Při poskytování služby v jiném členském státě Evropské unie nemá být podnikatel podle komunitárního práva omezován. Znamená to mimo jiné, že by členské státy neměly klást žádné překážky pohybu pracovníků za účelem poskytnutí zmíněné služby - tedy tzv. vysílání pracovníků.
Je to proto, že charakter práce těchto lidí je dočasný a oni tak vlastně nevstupují na cizí trh práce.
Tvrdá ochrana trhu práce
Jak ale v tomto týdnu informoval portál Businessinfo.cz s odvoláním na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je realita stále ještě jiná. Členské státy unie zavedly do svých právních řádů nejrůznější kontrolní a povolovací režimy. Zahraniční podnikatel je tak znevýhodněn oproti domácím konkurentům, protože musí svým zaměstnancům vyřizovat spoustu různých povolení (navíc v pro něj cizím právním a jazykovém prostředí).
S překážkami v případě vysílání pracovníků se nesetkávají jen podnikatelé z nových zemí EU, jak by se mohlo na první pohled zdát. Snaha některých členů unie ochránit svůj pracovní trh je tak úporná, že si na diskriminaci stěžují i některé státy původní evropské patnáctky.
Krach nové směrnice
Problém měla řešit připravovaná Směrnice o volném pohybu služeb na vnitřním trhu EU. Měla mimo jiné výrazně omezit možnost členských států vytvářet administrativní bariéry pro volný pohyb služeb (čl. 24 a 25). Již v prvním čtení však Evropský parlament z politických důvodů ze směrnice tato ustanovení odstranil.
Evropská komise proto vydala alespoň Sdělení o vysílání pracovníků, ve kterém kritizuje různé administrativní překážky (například nutnost vyřizovat pro vysílané zaměstnance pracovní povolení). Dala zároveň najevo, že bude v příštích 12 měsících tuto problematiku (právní i faktickou) nadále monitorovat.
Navzdory všem byrokratickým překážkám je vyslání pracovníků v Evropské unii vždy v zásadě proveditelné. Jaké jsou základní požadavky?
Obecně lze říci, že se stát od státu liší, a je tedy třeba, aby si poskytovatel služby zjistil, jaká je právní úprava ve státě, kam chce své zaměstnance vyslat. Tyto informace jsou částečně dostupné na internetových stránkách Evropské komise, ale lepší je informovat se přímo u zastoupení toho kterého státu, případně na jeho informačním serveru.
Před vysláním je každopádně vždy nutno požádat Českou správu sociálního zabezpečení o vystavení formuláře E-101. Tento formulář je velmi důležitý. Mimo jiné totiž dokládá, že jde o vyslaného pracovníka. Dále je třeba požádat svou zdravotní pojišťovnu o vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění.
Pozor na minimální mzdu
Zaměstnavatelovy povinnosti vůči vyslaným pracovníkům upravuje Směrnice 96/71/ES. Jde například o délku pracovní doby, dovolenou, minimální mzdu či ochranu zdraví, bezpečnosti a hygieny.Nejdůležitější je zřejmě otázka minimální mzdy. Vyslaní pracovníci musí pobírat stejnou minimální mzdu, jaká platí v zemi vyslání. Tedy například čeští zaměstnanci vyslaní do Francie musí pobírat alespoň francouzskou minimální mzdu, smějí pracovat jen 35 hodin týdně atd.
Na vyplácení alespoň minimální mzdy se kontroly zaměřují především. Pokud zjistí, že vyslaní pracovníci berou méně, označí to za sociální dumping a firmu čeká velmi tvrdý postih.
Švarcsystém se neodpouští
Další věc, na kterou se úřady obvykle zaměřují, je odhalování takzvaného švarcystému. Tedy případu, kdy se zaměstnanec vydává za podnikatele.
Jak to probíhá konkrétně? Kontroloři zkoumají, zda domnělý podnikatel například nepodléhá pokynům jiné osoby, či zda nemá stanovenou hodinovou sazbu za provedenou práci.
Problematika vysílání pracovníků je široká a "má mnohá zákoutí". Podrobnější informace naleznou zájemci na portálu Businessinfo.cz či na stránkách www.mpo.cz.
Právem státu vyslání* se řídí zejména
maximální délka pracovní doby a minimální doba odpočinku
minimální délka dovolené za kalendářní rok
minimální mzda a sazby za přesčasy
podmínky poskytování pracovníků, zejména prostřednictvím podniků pro dočasnou práci
ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci
ochranná opatření týkající se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých
podmínky rovného zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci
*) stát, do kterého jsou zaměstnanci vysíláni
Zdroj: Businessinfo.cz
Je to proto, že charakter práce těchto lidí je dočasný a oni tak vlastně nevstupují na cizí trh práce.
