Soudy hlásí nárůst žalob
Nejhorších dlužníků se banky rychle zbavují
Soudy v zemi začínají být zavaleny žalobami bank a splátkových firem. S rostoucí zadlužeností se totiž zvyšuje i počet lidí, kteří přecenili síly a nedokáží splácet své úvěry. Celkový objem rizikových úvěrů již podle odhadu HN překročil patnáct miliard korun.
Podle registru dlužníků, který provozuje společnost Czech Credit Bureau, nesplácí své dluhy více než rok zhruba třicet šest tisíc lidí.
Těch nejproblémovějších se banky raději rychle zbavují a pohledávky prodávají specializovaným firmám.
Dalších téměř šedesát tisíc lidí zpožďuje své splátky o více než tři měsíce. Úvěrová databáze registruje i dalších tři sta tisíc Čechů, kteří měli ke konci června ve splácení alespoň měsíční zpoždění. Tito lidé však většinou jen zapomenou uhradit splátku třeba při dovolené.
Firmy ženou lidi do dluhů
Experti se shodují, že pro ekonomiku nejsou rizikové úvěry problémem a rostou dokonce pomaleji než celkový objem půjček. Počet konkrétních rodin v problémech se však zvyšuje.
Stále víc dlužníků se dostává až k soudu. "Počet případů roste o desítky procent a má neustále stoupající tendenci," potvrzuje místopředsedkyně chebského soudu Anna Grimová.
Situace se podle ní začala zhoršovat již v loňském roce a nyní na soud přichází kolem sto padesáti případů měsíčně.
U soudu nejčastěji končí chudší lidé, kteří si u splátkových firem nakoupili na úvěr různé spotřební zboží. "Je pochopitelné, že ti lidé chtějí prát v pračce nebo koukat na hezkou televizi. Ale u jednotlivých případů pak zjišťuji, že v době, kdy si brali úvěr, již měli tři jiné a spláceli polovinu z šestitisícového platu," říká Pavel Suchý ze soudu v Ústí nad Labem.
Na rizika spotřebitelských úvěrů upozorňuje i Česká národní banka. Podíl těch problematických dosahuje téměř osmi procent a centrální banka varuje, že pokud by se zhoršily příjmy obyvatel, mohly by se do problémů dostat nejen tisíce dalších rodin, ale i samotné banky.
Šest půjček najednou
"V Česku se vytvořila skupina lidí, která má několik spotřebních úvěrů a jeden splácí jiným. A když se objeví problém, tak padají do dluhové pasti a ztrácejí schopnost splácet všechny," tvrdí Hynek Filip ze společnosti Sampa Invest, která podobné dluhy vymáhá.
V zadlužování také lidi vydatně podporují samotné splátkové firmy. Ty si účtují velmi vysoké úroky, ve kterých již předem kalkulují s tím, že část lidí své dluhy nedokáže splatit. Úvěry se potom snaží vnutit i těm nejchudším.
"Řešil jsem teď případ paní, která měla čistý příjem kolem dvanácti tisíc korun, měsíčně již splácela šest tisíc a firma jí půjčila dalších sto tisíc. Takových případů je poměrně hodně," říká Filip.
Banky prodávají víc dluhů
Tuzemské finanční ústavy si riziko nesplácení hlídají lépe. Shodně navíc tvrdí, že pokud se jejich klienti dostanou do problémů, snaží se jim pomoci odkladem či rozložením splátek. "V případě potíží je především nutné, aby klient s bankou komunikoval a nehrál mrtvého brouka," říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Vysoce problémových dlužníků se však banky podle informací HN raději rychle zbavují a pohledávky prodávají specializovaným firmám.
"Objem prodávaných špatných půjček je proti loňsku dvojnásobný," odhaduje Aleš Bastin, obchodní ředitel Intrum Justitia, která je největší na trhu vymáhání pohledávek a dluhy kupuje. Nejčastěji to jsou úvěry do padesáti tisíc korun, kde je zpoždění splátek půl roku až rok. Tím, že se banky zbaví obtížně vymahatelných dluhů, si udržují nízký podíl rizikových úvěrů. Podle ČNB je tento podíl již druhým rokem kolem 3,3 procenta. Jen za poslední dva roky se však dluhy domácností zvýšily o sto padesát miliard.
Problémové úvěry tak vzrostly o třetinu na zhruba patnáct miliard. Významné jsou vedle drobných úvěrů i hypotéky. Těch problémových je sice "jen" 1,6 procenta, jde však o miliónové částky.
