Postavení odborů očima právníka
Nový zákoník práce postavení odborů v pracovněprávních vztazích nezvyšuje ani nerozšiřuje. Role odborů setrvává převážně u kolektivních smluv, kde jsou odborové organizace jednou ze stran uzavírajících kolektivní smlouvu. Novinkou v novém zákoníku práce je lhůta k odpovědi na návrh k uzavření kolektivní smlouvy nebo k jejímu doplnění do sedmi dnů. Doposavad žádná lhůta nebyla stanovena.
Při přípravě a uzavírání kolektivních smluv se vychází zejména z § 22 až § 29 nového zákoníku. Především v kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy. Kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se odborové organizace neshodnou na postupu podle věty první, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele.
