"Nepochybuji, že se najdou lidé a firmy, kteří budou chtít přechodu na euro zneužít ke zdražení. Je věcí kontrolních úřadů, aby tomu zabránily," říká přední český expert na Evropskou unii Petr Zahradník z České spořitelny.
HN: Plánovaný termín přijetí eura v roce 2010 se nyní začíná komplikovat. Jaké jsou hlavní příčiny?
Hlavním problémem je nedostatek politického důrazu a vůle do eurozóny vstoupit. Pokud by euro bylo skutečnou politickou i ekonomickou prioritou, nebyl by problém všechny podmínky splnit a v roce 2010 tuto měnu přijmout. Z ekonomického hlediska na tom Česko není špatně, obzvlášť ve srovnání s dalšími státy, které jsou rovněž v pomyslném závodě. Když se však podíváme okolo, tak rok 2010 již moc reálný není.
HN: To, že euro není v Česku prioritou, je problém politiků, nebo je to i postoj veřejnosti a firem?
Je to vidět obecně, není zde taková chuť do eurozóny vstoupit. Třeba pobaltské státy, Slovensko nebo Slovinsko jsou země, kde je vidět jednoznačné zadání a entuziasmus. Přijetí eura je pro ně překonání určité kvalitativní laťky. Češi jsou v tomto více pragmatičtí a skeptičtí.
HN: Někteří lidé argumentují, že česká ekonomika ještě není na společnou měnu připravena a brzké přijetí eura by jí mohlo poškodit.
Z hlediska maastrichtských kritérií, které země musí před vstupem splňovat, na tom nejsme špatně a bariérou zůstává jen veřejný dluh a možná inflace. Problémem by nemělo být ani splnění všech nařízení a směrnic, které unie na Česko klade. Jsou to věci týkající se platebního systému, bezpečnosti nebo přepočítávání cen.
Ekonomice by však mohlo ublížit, pokud by byl nastaven moc silný kurs koruny k euru. Třeba hladina kolem dvaceti šesti korun za euro na konci dekády by již mohla vést k reálným ekonomickým problémům. Mohlo by to poškodit tuzemské vývozce, konkurenceschopnost některých odvětví a zvýšit strukturální nezaměstnanost.
HN: Řada lidí, ale i firem se v souvislosti s přijetím eura obává zdražování. Nakolik jsou tyto obavy opodstatněné?
On je to spíš projev sentimentu za odcházející národní měnou. Pokud máme věřit statistikám, a ono nám ani nic jiného nezbývá, tak přijetí eura nikde nevedlo k výrazným inflačním dopadům. Zavedením eura se ceny z prosince na leden zvedly většinou o zhruba jedno procento. Výraznější zdražení určitě bylo v turistickém ruchu, tedy u hotelů, restaurací a dopravy, ale celková inflace nijak výrazně nerostla.
Nepochybuji však, že se i v Česku najdou takoví, kteří budou chtít přechodu na euro využít k neoprávněnému zdražení. Potom je ale věcí kontrolních úřadů, aby tomu zabránily. Po určitou dobu navíc budou všechny ceny uváděné nejen v eurech, ale pro snadnější srovnání i v korunách.
HN: Plánovaný termín přijetí eura v roce 2010 se nyní začíná komplikovat. Jaké jsou hlavní příčiny?
Hlavním problémem je nedostatek politického důrazu a vůle do eurozóny vstoupit. Pokud by euro bylo skutečnou politickou i ekonomickou prioritou, nebyl by problém všechny podmínky splnit a v roce 2010 tuto měnu přijmout. Z ekonomického hlediska na tom Česko není špatně, obzvlášť ve srovnání s dalšími státy, které jsou rovněž v pomyslném závodě. Když se však podíváme okolo, tak rok 2010 již moc reálný není.
HN: To, že euro není v Česku prioritou, je problém politiků, nebo je to i postoj veřejnosti a firem?
Je to vidět obecně, není zde taková chuť do eurozóny vstoupit. Třeba pobaltské státy, Slovensko nebo Slovinsko jsou země, kde je vidět jednoznačné zadání a entuziasmus. Přijetí eura je pro ně překonání určité kvalitativní laťky. Češi jsou v tomto více pragmatičtí a skeptičtí.
HN: Někteří lidé argumentují, že česká ekonomika ještě není na společnou měnu připravena a brzké přijetí eura by jí mohlo poškodit.
Z hlediska maastrichtských kritérií, které země musí před vstupem splňovat, na tom nejsme špatně a bariérou zůstává jen veřejný dluh a možná inflace. Problémem by nemělo být ani splnění všech nařízení a směrnic, které unie na Česko klade. Jsou to věci týkající se platebního systému, bezpečnosti nebo přepočítávání cen.
Ekonomice by však mohlo ublížit, pokud by byl nastaven moc silný kurs koruny k euru. Třeba hladina kolem dvaceti šesti korun za euro na konci dekády by již mohla vést k reálným ekonomickým problémům. Mohlo by to poškodit tuzemské vývozce, konkurenceschopnost některých odvětví a zvýšit strukturální nezaměstnanost.
HN: Řada lidí, ale i firem se v souvislosti s přijetím eura obává zdražování. Nakolik jsou tyto obavy opodstatněné?
On je to spíš projev sentimentu za odcházející národní měnou. Pokud máme věřit statistikám, a ono nám ani nic jiného nezbývá, tak přijetí eura nikde nevedlo k výrazným inflačním dopadům. Zavedením eura se ceny z prosince na leden zvedly většinou o zhruba jedno procento. Výraznější zdražení určitě bylo v turistickém ruchu, tedy u hotelů, restaurací a dopravy, ale celková inflace nijak výrazně nerostla.
Nepochybuji však, že se i v Česku najdou takoví, kteří budou chtít přechodu na euro využít k neoprávněnému zdražení. Potom je ale věcí kontrolních úřadů, aby tomu zabránily. Po určitou dobu navíc budou všechny ceny uváděné nejen v eurech, ale pro snadnější srovnání i v korunách.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
