Hodnocení vysokých škol se ve světě stále více prosazuje. Nutí školy přemýšlet o svých studijních programech, kvalitě pedagogů, spojení s praxí... Umět včas reagovat na změny trhu se vzděláním pomáhají i ankety a kontakty s absolventy. V České republice to není zatím běžná věc. Delší tradici zde má zatím asi jen Masarykova univerzita, která sídlí v Brně.
V závěru loňského roku jsme mezi čtyřmi tisíci absolventů Masarykovy univerzity z let 2003 a 2004 provedli sociologický výzkum jejich uplatnění. Do šetření, realizovaného s podporou Fondu rozvoje vysokých škol ČR, se svými odpověďmi zapojily celkem téměř dva tisíce absolventů denního magisterského studia devíti fakult univerzity, tj. 47 procent všech absolventů. Výsledky vypovídají mj. o práci univerzity, která se dá měřit právě úspěšností jejích absolventů.
Výsledky hovoří přesvědčivě
Více než čtyři pětiny (82 procent) absolventů v současné době pracuje nebo podniká, druhou největší skupinou jsou pak absolventi, kteří si ještě dále zvyšují kvalifikaci. Podíl aktuálně nezaměstnaných absolventů jsou jen dvě procenta, což je zhruba čtyřikrát méně, než činí celorepubliková míra nezaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska se snižuje podíl těch, kteří prošli zkušeností s nezaměstnaností a v průměru je jich asi jen desetina (dříve to bylo 15 procent). Stalo se tak s velkou pravděpodobností na základě fungování zákona o zaměstnanosti, podle kterého absolventi škol ztratili automatický nárok na podporu v nezaměstnanosti a mohou ji získat, jen pokud za poslední tři roky odpracují nejméně 12 měsíců.
Téměř devět z deseti absolventů (87 procent) získá pracovní místo už do čtyř měsíců po ukončení vysoké školy. Nejsnáze získávají práci informatici a naopak relativně hůře přírodovědci. Získání práce hodnotí jako velmi obtížné zhruba každý dvacátý absolvent a jako obtížné pak zhruba každý čtvrtý. Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhali zejména na vlastní síly (65 procent), 15 procent dostalo nabídku, aniž museli místo hledat, a 14 procentům pomohli rodiče a známí.
Potěšitelné je i to, že téměř tři čtvrtiny absolventů pracují v oborech, které vystudovali, a stejný podíl mladých absolventů působí na pozicích, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání ve vystudovaném oboru.
Často je u nás diskutována otázka fluktuace mladých absolventů pedagogických fakult do jiných zaměstnání vně školství. Z absolventů Masarykovy univerzity - pedagogů - jich aktuálně ve školství působí 71 procent (analogické údaje z předchozích výzkumů udávaly 76 procent a 81 procent) a je samozřejmě spíše akademickou otázkou, zda je to "moc" nebo "málo".
Výdělky a jejich hodnocení
Mezi absolventy jednotlivých fakult existují poměrně značné rozdíly ve mzdách, a to jak u nástupních, tak i aktuálních mezd; značná diferenciace samozřejmě také existuje i mezi oběma pohlavími.
Ženy pobírají, jak je to nejen v České republice pravidlem, v průměru méně než muži. Je to 86 procent nástupních platů mužů a 84 procent platů po jednom nebo dvou letech praxe. Výška nástupních i aktuálních platů je ovlivňována v zásadě shodnými faktory. Jsou to: pohlaví, typ podniku (organizace), kam absolvent nastupuje, hospodářské odvětví, typ požadavků na dané místo a velikost a místo bydliště. Nízké platy jsou spojovány zejména s působením ve státním sektoru, zejména odvětvími školství, veřejné služby, výzkum a vývoj a zdravotnictví.
