Nadšení Němců nabíjí Evropu

Jejich ochota více investovat a zaměstnávat nové lidi je tak výrazně menší než u jejich kolegů v Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, Francii či Itálii.
Vysoce spokojeni jsou Němci naopak s rámcovými podmínkami pro podnikání ve své zemi v prvním pololetí tohoto roku.
To vše vyplývá z pravidelného reprezentativního průzkumu zvaného Business Monitor International, který na zakázku deníku Handelsblatt a poradenské společnosti Droege&Comp vypracoval institut Psephos.
Anketa se dá interpretovat jako další signál toho, že by ekonomický vrchol v největší zemi eurozóny mohl být pro letošní rok již dosažen.

Překvapení i v Německu

Právě rozmach ekonomiky Německa je podle odborníků důvod toho, proč manažeři velkých evropských států pozitivně hodnotili celkový průběh první poloviny letošního roku.
"Když se daří dobře Německu, pak to výrazně pociťují i ostatní země v Evropě," vysvětluje Thomas Straubhaar, šéf Hamburského institutu pro světovou ekonomiku - HWWI.

Se skutečností, že růst bude tak silný, přitom ještě v posledním průzkumu, koncem minulého roku, manažeři nepočítali. V Německu vývoj nyní jako "výrazně" či "o něco lepší" hodnotí dvě třetiny, dalších 23 procent řeklo, že vývoj byl "stejně dobrý", jak předpokládali. Stejně pozitivně překvapení byli i manažeři v alpských zemích - Rakousku a Švýcarsku.
Lepší vývoj ale podle dotazovaných zaznamenaly i jejich vlastní obchodní aktivity. Ve všech šesti zemích byla většina s průběhem spokojena či dokonce pozitivně překvapena.

Téměř dvě třetiny manažerů velkých firem v Německu nyní považují podmínky v zemi za pozitivní, koncem roku 2005 přitom tento názor zastávala jen polovina z nich. Překonána byla dokonce i jejich očekávání co se týče vývoje vlastních obchodů jejich firem. Podle zhruba poloviny manažerů byl průběh v prvním pololetí "výrazně" či "o něco lepší", než původně čekali.

Trochu skepse

Tato dobrá nálada sice v příštích šesti měsících ještě vydrží, v perspektivě jednoho roku se ale zřejmě pomalu zhorší. Jak málo podnikatelé věří v trvalé oživení hospodářství, dokazuje jejich ochota investovat či zvyšovat počet zaměstnanců. Zatímco od roku 2003 jejich investiční plány dosud rostly, začínají nyní stagnovat.
Velký pokrok proto podle výsledků průzkumu nelze očekávat ani na trhu práce: německé firmy sice chtějí více lidí zaměstnávat než propouštět, konečné saldo je ale nejmenší ze všech zkoumaných zemí.

V Německu například chce zhruba 30 procent firem počet zaměstnanců zvyšovat, ve zhruba stejném rozsahu - ve 27 procentech ale chtějí firmy naopak počet snižovat.
Pozitivní je na tomto vývoji pouze to, že těch, kteří chtějí propouštět, neustále ubývá.
Ve zbytku Evropy je situace ohledně rozšiřování počtu zaměstnanců trochu jiná. Zhruba třetina manažerů v Británii chce osazenstvo nabírat a desetina propouštět. Ve Francii pak čtyři z deseti manažerů chtějí zaměstnance přijímat a desetina propouštět.

Jedním z faktorů, který zřejmě tlumí ochotu německých manažerů zaměstnávat nový personál, jsou zřejmě výhledy na příští rok. Většina evropských manažerů je sice relativně optimistická ohledně vývoje vlastních obchodů a ekonomiky v příštím půlroce, co se ale týče vývoje v příštích dvanácti měsících, začíná jejich optimismus mizet. To platí především pro Německo.
Zatímco v prosinci minulého roku 41 procent dotázaných zastávalo názor, že se rámcové podmínky v zemi zlepší, je nyní optimistických již pouze 23 procent.

Ve zbytku Evropy jsou očekávání vyrovnanější. V průměru je ve všech šesti zkoumaných zemích vždy třetina manažerů toho názoru, že se podmínky v jejich zemích zlepší, další třetina počítá se stejnou situací jako nyní.

Italský "optimismus"

Jedinou výjimkou je Itálie, která zápasí s nejslabším vývojem ekonomiky ze všech. Pouhá čtyři procenta dotázaných manažerů hodnotí stávající podmínky podnikání jako dobré, jejich naděje jsou proto vysoké. Téměř dvě třetiny tvrdí, že může dojít jen ke zlepšení.
V příštím roce přitom společnosti v Evropě zdaleka nečeká žádná velká úleva, ba naopak. Náklady na výrobu, především ceny energie, se totiž budou zvyšovat. Firmy přitom nepočítají příliš s tím, že by toto navýšení šlo vyrovnat zvýšením cen pro zákazníky.
Německé manažery navíc čeká ještě nárůst daně z přidané hodnoty, a to ze 16 na 19 procent.