Černou Horu čeká jednání o oddělení
/Od našeho zvláštního zpravodaje/
Na mistrovství světa ve fotbale příští měsíce v Německu bude hrát tým země, která přestává existovat - konfederace Srbsko a Černá Hora. Volební komise včera oficiálně potvrdila, že v nedělním referendu těsně zvítězili zastánci nezávislosti Černé Hory ziskem 55,4 procenta hlasů při účasti 86,3 procenta voličů.
Hranici 55 procent stanovila Evropská unie jako podmínku pro uznání výsledku plebiscitu. Představitelé unie včera potvrdili, že jakmile budou výsledky úplné a oficiální, což se mělo stát včera po uzávěrce tohoto vydání, EU začne připravovat separátní rozhovory mezi Bruselem a Podgoricí o přidružení Černé Hory.
Příznivci nezávislosti po počátečním šoku z nízkého náskoku v noci na pondělí i celý den oslavovali bez vážnějších incidentů. Největší oslavy byly včera v historickém hlavním městě Cetinje.
Stoupenci společného státu nejdříve zpochybnili první prognózy a potom uznali porážku. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyloučili manipulaci s výsledkem, kde po sečtení 95 procent hlasů bylo pouhých 12 sporných hlasovacích lístků a 0,8 procenta neplatných. "To je velmi málo, při posledních volbách to bylo 1,34 procenta," uvedl předseda volební komise František Lipka.
Vlády Srbska a Černé Hory nyní zahájí jednání o oddělení. Podgorica by chtěla své úsilí o mezinárodní uznání završit v září na Valném shromáždění OSN. "Máme stát a jsem si jistý, že už nikdy nedopustíme, abychom ho jakkoli ztratili," řekl v noci na včerejšek premiér Milo Djukanović.
Srbsko, které se tak ocitlo bez přístupu k moři, reagovalo zdrženlivěji. Politici čekali na oficiální potvrzení výsledku a zdůrazňovali, že nyní půjde hlavně o situaci u nich doma. "Srbsko se nyní musí soustředit samo na sebe," nechal se slyšet například srbský prezident Boris Tadić.
Hlavní jednání s Bělehradem budou nyní o demontáži společných institucí (parlamentu, ústavního soudu a prezidenta) a armády, která byla posledním faktickým pojítkem obou republik a téměř kompletně ji platil Bělehrad. Černá Hora má třicetitisícovou policii, vyzbrojenou téměř jako armádu. Ze společné armády jí zůstane jen námořní základna v Boce Kotorské.
V Podgorici se čeká, jak se vláda zachová k menšině, která volila společný stát. V zemi se 650 tisíci obyvateli se zhruba třetina hlásí k srbské národnosti, sedm procent tvoří Albánci a 15 procent Bosňáci (Muslimové). Rozdělení postihne hlavně Bosňáky, neboť hranice mezi Srbskem a Černou Horou protne Sandžak, historický region, kde většinu tvoří právě muslimská populace slovanského původu. Albánci i Bosňáci hlasovali většinou pro nezávislou Černou Horu.
Černá Hora navazuje na historické království, které zaniklo v roce 1918 po první světové válce, kdy ho pohltila tehdy vznikající Jugoslávie. Černohorci se rádi pyšní nejen staletým odporem proti turecké nadvládě, ale i spojenectvím s carským Ruskem v druhé polovině 19. století. "Nás a Rusů je sto miliónů," chlubil se tehdy král Nikola, který provdal jednu ze svých dcer na carský dvůr. Jeho osud nyní černohorská média připomínají.
Nynější ruská vláda je ale považována ve sporu o nezávislost za spojence Bělehradu, i když v Černé Hoře působí řada ruských firem. Nevládní organizace upozorňují, že zde ruská mafie zřejmě pere špinavé peníze.