Individuální spokojenost s aktuálním průměrným platem a průměrné hodinové platy vyznívají nejpříznivěji pro ekonomy a informatiky, nejvíce nespokojení s platy jsou mladí pedagogové a lékaři (stejně jako v předchozích výzkumech), ti mají průměrnou hodinovou mzdu jen 104 Kč/hod. V práci tráví nejméně času absolventi pedagogické a filozofické fakulty (36 a 38 hodin za týden) a naopak výrazně nejvíce pak mladí lékaři - v průměru 48 hodin.
Zájem o práci v zahraničí
O práci v zahraničí má zájem zhruba jedna třetina z absolventů (31 procento), prakticky stejně jako v předchozím výzkumu absolventů z let 2001-2002 a téměř osm z deseti zájemců hodlá ve věci podniknout aktivní kroky. Zájem o zahraniční práci častěji projevují absolventi fakult informatiky, ekonomicko-správní a filozofické; největšími pecivály jsou v tomto ohledu mladí učitelé. Více než polovina ze zájemců o práci v zahraničí se domnívá, že se jim skutečně podaří takovou práci získat.
Rozložení motivace k práci v zahraničí je poměrně pestré a není možné jednoznačně tvrdit, že to jsou jen vyšší výdělky: vyšší výdělky a "jiné motivy" (například touha po poznání, dobrodružství, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností a podobně) jsou zhruba v rovnováze (32:29 procentům). Převládá zájem o práci zejména ve Velké Británii, Německu, USA, Rakousku a Francii, tedy o stejnou pětici zemí jako v předchozím průzkumu absolventů. Průměrná délka plánovaného pracovního pobytu v zahraničí se pohybuje do pěti let. Zjištěné výsledky lze souhrnně a z dlouhodobého hlediska hodnotit pozitivně s ohledem na dlouhodobě stabilní indikátory uplatnění absolventů Masarykovy univerzity v praxi i přesto, že nezaměstnanost v České republice v letošním roce osciluje kolem devítiprocentní hranice. Pro univerzitu vyznívá také příznivě fakt, že s poskytnutými službami bylo spokojeno celkem 80 procent absolventů a 68 procent absolventů by znovu studovalo stejnou fakultu.
Průzkum má své praktické dopady
Tradice výzkumů uplatnění absolventů Masarykovy univerzity sahá až k roku 1996, kdy byl uskutečněn první výzkum absolventů z let 1993 až 1995. Od té doby se ve dvou až tříletých intervalech uskutečňují až do současné doby. Po celé období se setkáváme s vysokou ochotou absolventů se výzkumů aktivně účastnit, podíly vyplněných dotazníků se pohybují mezi 44 až 65 procenty. Výsledky výzkumů se vždy setkávaly s živým ohlasem stávajících studentů, absolventů, ale logicky i pedagogů a řídicích pracovníků nejen univerzity.
Masarykova univerzita uplatňuje aktivní, marketingově orientovaný způsob řízení. Souběžně s výzkumy uplatnění systematicky zjišťuje i názory absolventů, kteří právě opouštejí její brány po absolutoriu. Sledována je spokojenost s poskytnutými službami i aktuální subjektivní vyhlídky na uplatnění na trhu práce. Kromě toho jsou k dispozici také výsledky různých anket a šetření, které se uskutečňují a ukládají v rámci informačního systému univerzity.
To vše, spolu s "tvrdými daty", tedy statistikami o počtech přihlášek, zájmu o jednotlivé fakulty, studijní programy a obory, počtech absolventů a dalších skládá postupně informační mozaiku s velmi dobrou vypovídací schopností. Jedná se o ojedinělou datovou kolekci, která se využívá zejména při strategickém řízení univerzity - jak z hlediska celku, tak i úrovně jednotlivých fakult. Slouží jak k marketingové optimalizaci portfolia nabídky, tak i k cílené snaze ke zkvalitňování poskytovaných služeb.
Podrobné výsledky výzkumu uplatnění absolventů škol "MU 2003-2004" v praxi a další informace jsou zveřejněny na univerzitních webových stránkách na adrese www.rect.muni.cz/pcentrum.
Autor pracuje na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity
