Odstavíme Chvaletice, Počerady a Kladno? Emisní povolenka tlačí cenu uhlí nahoru a nutí k uzavírání provozů, není ale jisté, že to naše síť zvládne

V Česku se už řadu let vede debata o tom, jak omezit spalování fosilních paliv. Před několika dny se debata rozšířila o reálné kroky – Pavel Tykač oznámil, že na začátku roku 2027 mají ukončit provoz dvě české uhelné elektrárny a Teplárna Kladno. Pokud by se tak stalo, šlo by o další výrazný krok ve snižování emisí. Jen elektrárny Chvaletice a Počerady jsou odpovědné za 7,3 procenta českých emisí, přibližně stejně jako všechna nákladní a autobusová doprava (7,8 procenta – data pro 2023).

Rozhodujícím faktorem, který vedl provozovatele elektráren skupinu Sev.en k tomuto kroku, je ale ekonomika jejich provozu. Především jde o emisní povolenku, která dělá českou výrobu elektřiny z hnědého uhlí na evropském trhu nekonkurenceschopnou. Co se bude dál dít s těmito uhelnými zdroji?

Evropský systém emisních povolenek  byl spuštěn s cílem promítnout náklady spojené s emisemi skleníkových plynů do ceny těch zdrojů a výrobků, které emise způsobují. Druhým cílem je získané finanční prostředky investovat do klimatických opatření. V České republice stojí finanční prostředky z emisních povolenek například za programem Nová zelená úsporám nebo Modernizačním fondem. Náklady spojené s emisní povolenkou jsou u výroby elektřiny z uhlí – které má výrazný podíl na globální změně klimatu – obzvlášť znatelné. Ačkoli je sama výroba elektřiny v českých uhelných elektrárnách relativně levná, pokud do ceny promítneme i dopady spalování uhlí, cena výrazně vzroste. Na trhu pak českou uhelnou elektřinu nahrazují levnější zdroje. Emisní povolenka funguje tak, jak bylo zamýšleno, vytlačuje z trhu emisně nejnáročnější provozy. Systém, který byl zaveden před dvaceti lety, funguje, jak má. 

Celkový řiditelný výkon v české energetické soustavě dnes činí ~15,4 GW, uhlí je 7,2 GW (2023). Vypnutím elektrárny Chvaletice ubude 0,84 GW, v případě elektrárny Počerady 1,05 GW instalovaného řiditelného výkonu. Teplárna Kladno disponuje celkem 0,52 GW instalovaného výkonu.

Abychom situaci a dopady pochopili, potřebujeme na odstavení elektráren nahlížet ze tří pohledů. Zaprvé, ekonomika se obrátila. Díky nízké ceně výroby elektřiny v ČR bylo doposud ekonomicky velmi výhodné vyvážet elektřinu. Česko je dlouhodobě jejím čistým vývozcem, i když tento poměr pomalu klesá. Mezi lety 2000–2024 jsme vyváželi v průměru 15,7 procenta české výroby elektřiny, v roce 2024 to bylo 8,7 procenta. 

Růst ceny emisní povolenky ale ekonomiku provozu uhelných elektráren mění. Cena elektřiny vyrobené z uhlí roste, až se v určité chvíli stane její výroba ekonomicky nevýhodná – a to se stalo v případě elektráren Chvaletice a Počerady.

Nezávislé analýzy, jako například naše studie Výroba elektřiny v Česku bez uhlí, nebo závěry ČEPS ukazují, že samotné odstavení těchto několika uhelných zdrojů systém zvládne, elektřiny bude dostatek, Česko bude jen v celkové bilanci exportovat méně elektřiny.

Zadruhé, nejde jen o výrobu elektřiny. Elektrárny mají také další funkce. Poskytují celou řadu podpůrných služeb energetickému systému, ať jde o udržování stabilní frekvence, regulaci výkonu nebo třeba služby startu ze tmy. Elektrárny se tak podílí na celkové stabilitě sítě.

Frekvenční služby dnes zajišťuje mix zdrojů od uhelných, plynových, jaderných až po vodní. V poslední době se do toho více a více zapojují také bateriové systémy. Podle posledního hodnocení zdrojové přiměřenosti (zkráceně MAF), které každoročně zpracovává ČEPS, zvládne česká soustava odstavení několika uhelných bloků bez zásadních problémů. Poslední MAF byl vydán v říjnu 2024, nyní se netrpělivě čeká na vydání jeho další verze. 

Nefrekvenční služby (např. schopnost „nastartovat síť“ po výpadku) jsou specifické, ale nemusí nutně technicky záviset na jediné firmě nebo jediné elektrárně. Toto musí technicky posoudit ČEPS, zda dokáže během jednoho roku najít vhodné řešení, které se obejde bez zdrojů skupiny Sev.en.

A zatřetí je tu kladenský příběh. Elektrárna v Kladně zajišťuje nejen elektřinu, ale i centrální zásobování teplem. I přesto, že dodávky tepla jsou přibližně jen 10 % z celkových dodávek energie, spadá teplárna Kladno pod jinou regulaci než elektrárny Počerady a Chvaletice. A zde platí jasné pravidlo, že nikdo nesmí zůstat bez tepla. Pokud stávající provozovatel skončí a nenajde se jiné řešení, Energetický regulační úřad zajistí dodávky tepla pomocí jiného provozovatele.

Po vyhlášení záměru uzavřít kladenskou teplárnu se tak před námi otevírají následující scénáře: Buď se během jednoho roku stihne postavit menší náhradní zdroj tepla, nebo se provoz uhelného kotle dočasně udrží déle, než takový náhradní zdroj vznikne. Oba scénáře by nejspíš bohužel pro cca 20 tisíc kladenských domácností přinesly zvýšení ceny tepla. Tak jako tak by ale nemělo dojít k přerušení dodávek tepla, tuto situaci totiž regulace teplárenství explicitně řeší.

Tykač rozjel o Počerady pokerovou partii, ve které může vyhrát každý. Kromě těch, kteří platí účty za elektřinu

15. 12. 2025 ▪ 8 min. čtení

Teď je podle novely energetického zákona (zvané lex Plyn) na společnosti ČEPS, aby na základě energetických modelů posoudila, jestli je možné zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy bez zdrojů společnosti Sev.en. Ve veřejném prostoru se ovšem už objevila kritika předchozí analýzy ČEPS, zaměřené na urychlený odchod od uhlí (tzv. superkritický scénář), že prý plnila politické zadání vedení ministerstva průmyslu a obchodu. Vstupní předpoklady modelování mohou být nepřesné, a proto má smysl je podrobit kontrole. Je důležité, aby ČEPS transparentně představil a zveřejnil vstupní předpoklady použité pro své vyhodnocení potřebnosti elektráren skupiny Sev.en.

Dekarbonizace zasahuje českou ekonomiku bez ohledu na to, zda ji chceme, nebo nechceme. Je výsledkem kombinace technologických a ekonomických trendů stejně jako evropských pravidel. Dekarbonizaci můžeme zvládnout strategicky a s rozumnými náklady – nebo naopak chaoticky a draze. Ta první cesta není možná bez kvalitních dat. Místo strašení extrémními scénáři potřebujeme smysluplně posoudit rizika, vyhodnotit je a rozhodnout pro řešení, které dává ekonomický i sociální smysl.

Změna není jednoduchá, ale dá se řídit. A při dobrém řízení přináší nejen nižší emise, ale i stabilnější a modernější energetiku.

Autor je expertem projektu Fakta o klimatu