Mnichov - Bavorská metropole piva a kultury

Typické mnichovské panoráma se starou a novou radnicí a katedrálou Frauenkirche.
Snímek: Archiv

Zeptáte-li se Mnichovanů, kterou pivnici považují za nejpopulárnější, odpovědí jednoznačně: Hofbräuhaus. Je nejproslavenější, dokonce se o ní zpívá písnička: "In München steht ein Hofbräuhaus..." V roce 1591 se vévoda Guillaume rozhodl pro potřeby dvora vařit pivo v novém pivovaru postaveném v Alter Hof. V roce 1644 byl však Hofbräuhaus přemístěn na Platz a od roku 1830 sem mohli přicházet pít bavorské pivo i prostí obyvatelé města. Pivnice tam stojí dosud a denně se v ní vypije tisíc litrů piva. Co je to však proti pěti miliónům žejdlíků, které zkonzumuje na šest miliónů návštěvníků Oktoberfestu, který se koná vždy na přelomu září a října.

Pivní zahrady
Mnichov je doslova prošpikován tzv. pivními zahradami. Pivo se původně nesmělo vařit v létě, a tak se v zimě uvařené pivo pilo ve sklepích, které "podminovaly" město, nebo ve stínu kaštanovníků, které vysázeli majitelé pivovarů. Pod nimi se i peklo a vařilo, což nelibě nesli místní obyvatelé a vehementně proti tomu protestovali. Výsledkem byl kompromis: pivo se čepovalo dál, ale jídlo k němu si lidé museli donést. Tak vznikly i tzv. pivní zahrady, kde se ve stínu parkových stromů popíjí a na stolech si každý rozbalí balíčky s donesenou svačinou.

Tržnice a Marienplatz
Ač je bavorská metropole současně významným centrem německé ekonomiky, v mnohém je propojena pupeční šňůrou se svou historií. Samo město bylo založeno v roce 1158 a v roce 1328 se stává císařským městem. Přesto má ještě o dvě století později pouhých 13 500 obyvatel. Počátkem devatenáctého století je hlavním městem bavorského království. V té době tu vzniká také první tržiště. Původně se tu obchoduje pouze s bylinkami, ale brzy se trh rozšiřuje o ovoce a zeleninu. Zvláště poté, kdy dal král Max II. v roce 1851 postavit Schrannenhalle, halu dlouhou 400 m, kde se prodávalo obilí. Tržnice však v roce 1937 vyhořela. S obilím a solí se od pradávna obchodovalo na Schrannenplatz, což byl od samého počátku pupek města. A je jím dosud. Zde se konají mnohé slavnosti, karnevaly a trhy včetně toho největšího, vánočního. Později se náměstí přejmenovalo na Marienplatz a tento název najdete i na současných mapách města.

Dvě radnice
Stojí zde stará i nová radnice. Ta původní, z roku 1474, postavená Jörgem von Halibachem, přezdívaným Ganghofer pro stavbu katedrály, je typickou ukázkou bavorské gotiky. Zůstal gotický sál, ale jinak se radnice často přestavovala a koncem války ji zničilo spojenecké bombardování. Restaurována byla po válce v letech 1953 až 1958, ale radní věž znovuotevřeli až v roce 1972, kdy se v Mnichově konala olympiáda. Rekonstrukce jí zachovala styl z roku 1462, kdy byla postavena. Dnes je v ní muzeum hraček.
Ovšem proslulou a monumentální stavbou je především nová radnice, pseudogotická budova z počátku minulého století. Architekt Hauberisser z rakouského Grazu ji stavěl přes čtyřicet let. Vždyť má šest nádvoří, komplex budov a 80 věží s malým mníškem na špici.

Katedrála a Rezidence
Ještě dvě vyšší věže, každá 99 m, má katedrála Frauenkirche, další ze symbolů města. Základní kámen k její stavbě položil vévoda Sigismund, dostavěna byla v roce 1488. Už tehdy chrám, jehož klenbu podpírá 22 pilířů, pojal na dvacet tisíc věřících, ač tolik obyvatel v té době město ani nemělo. Jsou zde hrobky nejstarších příslušníků královského rodu Wittelsbachů. Stopy spojeneckého bombardování se zcela zacelily až v roce 1994.
Ovšem nejstarší a nejoblíbenější mnichovský kostel je zasvěcen svatému Petrovi. Původně na jeho místě stála ještě před založením města kaple, pak románský kostel, který byl ve 13. století přestavěn v gotice. O století později byly přistavěny dvě věže. Ta, která se jmenuje Alter Peter, je také symbolem města. Do její špice vede 302 schodů, ale výstup stojí za to: dohlédnete i panorama bavorských Alp.
S rodem Wittelsbachů je nejvíce spojena Rezidence, jeden z největších evropských paláců. Stavěl se pět století a podepsaly se na něm mnohé slohy - renesance, baroko, rokoko, klasicismus. Byl sídlem rodu až do roku 1918. O největší stavitelský rozmach v Mnichově se zasloužil král Ludvík I., který vládl v letech 1825 až 1848.

