Rusko chce zdvojnásobit ceny plynu pro Gruzii

Rusko sáhlo v současné krizi vztahů s Gruzií ke zbrani z nejmocnějších. Plynárenský monopol Gazprom oznámil, že od počátku roku 2007 chce účtovat Gruzii namísto současných 110 dolarů za 1000 metrů krychlových více než dvojnásobek, 230 dolarů.
Podle vyjádření představitelů Gazpromu sice může být cena nakonec přece jen o něco nižší, s určitým nárůstem plateb však Gruzie zřejmě počítat musí. "Tohle je náš návrh. Dohodu ještě musíme vyjednat," uvedl zástupce Gazpromu, kterého citovala agentura Reuters.
Ekonomická redaktorka anglicky psaného gruzínského týdeníku Georgia Today Nino Pasturiová se domnívá, že takto razantní zvýšení ceny plynu by pro její zemi mělo drastické dopady. "Pokud by se ceny měly skutečně zdvojnásobit, znamenalo by to pro gruzínskou ekonomiku kolaps. Jinak se to nedá nazvat," uvedla pro HN.
Kromě bezprostředních dopadů na podniky a domácnosti by se vysoké ceny plynu promítly i do celkového obrazu gruzínské ekonomiky.
Ministr financí Aleksi Aleksišvili v létě sliboval, že vláda udělá vše pro to, aby srazila inflaci, která se nyní pohybuje kolem deseti až jedenácti procent, na jednociferné číslo. "Už teď je inflace problém a vůbec není pochyb, že růst cen plynu by s inflací hodně zamával," dodala Pasturiová, podle níž nicméně oznámení Gazpromu nepřišlo jako žádné velké překvapení.

Politické rozhodnutí
"Podle mne je zcela jasné, že to není tržní cena, tohle je politické rozhodnutí," uvedl včera gruzínský ministr pro hospodářské reformy Kakha Bendukidze. Plánované zvýšení ceny plynu je podle vlády v Tbilisi další ze série opatření, které Moskva zavedla poté, co Gruzie v září krátce zadržela čtyři ruské důstojníky kvůli údajné špionáži.
Už dříve bylo přerušeno dopravní a poštovní spojení, z Ruska byly deportovány stovky Gruzínců.
230 dolarů za 1000 metrů krychlových je cena srovnatelná s těmi, za které Gazprom dodává plyn na trh Evropské unie. Země bývalého Sovětského svazu však dosud dostávaly ruský plyn za ceny výrazně nižší. Např. Ukrajina nedávno vyjednala dohodu, podle níž by měla od nového roku platit 130 dolarů, přičemž dosud platila 95 dolarů.
Tento růst je v souladu se záměrem Gazpromu postupně odbourat dotace pro někdejší sovětské státy, náhlé zdvojnásobení ceny pro Gruzii je však krok mnohem razantnější než v případě jiných zemí.

"Zastrašování a vydírání"
Moskva si v posledních letech vysloužila častou kritiku za to, že Gazprom využívá k politickým cílům, mimo jiné k "umravnění" někdejších sovětských republik, jež začaly prosazovat politiku, která se Kremlu nelíbí. Americký viceprezident Dick Cheney v květnu řekl, že není legitimní, když se "ropa a plyn stávají nástrojem zastrašování nebo vydírání".
Gruzínská ekonomika je na Rusku závislá nejen v plynárenství, ale i v dalších oblastech. Obyvatelé Gruzie by však dopady roztržky mezi vládami v Tbilisi a v Moskvě mohli nejcitelněji pocítit právě v souvislosti s dodávkami plynu v nadcházející zimě.
I z toho důvodu se gruzínská vláda snaží jednak sehnat plyn jinde, hovoří se o Ázerbájdžánu nebo dokonce Íránu, a jednak se, alespoň podle vlastních prohlášení, pokouší domluvit s Kremlem.
Setkání ministrů zahraničí tento týden bylo však vůbec prvním přímým jednáním obou zemí na vysoké úrovni od vypuknutí současné krize. Kromě "vyjasnění pozic" schůzka nepřinesla vůbec nic.

Komu a proč Rusko diktuje cenu plynu