Zvýšení sazeb korunu nastartuje

Zvýšení sazeb Českou národní bankou na 2,25 procenta by mohlo nastartovat už tak silnou korunu k dalším rekordům. V očekávání rozhodnutí ČNB začala měna výrazně posilovat už minulý týden, od začátku roku zpevnila vůči euru zatím o 60 haléřů.
"Koruna bude nadále posilovat, i když žádný dramatický skok nečekáme. V září odhaduji kurs 28,30 koruny za euro," prohlásil Aleš Michl z Raiffeisenbank.
Miroslav Plojhar z Citibank předpokládá, že do konce roku by se euro mohlo prodávat za 28 korun.
Měna podle něj zareaguje na zvýšení úroků až se zpožděním, protože ve světové ekonomice pořád působí ještě vlivy, které jsou proti koruně. Jde o vysoké úrokové sazby v USA nebo sezónu výplaty dividend.
Včera totiž koruna na zasedání rady ČNB nijak zvlášť nereagovala. Všichni tento krok čekali.
"Kdyby banka zvedla sazby více nebo vůbec ne, s trhy by to určitě zacloumalo, ČNB však jen potvrdila očekávání," vysvětlil Plojhar.
Včera se koruna pohybovala v pásmu kolem 28,4 za jedno euro. Výrazně však posílila proti dolaru. Ten začal strmě klesat po středeční zprávě o zpomalování americké ekonomiky a oslaboval proti všem hlavním světovým měnám, koruna si tak oproti dolaru polepšila o tři haléře na 22,31 CZK/USD. Během dne byl dolar dokonce ještě o dalších osm haléřů levnější.

Ekonomika poroste rychleji
ČNB samotná však optimismus trhu ohledně budoucího vývoje koruny nesdílí.
"Stále platí, že nesouhlasíme s očekáváním trhů na výrazné posilování koruny," řekl na tiskové konferenci guvernér Zdeněk Tůma.
"Není divu, ČNB spoléhá, že úroky jsou v Česku oproti zbytku Evropy stále nízké, a čeká, že měna tak i přes zvyšování sazeb bude stagnovat," uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. "To si trhy ale nemyslí," dodal.
Podle ČNB by měna měla stagnovat nebo dokonce oslabovat, pokud budou úroky v Česku nižší než v Evropské měnové unii. Tento požadavek je sice splněn, protože ECB nedávno zvýšila sazby na 2,75 procenta a příští týden se je chystá zvednout dokonce na tři, měna se však podle Plojhara modelem banky příliš neřídí a je silnější, než by měla.
S dalším zvyšováním sazeb počítá podle guvernéra Tůmy i ČNB. "Načasování dalšího zvýšení je však nejisté," řekl Tůma.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance, čeká růst sazeb možná už na podzim, naopak Michl si myslí, že letos úroková míra v Česku už neporoste. Vše bude ale záviset na vývoji cen potravin a ropy. Tyto dvě položky totiž centrální banka jmenovala jako dvě hlavní, které budou tlačit na růst inflace.
Ta by měla v příštím roce podle včera zveřejněné prognózy ČNB i nadále zrychlovat. V červnu 2007 očekává růst cen mezi 2,8 až 4,2 procenta a následně v září v intervalu 3,3 až 4,7 procenta čímž překoná inflační cíl ČNB.
To, jestli předpověď bance vyjde, ovlivní několik faktorů.
"Směrem nahoru působí aktuálně vyšší ceny ropy a růst dovozních cen potravin a cen zemědělských výrobců. Naopak proti inflaci hrají tržní očekávání silnější koruny a nejistota, v jaké fázi cyklu se ekonomika nachází," řekl Tůma.
Prognóza ale předpokládá, že ekonomika bude dále růst rekordním tempem. Banka letos očekává až 7,2 procenta, což je až o procento víc, než předevčírem avizovalo Ministerstvo financí. I proto se snaží zvýšením sazeb české hospodářství trochu zbrzdit. Podle banky si tak velký růst česká ekonomika nemůže dovolit, jelikož domácnosti rekordními útratami tlačí ceny stále nahoru.
Ekonomové navíc předpokládají, že vyšší sazby nesníží poptávku Čechů po hypotékách a spotřebních úvěrech. Růst úroků bude jen o několik desetin procenta a lidé budou mít strach z jejich dalšího zvyšování, takže by jejich zájem mohl paradoxně i vzrůst.
Tuzemské finanční ústavy již v reakci na včerejší krok centrální banky uvedly, že v příštích týdnech zvýší úročení půjček i peněz na účtech.
"Během jednoho až dvou týdnů budeme reagovat zhruba v rozsahu změny sazeb ČNB, a to jak na straně vkladů, tak na straně úvěrů," říká mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Splátkové firmy operují s vyššími úroky a tvrdí, že kvůli změně základní sazby o čtvrt bodu zdražovat nebudou.

Inflace řádí v celém světě
Inflační riziko straší strážce měnové politiky po celém světě od Chile až po Island či Slovensko.
Česká republika není výjimkou. Právě vysoká inflace přiměla v pondělí Maďarskou národní banku zvednout svoji klíčovou sazbu hned o půl bodu na 6,75 procenta. Trhy s takovým rázným krokem tentokrát nepočítaly, neboť banka přitvrzovala také v červnu. Maďarské sazby jsou nejvyšší v celé Evropské unii. Vláda v Budapešti, která zápolí s hlubokým deficitem veřejných financí (letos až osm procent HDP), se rozhodla zvýšit daně i četné regulované ceny.
Jak uvedl guvernér centrální banky Zsigmond Járai, inflace se tak může příští rok roztočit na šest až sedm procent.
K tomu přispívá i slabý forint, který od počátku letošního roku vůči euru ztratil devět procent. O tuto hodnotu se tak prodražil dovoz.
Národní banka Slovenska toto úterý přitvrdila v letošním roce už potřetí. Sazbu zvýšila - v souladu s očekáváním ekonomů - o půl procentního bodu na 4,5 procenta. Současně nevyloučila, že letos ještě neřekla poslední slovo.
"Sazby jsou s ohledem na tempo hospodářského růstu a stoupající mzdy stále nízké," míní podle agentury Bloomberg Elizej Macho z Tatra Banky. Jak dodal, inflační riziko souvisí také se slabší korunou i možným uvolněním rozpočtové politiky nové vlády.

Sazby centrálních bank ve střední Evropě a ve světě