Co právě dělám: Vlado Milunić, architekt

Před nedávnem jsem se v rámci organizace Člověk v tísni vrátil z Běloruska, kde jsem se s kolegou archeologem Trymlem zúčastnil schůzky místních aktivistů na téma rozvoje města Grodna. Setkání se odehrálo na okraji města v bývalé továrně na zpracování tabáku, dokonce za účasti čerstvého laureáta ceny Andreje Sacharova, opozičníka Milinkijeviče. Poznal jsem tam úžasné lidi, velmi vzdělané, skromné a zapálené pro věc Běloruska i jeho pohnutou historii mezi Ruskem a Polskem.
Krátce před cestou do Běloruska jsem byl v Plzni, kde jsem s kolegy Kordovskou, Grymem a Vávrou předával vítězům ceny architekta Hanuše Zápala. No a týden předtím jsem byl jako člen poroty Ekofilmu potřetí v Českém Krumlově na předávaní šestnácti cen mezinárodní soutěže.
Málem bych zapomněl na oslavu pětiletých narozenin ekologické společnosti Arnika mých kamarádů v klubu Roxy. Mezi těmi společenskými povinnostmi jsem dodělal projekt Polyfunkčního domu do moravského Bruntálu, který jsem Bruntálským předvedl na veřejné prezentaci na Obchodní akademii. Dalším souběžným projektem je nástavba na modřanském paneláku.
Mým evergreenem je dnes už víc než tříleté přetahování se s památkáři o projekt rekonstrukce domu plného kultury v sousedství Švandova divadla. Vše začalo tím, že jsem odmítl podplatit nechvalně známého. Momentálně jsem se dopracoval s druhým odvoláním na Ministerstvo kultury. Vedle toho stavím tři rodinné domy.
No a nakonec, abych nikoho neprovokoval svými divnými domy, zkusil jsem to i se suterénním parkingem. Kromě toho zoufale sháním nového stavaře, který - jak se ukazuje - je úzkým profilem.