Edmund Phelps, bojovník proti inflaci

Edmund Phelps, bojovník proti inflaci

Jeho teorie je prověřená časem. Letošní Nobelovu cenu totiž získal profesor na americké Kolumbijské univerzitě Edmund Phelpse až desetiletí po svém hlavním objevu vysvětlující vztah inflace a nezaměstnanosti. Navíc jeho teorií používají již mnohé roky centrální bankéři při řízení měnové politiky. To vše vyhovuje nárokům osmičlenné komise, která navrhuje švédské Akademii věd ekonomické nobelisty. "Ptáme se na to, jaké vědecké práce jsou nejdůležitější a nejvlivnější," říká předseda komise, stockholmský profesor financí Peter Englund. "Na jednu stranu přitom chceme, aby cena byla aktuální a měla vliv na to, co je v ekonomické profesi považováno za důležité, na druhou stranu ale chceme zabránit tomu, abychom ocenili něco, co se později projeví jako nedůležité nebo dokonce chybné."

Vzpomínky na krizi

Phelpsova témata jsou stále aktuální - zajímají ho totiž souvislosti mezi nezaměstnaností, inflací, vzděláním a ekonomickým růstem. V tomto oboru působil také jako poradce amerického Senátu a ministerstva financí. K problému nezaměstnanosti ho možná nevědomky, jak sám vzpomíná, přimělo vyprávění jeho rodičů. Tím mu totiž často zdůrazňovali, že se narodil zrovna uprostřed velké hospodářské krize. Navíc matka i otec byli až do jeho šesti let bez práce.
Phelps upozornil na to, že růst a zaměstnanost nelze vytvářet "z ničeho" uměle. "Poznal, že inflace není závislá jen na nezaměstnanosti, ale také na tom, jaký růst mezd očekávají firmy a zaměstnanci. Phelpsova práce od základů změnila náš pohled na to, jakým způsobem funguje makroekonomika," uvedla švédská Akademie věd ve zdůvodnění jeho ocenění.
Phelps například ukázal, že existuje "rovnovážná míra nezaměstnanosti", při níž firmy zvyšují mzdy podle toho, jaký očekávají průměrný růst platů v celé ekonomice. Prostě se snaží předvídat inflaci a podle toho "lidem" přihazují. Lidé ovšem tuší, že jim jejich přídavek stačí jen na pokrytí vyšších cen. Dlouhodobě tak nelze inflací ovlivňovat ekonomiku a vytvářet dojem, že lidé mají více peněz z "ničeho". Vyvrátil tak v šedesátých letech populární teorii, že inflací lze "řídit" nezaměstnanost.
Ovlivnil tak chování centrálních bankéřů a dokázal vysvětlit takzvanou stagflaci, tedy období, v němž byla v USA zároveň vysoká inflace i nezaměstnanost. Phelpsovy myšlenky pak dále rozvinuli představitelé "školy racionálních očekávání".
Letos byly Nobelovy ceny dosud uděleny pouze Američanům, a Phelps je tak šestý americký nositel v řadě. Udělení ekonomické ceny Američanovi ale není překvapením. Spojené státy jsou totiž na špici ekonomického výzkumu.
Kromě medaile dostane Phelps také finanční odměnu ve výši 10 miliónů švédských korun (tedy asi 30 miliónů Kč). Ocenění převezme ve Stockholmu 10. prosince.

Výběr kandidátů

Téměř zároveň s oznámením nositele ceny za rok 2006 již začíná hledání laureáta na příští rok. Již v říjnu výběrová komise rozešle zhruba 2000 ekonomům z celého světa, včetně dosavadních nobelistů dopis, v němž je prosí o návrh potenciálního nositele. "S návrhem se vrátí zhruba 15 až 20 procent dopisů," vypráví Englund. "Každý rok tak máme zhruba 300 nominací, z nichž vybíráme," dodává pro deník Handelsblatt.
Současně si ale komise od renomovaných ekonomů nechává dodávat také informace o důležitých oblastech vědy a jednotlivých osobnostech ve výzkumu. V lednu pak výbor poprvé projednává konkrétní jména. Vše probíhá v přísném utajení, členové komise mají dokonce zakázáno používat e-mail kvůli možnosti odeslání zprávy špatnému adresátovi. Grémium pak akademii předloží jakýsi zkrácený seznam, o němž se během srpna a září rozhoduje. Akademie věd ale není na návrh výběrové komise vázána, může si vybrat někoho zcela jiného či se teoreticky vyslovit i proti udělení ceny.