Komise chystá změny, zlikviduje staré vinice

Ozdravit sektor od dotovaných přebytků by měla dobrovolná likvidace 400 tisíc z dosavadních 3,4 miliónu hektarů vinic. Odchodu slabších výrobců by měly jako v případě reformy trhu s cukrem pomoci kompenzace až 2,4 miliardy eur (68 miliard korun) v příštích pěti letech.

"Ročně utrácíme půl miliardy eur na destilaci přebytků vína - to je vůbec nejdražší způsob výroby lihu, hotové mrhání penězi evropských poplatníků," prohlásila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová.
Finanční obálka s 1,2 miliardy eur dotací pro evropské vinaře se ani po reformě nemá ztenčit, ale peníze je podle komisařky třeba vynakládat efektivněji na odvrácení krize ohrožující evropské víno. Konkrétní výši kompenzačních plateb však neuvedla, pouze dala najevo, že by se měla podle regionů lišit.

Evropská unie produkuje asi tři pětiny vína na světě, vinařství přímo živí jeden a půl miliónu lidí. Unie je současně největším vývozcem i dovozcem vína na světě, ale zatímco unijní export v posledních letech vzrostl o pětinu, výrobci ze Spojených států, Chile či Nového Zélandu svůj export na evropský trh znásobili. Časem by se unie podle komisařky mohla stát čistým dovozcem.
Reforma počítá se sázkou na kvalitní vína, a to včetně zrušení destilace z přebytků laciného vína či zákazem přislazování.
Včerejší návrh představuje pouze první výstřel v bitvě o reformu, kterou čeká schvalování členskými státy a v Evropském parlamentu. Konkrétní legislativní předlohy míní komisařka předložit na přelomu roku a doufá, že by se nový režim mohl rozběhnout v roce 2008.

Tradiční vinařské velmoci se podle odborníků reformě budou bránit. Naopak čeští vinaři se změn nebojí. "Máme zatím nižší podpory než třeba Francie nebo Itálie. Naši vinaři jsou navíc přizpůsobiví, v konkurenčním prostředí bychom dobře obstáli," říká například Pavel Vajčner, ředitel firmy Znovín Znojmo. Předpokládá ale, že záměry se komisi nepodaří jen tak lehce prosadit.