Odměny: Dozorčí rada je zlatý důl

Dozorčí rada je zlatý důl. Zasloužený?

Od 300 tisíc až po 3,8 miliónu eur jsou největší německé firmy ochotny zaplatit za služby svých dozorčích rad. Vyplývá to z analýzy bilančních zpráv třiceti největších na burze kotovaných firem za loňský rok, kterou učinil Handelsblatt.
Nejlépe placená dozorčí grémia mají energetický koncern E.ON a chemický koncern BASF, jejichž tantiémy činí 3,4 miliónu, respektive 38 miliónů eur. Grémia jiných firem musí vyjít jen s několika sty tisíci eur, u Adidasu je to například 300 tisíc eur, Infineon, Epcos či FMC platí mezi 400 000 a 600 000 eury.
"Mezi velikostí firmy a příjmy členů rad ale neexistuje žádná lineární souvislost," míní profesor ekonomie Manuel Rene Theisen. Právě nepřiměřenost odměn považují někteří odborníci za problém.
Požadavky na tyto orgány totiž v posledních letech výrazně vzrostly, jejich členové mají mnohem více povinností a navíc roste i riziko, že by za svá rozhodnutí mohli ručit.

Zkušenosti mít netřeba

Právě to je i důvod, proč existuje stále více těch, kteří se "dozorování" věnují na "plný úvazek". Dosud mnoho členů dozorčích rad post považovalo za jakousi "vedlejší práci" kromě svého postu v představenstvu nějaké jiné firmy.
"Těch, kteří to považují za povolání, přibývá," říká také Ulrich Hocker, šéf Německého ochranného svazu pro vlastníky cenných papírů (DSW). Mezi deseti nejvíce zaměstnanými členy dozorčích rad tak není ani jeden aktivní člen představenstva. Problémem podle ekonoma Theisena nyní je najít to správné měřítko pro platy členů dozorčích rad.
"Neexistují žádné opravdové indikátory pro jejich výkon, maximálně tak čas, který pro splnění svých úkolů potřebují," tvrdí. Jiná kritéria, jako jsou například zkušenosti s restrukturalizací firmy či know-how o fungování branže, se ohodnotit nedají. Členové dozorčích rad přitom zatím ani nemusí vykazovat, že se na post vůbec hodí.
"Šéfem dozorčí rady se může stát každý," stěžuje si Hocker z DSW. Jeho svaz proto požaduje vytvoření jakéhosi katalogu požadavků.

Práce na více postech

Mnohdy navíc členové dozorčí rady mají příjmy vyšší, než by se na první pohled mohlo zdát. V průměru sice firmy za celou radu platí 1,8 miliónu eur, ne vždy v ní ale sedí opravdu deset zástupců strany zaměstnanců a investorů. Zajišťovna Münchner Rück například vyjde s pouze osmičlennou radou, která se dělí o roční rozpočet 900 tisíc eur.
Také na platy zdánlivě nejlevnější dozorčí rady, u koncernu Adidas, je třeba hledět s opatrností. Šéf rady Henri Filo a jeho zástupce Hans Friedrichs totiž ještě mají smlouvu na poradenství v hodnotě celkem půl miliónů eur.
Jiné koncerny jako například Deutsche Post sice vykazují celkové příjmy rady na 1,2 miliónu eur, v poznámce ale dodává, že do toho nejsou započítané dlouhodobé odměny.
Existuje také mnoho manažerů, kteří mají kontrolních postů hned několik.
"Nejaktivnějším" je v tomto ohledu bývalý šéf představenstva společnosti Bayer Manfred Schneider, který je podle průzkumu DSW členem hned sedmi dozorčích rad z 30 největších firem, z toho u společností Bayer a Linde i ve funkci předsedy. Kromě toho je členem jedenácti výborů dozorčích rad, z toho čtyřikrát předsedou.
Na místě druhém je bývalý šéf koncernu ThyssenKrupp Gerhard Cromme, který je nyní šéfem dozorčí rady této firmy, členem dalších čtyř dozorčích rad a sedmi výborů.
Mezi další aktivní manažery patří například Ulrich Hartmann, šéf dozorčí rady E.ON, Jürgen Weber, člen dozorčí rady Lufthansy a Deutsche Post, Heinrich von Pierer ze Siemensu či Hubertus von Grünberg z Continentalu. Deset nejvíce zaměstnaných členů dozorčích rad tak dohromady vykonává celkem 22 postů ve třiceti firmách. "Na tom je výrazně vidět, jak moc jsou tito rozhodující muži provázáni," zdůrazňuje Hocker.

Celkové příjmy dozorčích rad v Německu (2005, v mil. eur)

1. E.ON 3,8
2. BASF 3,4
3. Allianz 2,5
4. BMW 2,5
5. Schering 2,4
6. Volkswagen 2,3
7. ThyssenKrupp 2,3
8. Continental 2,3
9. Deutsche Bank 2,3
10. RWE 2,3
11. Deutsche Börse 2,2
12. Tui 2,1
13. Linde 2,1
14. Bayer 2,0
15. Daimler-Chrysler 2,0
16. Deutsche Telekom 2,0
17. Siemens 1,8
18. MAN 1,8
19. Metro 1,6
20. Altana 1,5
21. Deutsche Post 1,2
22. Commerzbank 1,1
23. Lufthansa 1,1
24. Münchener Rück 0,9
25. SAP 0,9
26. Henkel 0,9
27. Infineon 0,6
28. FMC 0,6
29. Hypo Real Estate 0,5
30. Adidas-Salomon 0,3
Zdroj: Handelsblatt