"Nepochybuji, že se najdou lidé a firmy, kteří budou chtít přechodu na euro zneužít ke zdražení. Je věcí kontrolních úřadů, aby tomu zabránily," říká přední český expert na Evropskou unii Petr Zahradník z České spořitelny.
HN: Plánovaný termín přijetí eura v roce 2010 se nyní začíná komplikovat. Jaké jsou hlavní příčiny?
Hlavním problémem je nedostatek politického důrazu a vůle do eurozóny vstoupit. Pokud by euro bylo skutečnou politickou i ekonomickou prioritou, nebyl by problém všechny podmínky splnit a v roce 2010 tuto měnu přijmout. Z ekonomického hlediska na tom Česko není špatně, obzvlášť ve srovnání s dalšími státy, které jsou rovněž v pomyslném závodě. Když se však podíváme okolo, tak rok 2010 již moc reálný není.
HN: To, že euro není v Česku prioritou, je problém politiků, nebo je to i postoj veřejnosti a firem?
Je to vidět obecně, není zde taková chuť do eurozóny vstoupit. Třeba pobaltské státy, Slovensko nebo Slovinsko jsou země, kde je vidět jednoznačné zadání a entuziasmus. Přijetí eura je pro ně překonání určité kvalitativní laťky. Češi jsou v tomto více pragmatičtí a skeptičtí.
HN: Někteří lidé argumentují, že česká ekonomika ještě není na společnou měnu připravena a brzké přijetí eura by jí mohlo poškodit.
Z hlediska maastrichtských kritérií, které země musí před vstupem splňovat, na tom nejsme špatně a bariérou zůstává jen veřejný dluh a možná inflace. Problémem by nemělo být ani splnění všech nařízení a směrnic, které unie na Česko klade. Jsou to věci týkající se platebního systému, bezpečnosti nebo přepočítávání cen.
Ekonomice by však mohlo ublížit, pokud by byl nastaven moc silný kurs koruny k euru. Třeba hladina kolem dvaceti šesti korun za euro na konci dekády by již mohla vést k reálným ekonomickým problémům. Mohlo by to poškodit tuzemské vývozce, konkurenceschopnost některých odvětví a zvýšit strukturální nezaměstnanost.
HN: Řada lidí, ale i firem se v souvislosti s přijetím eura obává zdražování. Nakolik jsou tyto obavy opodstatněné?
On je to spíš projev sentimentu za odcházející národní měnou. Pokud máme věřit statistikám, a ono nám ani nic jiného nezbývá, tak přijetí eura nikde nevedlo k výrazným inflačním dopadům. Zavedením eura se ceny z prosince na leden zvedly většinou o zhruba jedno procento. Výraznější zdražení určitě bylo v turistickém ruchu, tedy u hotelů, restaurací a dopravy, ale celková inflace nijak výrazně nerostla.
Nepochybuji však, že se i v Česku najdou takoví, kteří budou chtít přechodu na euro využít k neoprávněnému zdražení. Potom je ale věcí kontrolních úřadů, aby tomu zabránily. Po určitou dobu navíc budou všechny ceny uváděné nejen v eurech, ale pro snadnější srovnání i v korunách.
HN: Plánovaný termín přijetí eura v roce 2010 se nyní začíná komplikovat. Jaké jsou hlavní příčiny?
Hlavním problémem je nedostatek politického důrazu a vůle do eurozóny vstoupit. Pokud by euro bylo skutečnou politickou i ekonomickou prioritou, nebyl by problém všechny podmínky splnit a v roce 2010 tuto měnu přijmout. Z ekonomického hlediska na tom Česko není špatně, obzvlášť ve srovnání s dalšími státy, které jsou rovněž v pomyslném závodě. Když se však podíváme okolo, tak rok 2010 již moc reálný není.
HN: To, že euro není v Česku prioritou, je problém politiků, nebo je to i postoj veřejnosti a firem?
Je to vidět obecně, není zde taková chuť do eurozóny vstoupit. Třeba pobaltské státy, Slovensko nebo Slovinsko jsou země, kde je vidět jednoznačné zadání a entuziasmus. Přijetí eura je pro ně překonání určité kvalitativní laťky. Češi jsou v tomto více pragmatičtí a skeptičtí.
HN: Někteří lidé argumentují, že česká ekonomika ještě není na společnou měnu připravena a brzké přijetí eura by jí mohlo poškodit.
Z hlediska maastrichtských kritérií, které země musí před vstupem splňovat, na tom nejsme špatně a bariérou zůstává jen veřejný dluh a možná inflace. Problémem by nemělo být ani splnění všech nařízení a směrnic, které unie na Česko klade. Jsou to věci týkající se platebního systému, bezpečnosti nebo přepočítávání cen.
Ekonomice by však mohlo ublížit, pokud by byl nastaven moc silný kurs koruny k euru. Třeba hladina kolem dvaceti šesti korun za euro na konci dekády by již mohla vést k reálným ekonomickým problémům. Mohlo by to poškodit tuzemské vývozce, konkurenceschopnost některých odvětví a zvýšit strukturální nezaměstnanost.
HN: Řada lidí, ale i firem se v souvislosti s přijetím eura obává zdražování. Nakolik jsou tyto obavy opodstatněné?
On je to spíš projev sentimentu za odcházející národní měnou. Pokud máme věřit statistikám, a ono nám ani nic jiného nezbývá, tak přijetí eura nikde nevedlo k výrazným inflačním dopadům. Zavedením eura se ceny z prosince na leden zvedly většinou o zhruba jedno procento. Výraznější zdražení určitě bylo v turistickém ruchu, tedy u hotelů, restaurací a dopravy, ale celková inflace nijak výrazně nerostla.
Nepochybuji však, že se i v Česku najdou takoví, kteří budou chtít přechodu na euro využít k neoprávněnému zdražení. Potom je ale věcí kontrolních úřadů, aby tomu zabránily. Po určitou dobu navíc budou všechny ceny uváděné nejen v eurech, ale pro snadnější srovnání i v korunách.
