Ceny elektřiny se rodí na lipské burze

Ceny elektřiny se rodí na lipské burze

Nenápadná stará budova v centru Lipska sloužila kdysi jako obchodní dům. Dnes si tu prostory pronajímá několik firem. Velká kancelář ve čtvrtém patře, dvě řady počítačů, u nich pět mladých lidí. Tuctový, na první pohled ničím nezajímavý úřad.
Jenomže právě tady se do značné míry rozhoduje o tom, kolik evropské firmy a domácnosti zaplatí za elektřinu. Lipská energetická burza EEX je považována za jeden z nejdůležitějších trhů s energií v Evropě. A s tím, jak se trh s elektřinou otvírá i u nás, mají zdejší obchody čím dál větší vliv i na ceny proudu také u nás.
Mezi 143 členy burzy z devatenácti zemí patří i čtyři české společnosti, včetně největšího domácího výrobce proudu ČEZ. Loni se tu zobchodovalo 86 terawatthodin elektřiny, tedy 17 procent roční spotřeby v Německu. ČEZ loni vyvezl pět terawatthodin, zhruba pětinu své produkce. "Vyvážíme i přes burzu v Polsku, ale tam chybí likvidní trh, tamní burza je zdechlina. Ani rakouská burza nemá velký význam," říká obchodník firmy ČEZ Jiří Feist.
Zatím jsou průměrné velkoobchodní ceny elektřiny u nás asi o čtvrtinu nižší než na lipské burze. Nebude to tak ale věčně. V Německu ceny proudu už několik let rostou. Růst se sice zpomalil v posledních týdnech po propadu trhu emisních povolenek, otázkou ale je, kde se cena ustálí.
"Na cenu proudu má vliv řada faktorů, výrobní náklady elektráren, cena emisních povolenek, cena ropy, zvlášť krátkodobé kontrakty ovlivňuje i počasí," vysvětluje mluvčí lipské burzy Fritz Wilhlem.
"Rekordně vysokou cenu jsme na spotovém trhu (kde se sjednávají okamžité dodávky proudu) zaznamenali v létě roku 2002, tehdy se tu za megawatthodinu platilo až 300 eur!" líčí. Elektřina tak stála desetkrát víc, než kolik průměrně platí zákazníci u nás. "Tehdy šlo ale o jednorázový výkyv, bylo mimořádné horké léto, v Evropě vypadla jedna jaderná elektrárna, proudu byl nedostatek. Podobný výkyv jsme zažili i během několika dní letošní zimy," popisuje Wilhelm. Cenové výkyvy tu ale bývají i opačné: "Když je elektřiny v sítích přebytek, stává se, že ji výrobci nabízejí zdarma, jen aby nemuseli odstavit zdroje," říká mluvčí burzy.
Na cenách, jež platí za proud české firmy i domácnosti, se ovšem průkazněji odráží vývoj dlouhodobých kontraktů, které jsou stabilnější. Vliv lipského trhu bude dál sílit. V Česku začíná konkurovat firmě ČEZ řada firem, které proud na komoditních burzách nakupují a hodlají ho ve stále větší míře dovážet.
"Se vstupem do Unie jsme se začali sbližovat s evropských trhem, nemůžeme se od něj izolovat. Elektřina je komodita jako každá jiná," říká Jiří Feist, podle něhož se v Česku ceny elektřiny dostanou na evropskou úroveň asi do tří let. "Na jaké úrovni v té době ceny budou, to do značné míry určí obchod s povolenkami, jehož vývoj dnes nedokáže nikdo odhadnout," shodují se experti v Česku i v Německu.