Martin Bursík: Tak tedy - jaká to bude politika

Tak tedy: jaká to bude politika

Redakce Hospodářských novin mě požádala o komentář, v němž bych vyložil zahraniční a ekonomickou, zejména daňovou politiku Strany zelených. Omezím se tedy na tato dvě témata.

Křeslo v OSN, lidská práva

Česká zahraniční politika nemá jasně deklarované priority. Evropanství vládních stran je povrchní, postoje k válce v Iráku jsou nečitelné. Ale především, jde o představu, jakou roli má hrát malá země uprostřed Evropy, která prošla zkušeností komunistické diktatury.
Naše země by měla daleko aktivněji vystupovat při vytváření společné zahraniční politiky EU. Její vahou bude možné ve světě účinně prosazovat změny na globální úrovni, především v OSN a Světové obchodní organizaci. Zelení v Česku i Evropském parlamentu podporují, aby EU získala samostatné křeslo v Radě bezpečnosti.
Česká republika sice hlásá ochranu lidských práv, ve skutečnosti však mimo dohled veřejnosti podporuje vývoz zbraní do zemí, která lidská práva hrubě porušují. Naši představitelé odsuzují jejich porušování, jen pokud je to v souladu s exportní politikou. Přitom právě konzistentní demokratické postoje a čitelná zahraniční politika jsou největší devizou zemí našeho formátu. Můžeme předávat naše zkušenosti demokratickým silám v Bělorusku, na Kubě i v Rusku. Kromě samozřejmého odsouzení útlaku v těchto zemích by naše vláda by měla v EU prosazovat zvýšení pomoci tamější občanské společnosti a nezávislým médiím.

Odsuzujeme Guantánamo

Spolu s evropskými Zelenými jsme nesouhlasili s napadením Iráku bez mandátu OSN. Jak však ven ze situace, kdy v Iráku i přes ujišťovaní spojenců vládne chaos a mezinárodní síly nedokážou zamezit občanské válce?
Česká republika by se měla zapojit do budování občanské společnosti a demokratizace v Iráku hned, jakmile to bude možné. Spolu s Mezinárodním červeným křížem odsuzujeme mučení a otřesné podmínky ve věznici Guantánamo i fakt, že jejím vězňům je upřeno právo na spravedlivý soud.
Za řešení izraelsko-palestinského konfliktu považujeme existenci dvou suverénních států. Podporujeme mírový proces formou "cestovní mapy", jehož aktivním propagátorem byl například německý ministr zahraničí Joschka Fischer. Mír bude možný jen tehdy, pokud nová palestinská vláda Hamásu uzná právo Izraele na existenci a vzdá se jednoznačně násilných prostředků boje. Stejně tak míru nenapomáhá stavba zdi mezi Izraelem a západním břehem Jordánu.
Strana zelených podporuje vstup Turecka do EU. Může se tak stát ale jedině za podmínky, že se Turecko zdemokratizuje. EU byla i v našem případě motorem demokratizace - právě proto potřebuje Turecko evropskou perspektivu.

Daňová kvóta: 35 % HDP

Pokud jde o ekonomickou politiku, máme za to, že vysoké daně v kombinaci s neefektivní státní správou jsou demotivující a podporují úniky ekonomických subjektů do šedé ekonomiky. Ekonomický program Zelených požaduje snížení celkové daňové kvóty na úroveň 35 % HDP do roku 2010.
Zelení mají evropské know-how na snížení odvodů sociálního a zdravotního pojistného. To je potřebné, protože zdanění lidské práce je u nás nepřiměřeně vysoké. Receptem je ekologická daňová reforma, která přesune část zdanění od daní přímých (ze zdanění lidské práce) k nepřímým (zdanění energií). Právě dodatečný výnos ze zdanění elektřiny, tepla, uhlí, zemního plynu a leteckého benzínu bude využit ke snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění.
Celková daňová zátěž se nezvýší: stát "neukradne" z výnosů ekologických daní ani korunu. Vše se vrátí do ekonomiky snížením sociálního a zdravotního pojištění.

Proti byrokracii a korupci

Modernizace (směrem k energeticky a materiálově úsporným technologiím) učiní českou ekonomiku konkurenceschopnou i poté, kdy zmizí výhoda levné pracovní síly.
Ekologická daňová reforma vytvoří dlouhodobý a trvalý tlak na snížení poptávky po fosilních palivech a vytvoří impulsy pro aplikaci nových, šetrnějších technologií. Jde nám o rozvoj obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla, o náhradu ropy biopalivy, zemním plynem, vodíkem či hybridními pohony v automobilové dopravě.
Výdajové rezervy vidíme v neefektivní státní správě, která navíc otravuje podnikatelům život. Celková atmosféra, kdy stát nahlíží na podnikatele jako na zloděje (viz minimální daň živnostníků), je nepřijatelná. Prosazujeme procesní a personální audity ve státních úřadech. Ty odhalí nadbytečnost některých státních úředníků.
Ještě větší rezervy jsou v netransparentním zadávání veřejných zakázek, zejména ve stavebnictví. Korupce je největší bariérou efektivity: v soutěžích vyhrávají často průměrné a drahé firmy.
Autor je předsedou Strany zelených