Jan Březina: V boji o strukturální fondy jsme vítězili, pak dostali lekci

Přitom se opět ukázalo, že EP zdaleka není jen diskusním fórem, ale místem tvrdého prosazování národních zájmů. Jde jen o to, do jaké míry toho ten který stát dokáže využít. Staré členské státy to v případě strukturálních fondů dokázaly brilantně, a daly tak nováčkům lekci.

Napřed jsme se smáli my...

Vše začalo mohutnou kampaní za výhodnější pravidla čerpání, kterou spustily nové členské státy a která slavila úspěch na prosincovém summitu. Podařilo se prosadit většinu požadavků: spolufinancování projektů ze strany EU ve výši 85 % (místo 75 %), možnost uplatňovat nejenom veřejné výdaje, ale i soukromé, započítávání DPH do ceny projektů...
Státy patnáctky tehdy ustoupily a výhodnější pravidla nováčkům "přikleply". Cena v podobě ztráty několika procent z původně vyčleněných prostředků z rozpočtu, kterou museli nováčci zaplatit, se ve srovnání s lepšími pravidly čerpání zdála být v tu chvíli velmi výhodná.

Ale vstřícnost "starých" členských států Evropské unie byla jen zastíracím manévrem. Jeho cílem bylo získat souhlas nováčků s finanční perspektivou. Mezitím však patnáctka trpělivě čekala na svou příležitost.

...a nakonec "patnáctka"

Ta přišla, když se balík předpisů o strukturálních fondech dostal na stůl EP. V časové tísni vznesly a pod pláštíkem nediskriminace a nakonec i prosadily požadavek, aby se výhodnější pravidla čerpání vztahovala i na ty bohatší. Jenže zatímco nováčci se před půl rokem museli vzdát části z rozpočtu EU, staří členové výhodnější pravidla dostali "zdarma".
Síla nováčků na unijním kolbišti je stále o poznání slabší. Máme se co učit i ve vyjednávací taktice: kdybychom nevyplýtvali všechny trumfy již na prosincovém summitu, mohl být výsledný kompromis pro nás ještě příznivější.
Autor je poslancem EP za KDU-ČSL