Lenka Zlámalová: Obstarožní kazajka

Obstarožní kazajka

Guvernér České národní banky mluví málo. Když už se ozve, přitáhne pozornost. Jinak uhlazený finančník - běžně halící své názory do ekonomické technomluvy - je pak nečekaně razantní. Neváhá říci, že předvolební dárečky politiků se "vymykají zdravému rozumu", a posilování koruny označit za "šílené". Naposledy ve Financial Times napsal, že pravidla pro přijetí eura se přežila.
Guvernérova kritika je přesná. Na euro totiž dnes nedosáhne žádná země, kde stoupají ceny více než o 1,5 procenta rychleji než ve třech státech unie s nejnižší inflací. Loni neprošla Litva, o desetinu procenta. Ekonomicky ta podmínka nemá žádný smysl. Neříká vůbec nic o tom, jak dobře je země na společnou měnu vyladěna. Jak by mohla, když do tria se počítají i státy, které eurem neplatí a ani se do toho nehrnou. Kterékoliv z nových zemí se tak může stát, že bude mít smůlu, protože zrovna v Británii, Dánsku a Švédsku budou ceny padat. Co na tom, že platí librou a korunami? Při rychlém růstu hospodářství se také nedá zdražování bez újmy srazit na úroveň zemí, které bohatnou pomaleji. Tůma je předvídavý - i Česku hrozí, že neprojde přes inflaci.
Současná pravidla navíc neodhalí, zda je země na euro připravena a přijetí je výhodné pro ni i ostatní členy klubu. Kdyby byla trefná, eurem by se neplatilo v Řecku ani v Itálii, ale v Estonsku, Litvě a na Slovensku. Neodhalí ani, že pro Slovinsko je dnes společná měna výhodnější než pro Česko - podobá se totiž bohatším západním ekonomikám výrazně více. A na rozdíl od nás už před sebou nemá zásadní reformy, které by ho výrazně proměnily.
Zdeněk Tůma se chytře stal mluvčím čekatelů na euro. Ke společné měně - přijaté za výhodných podmínek - posouvá zemi více než kdokoliv z politiků honosících se svým evropanstvím.
lenka.zlamalova@economia.cz