Analýza: Firmy čerpají finance z EU s obtížemi

Jak je možné zjistit z pravidelně zveřejňovaných informací Ministerstva pro místní rozvoj, je v současnosti čerpání finančních prostředků z fondů přibližně na úrovni 21 procent alokace roku 2004. To není povzbudivá skutečnost. Co je možné zlepšit a upravit, aby byla ČR schopna zvýšit účinnost své implementační struktury?

Proč to nejde hladce?

Mezi příčiny, které mají vliv na současný stav, lze zařadit nejasné kompetence jednotlivých subjektů, roztříštěnost přípravy celého procesu a komplikovanou implementaci programů mezi subjekty. S tím je spojena i nesnadná orientace v systému. Celé záležitosti by v dalším vývoji rovněž prospělo alespoň částečné odpolitizování a větší zaměření se na zvýšení celkové úspěšnosti čerpání prostředků.

Jedním z dalších faktorů byla v uplynulých dvou letech zřetelná historická nezkušenost zodpovědných subjektů, jak při přípravě strategických dokumentů, tak při samotném navrhování struktury včetně samotné realizace.
S odstupem času je možné najít u jednotlivých operačních programů opatření, která subjekty "příliš netáhnou", a také opatření, která způsobují výraznou poptávku. Posledně jmenovaná jsou většinou realizována jako jednoduché programy typu nákup zařízení, know-how a dalších záležitostí bez výraznější přidané hodnoty. Pro žadatele znamenají snadnou možnost získat dodatečné prostředky pro svou činnost.

Tento typ programu by však měl být v budoucnosti zcela jistě nahrazen sofistikovanějšími dotačními tituly.
Důvodů pro nezájem o některá opatření můžeme nalézt několik. Za prvé je to chybná identifikace poptávky. Jednoduše řečeno - subjekty program zkrátka nezajímá. Nejednou se tak stalo, že došlo pouze k použití programů dříve financovaných z českých zdrojů nebo předvstupních fondů bez aktualizace na nový vývoj ve společnosti.

Druhým důvodem je přílišná složitost celého systému implementace. Ta je v zásadě předurčena dvěma hlavními proudy - evropským a českým. Evropská unie je byrokratickou institucí a její postupy vykazují rigidnost - v mnoha případech není možné získat jasné stanovisko a náhledy jednotlivých direktoriátů se mohou lišit.
Český proud je tedy v určitém ohledu v nejistotě a má přirozené sklony být "papežštější než papež", což se následně projevuje i v průchodnosti celého systému. Na druhé straně je přístup českých subjektů pochopitelný, protože hrozba navrácení prostředků v případě, že se při kontrole evropská strana přikloní k jiné interpretaci, je oprávněně při nastavování systémů zvažována.

Pro celkovou analýzu je nutné do výčtu zahrnout také samotné žadatele o podporu. Nově jsou od nich vyžadovány podrobné popisy projektů, detailní rozpočty, studie proveditelnosti a další náležitosti.
Tyto požadavky však nekončí získáním dotace. Žadatelé by si měli uvědomit, že se jedná o prostředky daňových poplatníků a že tedy musí po celou dobu projektu prokazovat hospodárné a efektivní využití těchto prostředků, včetně výsledků projektu a jejich udržitelnosti zpravidla po dobu pěti let.

Mnozí s vidinou dotace neuváženě slibují zázračné výsledky, ale reálně nejsou schopni dosáhnout a naplnit závazné ukazatele projektu, a tedy schválené prostředky v konečném důsledku nemohou čerpat.

Jak pokračovat dál?

Největší možnost pro zlepšení stávající situace v novém období lze vidět v zodpovědné a detailní práci v programovací fázi, kdy dojde k identifikaci skutečných potřeb žadatelů, a také k odpovídajícímu nastavení implementačního systému.
Případné chyby v těchto přípravných aktivitách, které již probíhají, budou muset účastníci, tedy žadatelé o finanční prostředky a česká implementační struktura, snášet během dalšího období.

Zodpovědné orgány by se měly mimo jiné dále zaměřit na zvýšení znalostí svých pracovníků, průběžné hodnocení procesů a programů v implementačním systému včetně kontinuální zpětné vazby ze strany žadatelů a jejího vyhodnocení.
Tlakem na zlepšení průchodnosti implementačního systému pro další programovací období bude také nová legislativa Evropské unie, která je nyní v závěrečné fázi schvalovacího procesu.

Ze strany žadatelů je nezbytná svědomitá příprava projektu a jeho naplánování, včetně znalosti relevantních předpisů. Nebudou tak zahlcovat systém zbytečnými požadavky a během celé realizace projektu se vyhnou mnoha problémům.
Tento rok skončí stávající programovací období a Česká republika, stejně jako ostatní státy EU, vstoupí do nového období 2007 až 2013. Přípravy na něj již započaly a ČR nyní má, kromě dychtivosti po evropských penězích, rovněž první zkušenosti.Základem pro hladší průběh celého procesu v příštím období bude tedy jejich důsledné využití, a to jak pozitivních, tak i těch negativních.

Jiří Halouzka, Karel Půbal
Autoři pracují v oddělení Poradenských služeb, PricewaterhouseCoopers