Globální oteplování: Brusel varuje

Evropu budou v dohledné době sužovat vážné důsledky klimatických změn, pokud státy nepřistoupí bezodkladně ke společné akci, varuje EU. Proto Brusel vyzývá evropskou sedmadvacítku ke snižování emisí skleníkových plynů.
O přímé souvislosti mezi globálním oteplováním a zvyšováním emisí skleníkových plynů přitom unie nepochybuje.
"Svět se změnil a je nejvyšší čas, aby Evropa měla nějakou energetickou politiku pro boj se změnou klimatu," prohlásil mluvčí eurokomisaře Andrise Piebalgse, který má v Evropské komisi energii ve své kompetenci. Unie se zavázala snížit své emise o 20 procent. Současně vyzývá rozvinuté země, aby snížily emise do roku 2020 o 30 procent v porovnání se stavem v roce 1990.
"Klimatické změny patří mezi nejvážnější ekologické, sociální a ekonomické výzvy," uvádí prohlášení komise. Situace je kritická. Při současném tempu spotřeby energie by se měla průměrná teplota ve světě zvýšit do roku 2100 o pět stupňů Celsia. Klimatické změny se mohou stát hrozbou, srovnatelnou s globálním terorismem.
Podle projekcí, které nedávno zveřejnili britští ekonomové, mohou změny klimatu vést ke snížení globálního růstu až o pětinu a přinést škody ve výši 3,68 bilionu liber.
To není vše. Jenom v Evropě si přírodní katastrofy vyžádají kolem roku 2070 okolo 40 tisíc mrtvých ročně, pokud se dosavadní úroveň emisí nesníží.
Argumenty mají vědci po ruce: Letošní rok bude zřejmě dosud nejteplejším, jaký Země zažila. "Oteplování je způsobeno z velké části emisemi skleníkových plynů," potvrdil i Michel Jarraud, šéf Světové meteorologické organizace. A důsledky? Přijdou katastrofální záplavy a silné bouřky. Při zvýšení teploty o tři stupně například ohrozí rozvodněný Dunaj na svém horním toku 242 tisíc lidí. Hladina moří se zvedne o jeden metr. Středomořské pobřeží budou decimovat katastrofální sucha.
Silně to pocítí zejména Španělsko, kde již nyní má oteplování větší dopad, než se čekalo. Centrální část země drtí katastrofální sucha a ničivé požáry. Pobřeží devastují nebezpečné mořské řasy.
Ztráty budou počítat i středoevropské země. Německo by mělo nejcitelněji ze všech alpských zemí pocítit úbytek sněhu. Přijdou záplavy, zimní střediska skončí. Zvýšení teploty o jeden stupeň přinese konec 60 procentům alpských lyžařských resortů.
Extrémní teploty ohrozí úrodu. Ekosystémy, které byly pro Evropu charakteristické od časů antických civilizací, mohou zmizet. Tradiční plodiny, které Evropa dala světu, jako olivy či vinná réva, nepřežijí prudké změny, pokud bude pokračovat zvyšování teplot dosavadním tempem. Evropa může očekávat úbytek obdělávatelné půdy, úbytek středomořských lesů i snížení biodiverzity," citoval ze zprávy EU britský list Independent.
Onemocnění, která znali Evropané jen z návštěvy tropů, postoupí na sever.
Německý expert Ludwig Trautmann-Popp poukazuje i na to, že se v Porýní objevuje hmyz přenášející malárii. "Když bude nadále počasí tak mírné, může se brzy objevit i v bavorských jezerech a řekách," říká.Oteplování zcela změní dosavadní životní styl. Evropané už nebudou masově putovat ke středomořskému pobřeží za letní dovolenou. Raději zamíří na Balt. To přinese jižním zemím astronomické ztráty.
Bruselská zpráva připouští, že budou existovat i vítězové. Třeba Skandinávie či Británie bude příhodným místem k zemědělství. To ale nevyrovná celkové astronomické ztráty v Evropě.
Proto komise žádá snížení emisí. Někteří vědci ale pokládají její závazek za nedostatečný. Vadí jim, že unie stanoví svůj limit snižování níž, než je její konečný cíl při vyjednávání se světem.