Jan Sadil: O smysluplné regulaci

Autor je generálním ředitelem Hypoteční banky

O smysluplné regulaci

Regulace se stala velmi frekventovaným slovem. Hovoří se o regulaci nájmů, o regulaci pražské taxislužby, o regulaci podnikání v Evropské unii. Ta je prý přeregulovaná. Peter Wragg, šéf komunikace direktoriátu Evropské komise pro podnikání, při návštěvě Prahy vyčíslil, že malé a střední podniky se řídí 1400 unijními zákony a předpisy a podnikatelé musejí nejméně čtvrtinu svého pracovního času věnovat administrativě.
Nejsem paušálně proti regulacím. Regulace mají chránit například životní prostředí, volnou soutěž, politiky před korupcí a také zákazníka-spotřebitele. Možná většinou právě jeho. Zaslouží si to. Jeho postavení v obchodních vztazích nemusí být rovnoprávné v porovnání s poskytovateli služeb.
Ale příčí se mi taková regulační pravidla, která utvrzují spotřebitele v tom, že jsou jen nezodpovědná individua, po kterých nikdo nemůže chtít, aby si dávala pozor sama na sebe. Špatné jsou také regulace, které nejen ubírají pracovní čas podnikatelům, ale ubírají také jejich hospodářským výsledkům.
Každý hostinský ví, že nesmí nalévat dětem a mladistvým. O správnosti této regulace není pochyb. Většina dospělých také určitě ví, že pokud budou přistiženi při řízení pod vlivem alkoholu, zaplatí pokutu. Jistě by je nenapadlo žádat náhradu škody po výrobci alkoholu jen proto, že je na to zvlášť neupozornil.
Ale platí tento jednoduchý příklad vždy? Zákonná regulace přikazuje bankám při poskytování úvěru uvádět RPSN, tedy roční procentní sazbu nákladů. Vědí zákazníci, co tento ukazatel obsahuje? Umějí si podle něj odvodit, kolik je půjčka bude stát? Dokážou vyvodit dopady svých závazků? A přitom uzavření úvěrové smlouvy má jistě pro ně mnohem hlubší důsledky, než když jdou na pivo.
Ačkoli zákony bývají příliš komplikované a předpisů jsou stohy, základní orientace v právech zákazníka tak složitá není.
Regulace směřující k ochraně spotřebitele by neměly napravovat chyby neuvážených rozhodnutí spotřebitelů. Podle mého názoru není množství regulatorních předpisů tím, co bude mít pro klienta a poskytovatele služeb přidanou hodnotu. Hodnotou bude umění naučit obě strany těm kvalitním a rozumným pravidlům rozumět a používat je. Nejsem ale zcela přesvědčen o tom, že se to ve všech oblastech děje. Pak se ale můžeme dočkat překvapivých výsledků. leaders@economia.cz