Kdysi slavné grafitové doly ožívají

Býval to stejný pojem jako český křišťál, české granáty nebo vítkovická ocel. Dnes ale jihočeský grafit patří už jen do pomyslné Síně slávy domácích nerostů. Z trhu ho vytlačily levnější materiály z Číny, Zimbabwe nebo Srí Lanky.
Největší doly v Černé v Pošumaví nebo Českém Krumlově, kde se grafit těžil přes 250 let, jsou zavřené. Podnikatelský život v nich ale neskončil.

V Krumlově, kde se přestalo těžit v polovině roku 2003, nyní Českokrumlovský rozvojový fond, patřící městu, připravuje projekt, který by z dolu udělal další turistickou atrakci. Od správce konkursní podstaty, firmy Grafitový důl, už fond koupil vstupní portály, pozemky s větracími komíny a důlní techniku. Do konce roku chce získat i pozemky a objekty na povrchu, kde by vzniklo zázemí pro turisty.

Časem, s přispěním evropských fondů, i muzeum hornictví. "Prioritu ale má zpřístupnění dolu pro veřejnost. Dojít by k tomu mohlo v roce 2008," říká ředitel fondu Miroslav Reitinger. Když důl před jeho bankrotem otevřeli lidem sami havíři, za rok jich přišlo 20 tisíc. To je pro podnikání zajímavý počet.
V Černé, kde důl Bližná vytvořil rekord v délce nepřetržité těžby grafitu po 43 let, nyní působí společnost Šumavský Pramen. Ta zde od roku 2001 stáčí v hloubi země přírodní pramenitou vodu do vratných plastových barelů. Dnes u těchto velkých balení patří k lídrům trhu.

Ukončení těžby zákonitě pocítily i firmy, které grafit zpracovávaly. I když ne všechny. Zatímco Grafit Netolice činnost omezil na minimum, chemická úpravna v Týně nad Vltavou prosperuje. Ale jen díky tomu, že ji koupil německý koncern Graphit Kropfmühl, který současnou firmu Maziva Týn stoprocentně ovládá. "Rozšířily se tím výrobní i obchodní možnosti, včetně přístupu na zahraniční trhy," říká šéf Maziv Evžen Kroupa. Z Čech se přitom řídí i expanze koncernu ve střední a východní Evropě.

Po kvalitních přírodních grafitech pro high-tech aplikace je stále poptávka. Díky tomu firmě roste obrat, letos už na sto miliónů. Grafit se ale do Týna dováží z ložisek v Asii a Africe.
"Na jihočeský grafit ale experti nezapomínají," tvrdí Kroupa. Nakonec není divu. Československo hlavně díky jihočeským ložiskům bývalo grafitovou velmocí a patřilo mezi největší producenty s pětiprocentním podílem na trhu.