Před dvěma lety se zdálo, že to není špatný nápad. Někteří hovořili o malé revoluci ve školství. A dnes? Zbývá jen byrokracie, která takřka všechny štve a skoro nikdo se podle ní neřídí.
Řeč je o povinnosti základních škol vypracovat posudek na žáky, kteří se hlásí na víceletá gymnázia či čtyřleté střední školy.
Slovní hodnocení mělo naznačit, jak se žáci ve škole projevují, jak přemýšlejí. Tedy popsat to, co neřekne sama známka. Představa exministryně Petry Buzkové, která novinku před dvěma lety zaváděla, se však stala pro školy spíše zátěží.

Školy: Posudky jsou na nic
Ve výstupních hodnoceních totiž není žádný systém a každá škola si ho píše podle vlastních představ. Často naprosto formálně. Tím posudky ztrácejí smysl a střední školy, které k nim mají přihlížet při přijímacích zkouškách, se podle nich téměř neřídí.
"Směrodatný je pro nás zatím prospěch a výsledek zkoušky," potvrzuje zástupkyně Marie Poledníková z berounského Gymnázia Joachima Barranda.
Ředitelé základních škol, které HN oslovily, se shodují: dokud nebude ve formě hodnocení systém a střední školy na něj nebudou brát zřetel, je to pro nás zbytečná práce. "Mrzí nás, že složitě vytváříme hodnocení, ke kterému nakonec nikdo nepřihlíží," myslí si Jan Šafír, ředitel pražské Fakultní základní školy Brdičkova.
A ministerstvo školství? Nástupkyně Petry Buzkové Miroslava Kopicová chtěla slovní hodnocení zrušit. A pochybnosti má i současná ministryně Dana Kuchtová. "I když si myslím, že výstupní slovní hodnocení by určitý smysl mít mohlo, přikláněla bych se zatím raději k tomu, aby to nebylo pro školy povinné," říká ministryně.
Přitom původně mělo hodnocení, společně s jednotným výstupním testem pro všechny žáky základních škol, kteří jdou na střední školy a víceletá gymnázia, v budoucnu zcela nahradit přijímací zkoušky školy.
"Jenže se to zanedbalo. Pokud by byl výstupní test a k tomu slovní hodnocení, tak už by to mělo smysl při výběru i pro střední školy. Takhle ale ne," myslí si lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Podle ODS je však myšlenka slovního hodnocení zcela špatná. "Chceme to zrušit," říká rezolutně dlouholetý stínový ministr školství Walter Bartoš.

Jinde to jde
Slovní hodnocení ale není český unikát. Například ve Finsku, Británii či Francii jsou žáci také hodnoceni jinak než jen známkami. Ovšem takové hodnocení se odehrává průběžně během celé základní školy a jen v některých předmětech. Například říká, jak žák v dějepise porozumí textu a zda je schopen kritického myšlení.
"Je to jednoznačné a ne souhrnné za celou docházku. Žáci se dozví, co konkrétně neumějí, a nemusí se bát, že dostanou při odchodu ze školy špatnou nálepku," vysvětluje rozdíl mezi praxí v Česku a ve světě Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy.

Výstupní hodnocení na základních školách