Španělé o nás moc nevědí, snad jen prozatím

Jedna salva smíchu provázela druhou, a atmosféra v Boudě bratří Formanů byla báječná. Ať už to bylo v Madridu nebo ve Valencii. Každý den bylo vyprodáno a lidé ještě po začátku představení čekali, zda se přece jen nedostanou do sálu. I to patřilo k letošní Sezóně české scény ve Španělsku.
"Sezóna české scény a především pak česko-francouzský projekt Boudy bratří Formanů vzbudily velký zájem Španělů i tamních médií. Za vše hovoří dva články v celostátním a nejčtenějším španělském deníku El País," hodnotí událost Adriana Krásová, ředitelka Českého centra v Madridu, které akci organizovalo.
Podobných akcí má za sebou tento stánek české kultury už řadu. A to i přesto, že tato instituce je poměrně mladá a malá. "České centrum v Madridu bylo otevřeno v roce 2003. Od většiny ostatních center se odlišuje v tom, že kromě kanceláří nemá vlastní prostory, sídlí v budově zastupitelského úřadu ČR, a proto nemůže samostatně pořádat vlastní akce. Z toho vyplývá specifický charakter naší práce. Při realizaci akcí se neobejdeme bez spolupráce s nějakým dalším, místním spoluorganizátorem," líčí situaci Adriana Krásová.
Jedním dechem však dodává, že to má i svou pozitivní stránku. "Získáváme daleko širší publikum a česká kultura má možnost proniknout k více lidem. Zatím se nám tento styl práce ve většině případů osvědčil," uvádí ředitelka.
Podle ní má však centrum před sebou velký kus práce přiblížit Španělům Českou republiku a rozbourat tam zakořeněné představy.
"Povědomí o české kultuře je obecně poměrně malé a omezuje se na pár nejslavnějších jmen. A to bez ohledu na skutečnost, že turistické vztahy mezi Českem a Španělskem jsou v posledních letech velice čilé a Španělé mají o Českou republiku zájem," říká Adriana Krásová.
Takový stav podle ní souvisí s historickými okolnostmi, které způsobily, že intenzívní vztahy mezi oběma zeměmi se začaly rozvíjet až po roce 1989.
S historickou situací souvisí i to, že na rozdíl od řady jiných evropských zemí, například Francie, Německa či Rakouska, nezasáhla Španělsko žádná z emigračních vln, která v mnoha případech připravila pro českou kulturu půdu a posléze přispěla k rozvíjení kulturních vztahů a k intenzívnějšímu vnímání české kultury. Obecně je česká kultura patrně nejvíce spojována s Prahou a českou klasickou hudbou.
O jisté neznalosti Španělů svědčí i jejich problémy se jménem naší republiky. "Většina z nich používá název Československo. Řada z nich nás považuje za jednu z bývalých sovětských republik a myslí si, že mluvíme rusky... Dochází ale i k jiným záměnám. Ta nejabsurdnější, kterou jsem v poslední době zaznamenala, byla s Čínou," poznamenává Adriana Krásová.
Informace o činnosti Českého centra v Madridu najdete na webové stránce www.czechcentres.cz


Knihovna Carlose Fuentese - otisk hispánské kultury

José Alberto Antolín Encinas je typický Španěl. Snědý, menší postavy, ale na první pohled sympatický a otevřený. Do Prahy přijel před rokem, aby zde pomohl zřídit a pak vedl knihovnu španělské literatury, pojmenované po slavném mexickém spisovateli Carlosi Fuentesovi. Knihovna je součástí španělského Cervantesova institutu, jehož posláním je po světě šířit povědomí o španělském jazyce a kultuře španělsky mluvících zemích.
"V rámci této sítě institutů je pražská knihovna nejnovější a má ve střední Evropě největší počet titulů, téměř dvanáct tisíc," ukazuje Alberto Antolín na stále ještě novotou zářící a dřevem obložené prostory. Z nich se prosklenou stěnou díváte přímo na kostel sv. Štěpána.
Jen za několik měsíců své existence si knihovna získala již na 700 stálých členů, v příští polovině roku se díky zájmu bude rozšiřovat otevírací doba i na sobotu. Knih v českém jazyce je tu sice jen asi deset procent, ale jejich počet má také postupně narůstat. Mimo to jsou ve fondu nejen knihy, noviny a časopisy, ale i CD, DVD, CD-ROMy, notové záznamy, mapy či diapozitivy z různých oborů.
Aktivity knihovny se ubírají dvěma směry. "Řekněme akademickým - pořádáme semináře, prezentace, a také kulturním - promítání filmů a koncerty," vysvětluje činnost Alberto Antolín. Co je podstatné, zaměření není jen na Španělsko jako takové. "Jsme informačním a dokumentačním centrem hispánské kultury. Najdete u nás informace i o Katalánsku či Baskicku v těchto jazycích a o zemích Latinské Ameriky, kde je španělština úředním jazykem," dodává Alberto Antolín.

Informace o knihovně Carlose Fuentese najdete na webové adrese http://praga.cervantes.es.