebou. „Chytré elektroměry by měl mít každý. I malá domácnost se tomu může přizpůsobit. Vezměme si třeba domácnosti, kde je někdo běžně doma i během pracovního dne – senioři nebo rodiče pečující o děti. Tím, že jsou přes poledne doma, na tomhle systému dokážou výrazně vydělat,“ konstatoval Dobeš. Svou spotřebu energie totiž mohou přesunout na časy od 12 do 14 hodin, kdy je elektřina nejlevnější.

Řízení sítě bude čím dál víc záviset na datech

V diskusi zazněla také otázka, zda digitalizace energetické sítě může zabránit blackoutu. Jan Krišpín popsal situaci, ke které došlo s nástupem fotovoltaik na střechy českých domácností a firem. „Když běží mraky po obloze, republika se doslova rozbliká jak vánoční stromek. V jednu chvíli teče energie jedním směrem, pak se zase vrací zpátky, nastávají rázové změny výkonu v celé distribuční i přenosové soustavě,“ řekl Krišpín.

Hlavně v letních měsících se tedy musí řízeně odpojovat některé části soustavy, aby se jí odlehčilo. „Uřídit to čím dále více závisí na datech. A také všechna zařízení budou muset být dimenzovaná na vysokou dynamiku, která v soustavě nastává. Tenhle problém tu historicky nebyl, vzniká ale celosvětově. My vůbec nemáme modely na to, co se v soustavě bude dít,“ obává se Krišpín.

Daniel Szántai poukázal na to, že Česko má oproti západní Evropě specifikum, a to velmi silné centrální zásobování teplem. „Teplárenství je jediný segment, který nyní umí skutečně efektivně využívat flexibilitu jako sekundární produkt. Nemusíme jít nutně cestou instalací nových technologií, ale přizpůsobit flexibilitu s důrazem na teplárenství,“ dodal Szántai. Právě teplárny totiž dokážou akumulovat velké množství tepla, tedy energie.

Partnery debaty jsou společnosti ORGREZ a Tedom ESCO.