Bellini, Giorgione, Tizian - A renesance benátského malířství

V prvních třiceti letech 16. století zažilo benátské malířství jedinečný vzestup, který charakterizovaly neustálé inovace a mimořádné výkony. V této době dokončil průkopník raného renesančního malířství, Giovanni Bellini, svá poslední díla. Další, v mladém věku zesnulý, avšak vynalézavý renesanční umělec Giorgione vytvořil v tomto období celé své dílo. A největší benátský malíř století, Tizian, umělecky dozrál a stal se mezinárodně uznávaným představitelem renesance.


Giorgione: Tři filozofové, asi rok 1506
Snímek: VÍDEŇ, UMĚLECKOHISTORICKÉ MUZEUM

Vídeňské Uměleckohistorické muzeum představuje ve spolupráci s washingtonskou National Gallery of Art unikátní výstavu těchto tří malířů. Doplňují je díla neméně důležitých umělců starší a mladší generace - Cima da Conegliano, Marca Basaitiho, Parise Bordoneho či Sebastiana del Piomba. Toto období nazývané vrcholnou renesancí trvale ovlivnilo evropské malířství. Tradiční syžety - hlavně z oblasti sakrální - se začaly nově formulovat. Mizí staticky symetrické obrazy Madon a objevují se aktivní postavy, které na sebe reagují a působí živě. Pokud se jedná o velké obrazy v kostelích, nechybějí bohaté a barevné krajiny s postavami svatých. Benátští mistři často čerpali z poezie, zvláště antické, a z dobového milostného básnictví. Jejich figurální malba později inspirovala holandské mistry, ale i malíře 19. a 20. století.
Návštěvníci uvidí díla, jako např. Giorgioneho (nebo možná Tizianův) Concert Champetre (Vesnický koncert) z pařížského Louvru, Giorgioneho Il Tramonto (Úpadek) z londýnské Národní Galerie nebo Belliniho Sešlost bohů, rovněž z Londýna. Z portrértů nechybějí Tizianovy La Schiavona či Mladý muž s rukavicí.
Vídeňská výstava není uspořádána chronologicky nebo podle malířů, ale je rozčleněna do sekcí: náboženská díla, alegorie či portréty. Potrvá do 7. ledna.
www.khm.at 

(ad)