Chudým nic nedaruje. Jen jim půjčí


Na bangladéšského "bankéře chudých" Muhammada Júnuse nesázel před vyhlášením Nobelovy ceny za mír téměř nikdo.
Mezi diplomaty, celebritami a slavnými disidenty, o nichž se na letošní cenu za mír uvažovalo, byl nepříliš známý ekonom z nejchudší asijské země outsiderem.
"Není vina chudých, že jsou chudí," vysvětluje Júnus, ekonom vzdělaný v USA, který ovšem jedním dechem dodává, že by v životě nedal almužnu žebrákovi.
Systém mikroúvěru, který Júnus přes třicet let propaguje, využívají desítky miliónů lidí v chudých zemích od Malawi přes Haiti až po Srí Lanku. Fotografii šedovlasého muže v tradiční splývavé bavlněné košili přesto mnozí viděli v pátek poprvé.
Snad nejvíce se proslavil výrokem, že své vnuky bude jednou muset vodit do muzea, aby viděli, co to byla chudoba.
Ve skromné úřadovně v bangladéšské Dháce pracuje Júnus právě jako "bankéř chudých".
Mikroúvěr - půjčování malé částky peněz, v řádech desítek dolarů lidem, kteří by jinak na ně nedosáhli - vymyslel jako zbraň k boji proti chudobě.
"Ať zapomenou na charitu a míso toho se projevují jako podnikatelé," vzkazuje světovým vůdcům, jmenovitě George Bushovi a Tonymu Blairovi. Sám o sobě říká, že bez jediného papíru půjčuje peníze nejchudším, aniž by o nějaké prostředky přišel.
"Dvě třetiny světové populace jsou nedobrovolně mimo bankovní systém. My vyplňujeme tuto mezeru," uvádí.
Kariéru vysokoškolského učitele se rozhodl opustit v sedmdesátých letech po návštěvě bangladéšské vesnice v době hladomoru. "Udělal jsem si seznam dvaačtyřiceti nejvíce zadlužených lidí, kteří přitom dohromady nedlužili ani 27 dolarů. Půjčili si ale od lichvářů, a to za otřesných podmínek," řekl časopisu Time.
V síti jím založené banky Grámín, která byla v pátek rovněž oceněna, pracuje dvacet tisíc lidí. Miliónům chudých půjčí ročně kolem osmi set miliónů dolarů. Klienty jsou především ženy.
"Muži často peníze utratili za zábavu. Sociální užitek je mnohem větší, když jsme půjčili jejich manželce," vysvětluje Júnus.
I když princip mikrofinancování není považován za všelék na boj s chudobou a někteří ekonomové pochybují o tom, že banka Grámín funguje tak dobře, jak tvrdí Júnus, je nesporným faktem, že pomohl mnoha lidem.
"58 procent chudých, kteří si půjčili v naší bance Grámín, už chudí nejsou. Tímhle tempem budeme moci vytvořit muzeum chudoby v roce 2030," neopouští své ideje šestašedesátiletý Júnus.
Letošní Nobelova cena za mír překvapila nejen tím, že už poněkolikáté v posledních letech ji vyhrál neznámý "outsider", ale i tím, že se neustále rozšiřuje pole toho, za co je udělována.
Před dvěma lety poprvé za ochranu životního prostředí, nyní za sociální oblast. Časopis Economist v článku "Ztráta lesku" píše, že cena tím pádem už zcela ztrácí smysl. "Příště by bylo lepší neudělit ji vůbec," konstatuje.
Nobelův výbor ale své rozhodnutí obhajuje: "Trvalého míru nelze docílit, dokud se velké skupiny lidí nevymaní z chudoby."

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist