Filip Černoch: Jak může Írán použít svou "ropnou zbraň"

Jak může Írán použít svou "ropnou zbraň"

Reaguji na debatu o Íránu na stránkách HN (Doktrína odstrašení se vrací na scénu, HN 30. května).
Íránský ministr vnitra Mustafa Púr-Muhamadi nedávno pohrozil: "Pokud budou (členové Rady bezpečnosti) politizovat náš jaderný program, použijeme jakékoliv prostředky. Máme bohaté energetické zdroje, kontrolujeme největší a nejcitlivější energetické cesty na světě." Čtvrtý největší vývozce ropy na světě má odhadované zásoby ve výši 125 miliard barelů a jen do Evropy jich dodává denně 846 tisíc. Neochota pyšné země opustit jaderný program a následné hospodářské sankce nebo letecké údery by tedy na první pohled mohly vést k použití "ropné zbraně".
Jenže jak by ji měl Írán vlastně použít? Selektivní embargo na USA nebo evropské státy nemá příliš šancí na úspěch. Jediným výsledkem takovéhoto postupu jsou a vždy byly pouhé přesuny ropy mezi embargovanými a neembargovanými zeměmi.
Zásadního účinku lze dosáhnout pouze částečným nebo úplným omezení dodávek na světový trh. Částečný propad ovšem může být kompenzován ropnými rezervami USA, přátelštěji naladěnými státy OPEC a Evropou. A razantní přiškrcení kohoutů? Úder by utrpěly jak Spojené státy, tak i Čína, která v zemi razantně investuje a na mezinárodní scéně Írán silně chrání. Navíc 80 % příjmů Íránu tvoří "petrodolary", kterými stát udržuje snesitelnou životní úroveň v zemi.
O jedné možnosti se zmínil v časopise Middle East Economic Survey profesor Alhajji. Írán může přerušit tok irácké ropy přes své území, čímž na trhu náhle chybělo asi 1,1 miliónu barelů denně a cena ropy by tím stoupla asi o 4,5 dolaru. Írán by na vyšší ceně získal, spojencům by přibyly problémy s rekonstrukcí Iráku a Ahmadínežád by sbíral body v arabském světě.
Írán by asi neměl mít sílu prorazit všechny bezpečnostní pojistky, které Západ za posledních třicet let vystavěl. Pokud bude ale svět chtít Írán bez jádra a jaderných zbraní, bude za to také muset zaplatit. Třeba i u pump.
Autor je studentem mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií MU