Tvrdá ochrana trhu práce
Jak ale v tomto týdnu informoval portál Businessinfo.cz s odvoláním na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je realita stále ještě jiná. Členské státy unie zavedly do svých právních řádů nejrůznější kontrolní a povolovací režimy. Zahraniční podnikatel je tak znevýhodněn oproti domácím konkurentům, protože musí svým zaměstnancům vyřizovat spoustu různých povolení (navíc v pro něj cizím právním a jazykovém prostředí).
S překážkami v případě vysílání pracovníků se nesetkávají jen podnikatelé z nových zemí EU, jak by se mohlo na první pohled zdát. Snaha některých členů unie ochránit svůj pracovní trh je tak úporná, že si na diskriminaci stěžují i některé státy původní evropské patnáctky.
Krach nové směrnice
Problém měla řešit připravovaná Směrnice o volném pohybu služeb na vnitřním trhu EU. Měla mimo jiné výrazně omezit možnost členských států vytvářet administrativní bariéry pro volný pohyb služeb (čl. 24 a 25). Již v prvním čtení však Evropský parlament z politických důvodů ze směrnice tato ustanovení odstranil.
Evropská komise proto vydala alespoň Sdělení o vysílání pracovníků, ve kterém kritizuje různé administrativní překážky (například nutnost vyřizovat pro vysílané zaměstnance pracovní povolení). Dala zároveň najevo, že bude v příštích 12 měsících tuto problematiku (právní i faktickou) nadále monitorovat.
Navzdory všem byrokratickým překážkám je vyslání pracovníků v Evropské unii vždy v zásadě proveditelné. Jaké jsou základní požadavky?
Obecně lze říci, že se stát od státu liší, a je tedy třeba, aby si poskytovatel služby zjistil, jaká je právní úprava ve státě, kam chce své zaměstnance vyslat. Tyto informace jsou částečně dostupné na internetových stránkách Evropské komise, ale lepší je informovat se přímo u zastoupení toho kterého státu, případně na jeho informačním serveru.
Před vysláním je každopádně vždy nutno požádat Českou správu sociálního zabezpečení o vystavení formuláře E-101. Tento formulář je velmi důležitý. Mimo jiné totiž dokládá, že jde o vyslaného pracovníka. Dále je třeba požádat svou zdravotní pojišťovnu o vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění.
Pozor na minimální mzdu
Zaměstnavatelovy povinnosti vůči vyslaným pracovníkům upravuje Směrnice 96/71/ES. Jde například o délku pracovní doby, dovolenou, minimální mzdu či ochranu zdraví, bezpečnosti a hygieny.Nejdůležitější je zřejmě otázka minimální mzdy. Vyslaní pracovníci musí pobírat stejnou minimální mzdu, jaká platí v zemi vyslání. Tedy například čeští zaměstnanci vyslaní do Francie musí pobírat alespoň francouzskou minimální mzdu, smějí pracovat jen 35 hodin týdně atd.
Na vyplácení alespoň minimální mzdy se kontroly zaměřují především. Pokud zjistí, že vyslaní pracovníci berou méně, označí to za sociální dumping a firmu čeká velmi tvrdý postih.
Švarcsystém se neodpouští
Další věc, na kterou se úřady obvykle zaměřují, je odhalování takzvaného švarcystému. Tedy případu, kdy se zaměstnanec vydává za podnikatele.
Jak to probíhá konkrétně? Kontroloři zkoumají, zda domnělý podnikatel například nepodléhá pokynům jiné osoby, či zda nemá stanovenou hodinovou sazbu za provedenou práci.
Problematika vysílání pracovníků je široká a "má mnohá zákoutí". Podrobnější informace naleznou zájemci na portálu Businessinfo.cz či na stránkách www.mpo.cz.
Právem státu vyslání* se řídí zejména
maximální délka pracovní doby a minimální doba odpočinku
minimální délka dovolené za kalendářní rok
minimální mzda a sazby za přesčasy
podmínky poskytování pracovníků, zejména prostřednictvím podniků pro dočasnou práci
ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci
ochranná opatření týkající se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých
podmínky rovného zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci
*) stát, do kterého jsou zaměstnanci vysíláni
Zdroj: Businessinfo.cz
