Tomáš Němeček: Rychlé šípy a Stínadla: klíč k patu

Rychlé šípy a Stínadla: klíč k patu

Přesluhující ministerský předseda nedávno prohlásil, že tak jako většina zdejší populace (či aspoň její mužské části), i on četl Rychlé šípy. Dozvídal se z nich o fungování demokracie před únorem 1948. To je ovšem zásadní zpráva, jaká může přinést průlom do politického patu.
Knihy Jaroslava Foglara jsou český endemit: pokusy o jejich překlad do jiného kulturního prostředí neuspěly. Patrně čímsi odpovídají zdejší mentalitě a vzorcům chování. A zároveň byla za komunismu trilogie o dobrodružstvích Rychlých šípů ve Stínadlech nejpopulárnějším zdrojem informací, jak vypadají volby, kampaň, a jak se řeší volební remíza.
Jelikož teď víme, že foglarovky četli všichni političtí vůdci, můžeme tušit, jak to nyní celé dopadne.

Vontové neradi dívky

Chlapecká organizace ve Stínadlech - Vontové - volila většinovým systémem. Ale přesto i jim se jednou přihodí, že "celé Zákostelí i Ohrady a Modré ulice jsou pro Losnu, ale všechny ulice směrem na Druhou stranu i poříční části Stínadel a Rybí trh, to všechno chce jen a jen Mažňáka". Jak vidno, rozložení sil se nápadně podobá situaci v Česku v červnu 2006.
Není to jediná podobnost. Stínadelská politika je chlapecká parta, která nerada vpouští do vyšších pater nově příchozí. Dívky jsou ve Foglarových příbězích buďto mužné (Alžbětina Prknářová), nebo je jejich úkolem vyšívání vlaječek. Až u pozdního Foglara objevuje se klub emancipovaných dívek Amazonky. Taková Strana zelených.
Dále: ve Foglarově knize se Stínadla líčí jako tajemná čtvrť plná zákoutí, průchodů a zkratek. Rychlé šípy v nich věčně bloudí, podobny nováčkovi v malostranském palácovém komplexu, když má zaběhnout řekněme ze senátního klubu ODS do poslaneckého.
Pouze místo stroze elegantního žlutého špendlíku Vontů či listu ginga se na Malé Straně nosí v klopách jakýsi ptáček a růžička.

Já jsem Losna. Bohužel

A nyní, jak to dopadne. Mirek Topolánek, který s oblibou pro vyhrocené spory používá obrat "je to Losna - Mažňák", měl po jedné z televizních debat jasno: "Losna vyhrál. Já jsem Losna."
Něco na tom bude. Vontská rada se podivuje nad Mažňákovou kampaní, neboť hoch si cílevědomě kupuje hlasy jednotlivých voličských skupin ("u Rybího trhu a na poříčních pláccích koupil docela nové kopací míče" a "v Úzké uličce zaplatil nějaká rozbitá okna"). Až bude větší, bude před volbami slibovat investora na Žatecku a prosadí homosexuální sňatky.
Prohlašovat se předem za Losnu ovšem není zrovna prozíravé. Jak známo, první díl trilogie vrcholí osobním soubojem obou kandidátů. A Losna, ač těsný vítěz, se Velkým Vontem nestane, přestože má na své straně novináře (Rychlé šípy se svým investigativním časopisem Tam-tam). O vítězství jej připraví zásah Mažňákova otce.
Útěchou může Topolánkovi být, že Losna odchází do ústraní, zjevuje se v závěru druhého dílu a po mnoha peripetiích se na konci dílu třetího stane Velkým Vontem.
Otázka pro experty: Je Václav Klaus tajemný "Em", nebo Široko?
tomas.nemecek@economia.cz