Tomáš Sedláček: Co by zemi přinesly čtyři možné koalice

Co by zemi přinesly čtyři možné koalice

Prvních sedm let po revoluci bylo ve znamení "rychlé transformace" pod taktovkou ODS, dalších osm let pak ve znamení "postupného posilování" tažení ČSSD. Obě období byla potřebná a navzájem se doplňovala. Mantrou příštího volební období bude opět "rychlost" - a to rychlost reforem a přijetí eura. Takže jak bude vypadat život po volbách?

Tyrkysová

Nejvíce dramatických změn se jistě dočkáme od "tyrkysové" koalice ODS + SZ + KDU-ČSL, i když reformy nebudou tak radikální, jak je dnes představuje ODS. Jak kvůli mnohým programovým zmatkům, které nemá dodnes ODS vyřešené, tak kvůli nevoli "koaličníků".
Pokud se úsilí soustředí na reformu penzí, školství a zdravotnictví, bude to dobrá zpráva. Bohužel se ale může promeškat povolební příležitost na hádkách kolem kontroverzní (ovšem pro ODS klíčové) rovné daně.
Byla by to koalice relativně nestabilní a rozhádaná. Zejména pro nevypočitatelnost Strany zelených, která si již stihla založit levicovou frakci. Při prosazování radikálnějších reforem hrozí koalici rozpad. Další riziko vidím ve výrazném výpadku státních příjmů, který může nastat při snaze prosadit populistickou rovnou daň, na které "přece zbohatnou všichni". Společně s dalšími faktory to vážně ohrozí šance na přijetí eura v roce 2010, což by ODS, jak se zdá, ani moc nevadilo.

Velká čili purpurová

Odmítaná koalice ODS + ČSSD by mohla mít i své výhody. Její reformy by byly postupnější, zato však založené na konsensu. Zároveň by to byla vláda stabilní.
Reforma důchodů by patrně skončila volbou třípilířového systému opt-out (lidé by se mohli "vyvázat" ze státního systému a část povinných odvodů si ukládat do soukromých penzijních fondů), tedy rozumným kompromisem; reforma školství by byla provedena maximálně formou symbolického školného a výrazným posílením sociálních a prospěchových stipendií se současným přidáním peněz ze státního rozpočtu. Reformu zdravotnictví považuji za nejvýbušnější oblast: při hledání kompromisní varianty by nastaly značné komplikace. Zavedení rovné daně by bylo v této konstelaci vyloučeno. Nicméně vláda by byla otevřena postupnému snižování daní, zjednodušení podmínek podnikání a snížení administrativy.
V této povolební konstelaci vidím šance na dodržení termínu přijetí eura v lednu 2010 zhruba 50 %.

Šípková

V koalici ČSSD + SZ + KDU-ČSL by došlo k nejmenší změně ve směrování naší ekonomiky. Zdá se, že by došlo k reformě důchodů dle varianty NDC (švédské "virtuální důvodové účty", v nichž výše penze odvozuje od výše příspěvku) nebo opt-out, zdravotnictví by se dále měnilo pod taktovkou spíše státní regulace než pod režií volnější konkurence. Školství by se dočkalo více peněz. Došlo by k dalšímu snížení firemních daní (odhadem na 20 procent).
Dvě ze stran této koalice (ČSSD a KDU-ČSL) budou mít velký zájem na tom, aby euro bylo přijato již v roce 2010.Zelení, kteří se k euru staví velmi vágně až rezervovaně, by se v rámci koalice museli přizpůsobit, což by jim nemělo činit velké potíže.

Višňová s komunisty

Po počáteční ztrátě reputačního kapitálu a zneklidnění kapitálových trhů, by menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM pokračovala ve svých postupných reformách. Bude však v hrsti komunistů, kteří budou kdykoli moci položit vládě nůž na krk.
Sjednocená pravicová opozice by byla velice semknutá a ČSSD by se jen výjimečně podařilo najít podporu jinde než u KSČM. Bude to tedy vláda nestabilní. Pokud si někdo od této varianty slibuje kýžené oslabení KSČM skrze zapojení do exekutivy, bude zklamán, neboť KSČM bude nadále vystupovat "my nic, my muzikanti". Slib ČSSD přijmout euro v roce 2010 je však, i přes mnohé obtíže, splnitelný.
Autor, ekonom ČSOB, je bývalým poradcem Václava Havla a Bohuslava Sobotky