Muzea, obrazárny a divadla
Ve druhé polovině 19. století město proslavil Richard Wagner. Jeho opery se hrály v Národním (operním) divadle, které dal postavit podle pařížského Odeonu král Max I. v roce 1818. Jenže už pět let poté jej zničil požár a znovu otevřít se jej podařilo až v roce 1852.
Tak jako se Petrohrad pyšní Ermitáží, Madrid svým Pradem či Paříž Louvrem, má Mnichov starou a novou Pinakotéku s jednou z největších světových sbírek malířství a sochařství. V té staré je na osm set děl od středověku po rokoko, v nové jsou nejlepší kolekce evropského malířství od konce 18. do začátku 20. století.
Mnichov se ovšem pyšní také šedesátkou divadel a padesátkou muzeí a galerií. Plachetnice, modely atomu, větrné mlýny a vesmírné sondy, zkrátka svět vědy a techniky se otevírá na ploše 50 tisíc m2 v tom asi nejzajímavějším, Německém technickém muzeu. Existuje už sto let a ročně jej navštíví 1,3 miliónu lidí.

Futurismus a auta
Mnichov byl vždy pionýrem technického pokroku. Už v roce 1882 pořádal první německou výstavu o elektřině. Muzeum BMW seznamuje s vývojem automobilismu a předkládá futuristické představy, v první řadě se zde ale prezentují vozy proslulé automobilky. Ta má v Mnichově svou ústřednu. Její sídlo je také originální: znázorňuje čtyři cylindry, stejně vysoké jako věže katedrály - 99 m.
Ještě do nedávna se centrum města zahlcovalo dopravou. Teď je přeměněno v pěší zónu. A právě tam, kde začíná, na Karlově náměstí, si u novodobé Winklerovy fontány, také postavené v roce Olympijských her, dávají dostaveníčko místní milenci i turisté.


INFORMACE

Turistické informační centrum sídlí přímo v budově radnice na náměstí Marienplatz 2, druhé pak u hlavního vlakového nádraží na Bahnhofsplatz 2.
Objevování Mnichova usnadní a ušetří peníze zakoupení turistické karty München Welcome Card. Umožňuje bezplatné použití městské hromadné dopravy, až 50% slevy na vstupy do muzeí, památek a dalších atrakcí. Podle zvolené varianty (jedinec, skupina, počet dní atd.) stojí 7,50 - 48 eura.
www.muenchen.de
www.muenchen-tourist.de
www.muenchen.de/fifawm2006
Deutsches Museum
Denně od 9 do 17 h, vstupné 8,50/7 eur, studenti a děti 3 eura.
www.deutsches-museum.de  

Kam na jídlo
Haxnbauer (Sparkassenstr/Münzstr. 8) přímo v centru na rohu Marienplatz, proslulá úprava masa na grilu.
Nürnberger Bratwurst Glöckl (Frauenplatz 9) najdete u katedrály. Má stoletou tradici. Sem nejčastěji chodí světové celebrity. Zde se opékají bílé klobásy na otevřeném ohni jako v jediné mnichovské restauraci.
Halali (Schönfeldstr. 22) dopřeje ochutnat směsici nové a tradiční německé, a zvláště bavorské kuchyně.

Další zajímavosti
Nymphenburg - zámek s překrásnou zahradou a barokními pavilóny. Býval letní rezidencí bavorských vládců. Interiér zařídil převážně Ludvík I. V zámku se nachází muzeum porcelánu, přírodovědecké muzeum a botanická zahrada.
Olympijský park s 290m vyhlídkovou věží vznikl na severu města v roce 1972 pro olympijské hry. Hala a slavný stadión se využívají jak pro sport, tak kulturu. V blízkosti je muzeum a sídlo BMW.
Zoo Hellabrunn - obrovská zoologická zahrada, založená roku 1911. Celkem 4500 zvířat je na rozdíl od jiných zoo rozděleno nikoliv podle druhů, ale podle geografického původu. Jen voliéra zaujímá 5000 m2.
Filmová studia Bavaria. Jedno z největších a nejproslavenějších evropských studií. Exkurze trvá asi 90 minut a začíná co 5 až 10 minut. Součástí prohlídky ateliérů, kde se natáčela řada slavných filmů, je i Bavaria Action Show. Umožňuje divákům ponořit se do světa kaskadérů. V kině Showscan je po dobu 15minutového představení synchronizován pohyb sedadel s dějem na plátně.

Jak se tam dostat
Z Prahy do Mnichova je to autem zhruba 390 km, cesta vede přel Plzeň a Rozvadov po dálnici D5, dále pak na Regensburg a na jih do Mnichova. Cesta zabere něco kolem 4 hodin.

MS ve městě
9. 6. Německo - Kostarika
14. 6. Tunisko - Saúdská Arábie
18. 6. Brazílie - Austrálie
21. 6. Pobřeží Slonoviny - Srbsko a Černá Hora
24. 6. osmifinále (1A-2B)
5. 7. semifinále (W59-W60)

Unikátní mnichovský stadión č. 2
Fotbalový stadión Allianz Arena převzal štafetu od Olympijského stadiónu. Je ovšem i vrcholným architektonickým dílem. Dokončen byl loni. Třípodlažní aréna má kapacitu 66 tisíc sedadel. Zvenčí stadión pokrývá skoro tři tisíce nafouknutých fóliových panelů. Po setmění mění obal barvy, nasvícení prozrazuje, kdo právě hraje: bílá znamená reprezentaci, červená slavný Bayern Mnichov, modrá druhý mnichovský klub 1860.