Snímek: ČTK (Veřejné bruslení na Štvanici v roce 1939)
T-Mobile Arena, Praha-Holešovice
Moderní aréna v pražských Vysočanech promine, ale první místo mezi hokejovými stadiony patří někdejší Sportovní hale, dnes T-Mobile Areně v areálu holešovického výstaviště. Na rozdíl od Sazka Areny má Sportovní hala nezaměnitelnou atmosféru, naši hráči tu například zdvihli nad hlavu pohár mistrů světa (1985). Stadion má zajímavou architekturu a jeho historie je tak obsáhlá, že by leckterý zámek mohl i závidět. Vždyť kronika tohoto místa se začala psát již v roce 1907.
Tehdy byl v parku Stromovka postaven pro pořádání veletrhů Strojnický palác. Po druhé světové válce, kdy se centrem československých výstav stalo Brno, nebylo pro Strojnický palác využití. Na konci roku 1952 proto vláda rozhodla, aby byl palác přebudován na sportoviště. Stavba trvala deset let a jako dědictví původní paláce má T-Mobile Arena dodnes uvnitř několik nosných sloupů, které v části hlediště omezují výhled. S hledištěm je vůbec na tomto stadionu trochu potíž, na hokejové poměry je poněkud mělké a málo strmé. Chcete-li mít nadhled nad ledem, budete od něj sedět příliš daleko.
Ale i tak se návštěva tohoto stadionu vyplatí, a to nejméně kvůli dvěma zajímavostem. Pro zhlédnutí obou budete muset trochu zaklonit hlavu. Charakteristickým poznávacím znamením haly je osvětlovací lávka či spíše rampa nad ledem. Její elegantní tvary, kdy z centrálního prstence vybíhají čtyři ramena, navrhl inženýr Holubec z podniku Avia. A několik metrů nad rampou klenutá střecha s pravidelným rastrem drobných čtverců. Záběrem na ni končily pravidelně přímé přenosy z hokejových klání, kdy na čtverečkovém pozadí běžely závěrečné titulky. Tvar střechy se dostal i do novodobého loga arény. Zajímavostí je, že klenba osy střechy není totožná s podélnou osou hřiště, jak by se mohl na první pohled zvenku zdát, ale je situovaná napříč. Na domácí stadion Sparty Praha se může přijít do hlediště podívat čtrnáct tisíc diváků. Extraligový led si tu ale nevyzkoušíte, spokojit se musíte s veřejným bruslením ve vedlejší tréninkové hale.
* Bruslení na Výstavišti: vstupné: dospělí 50 korun, děti 25 korun, nebruslící doprovod 25 korun.
Podrobnější informace o termínech veřejného bruslení na telefonu 220 103 367.
Největší český deštník – Sazka Arena, Praha Vysočany
Hřiště, které pro své domácí hokejové zápasy využívá Slavia Praha. Čtyři roky stará hala je nejmodernější tuzemskou sportovní arénou, do které se vejde až osmnáct tisíc diváků. Větší zimní stadion u nás nenajdete, jenže obří rozměry jsou pro hokej leckdy i jedem, který fanoušky otravuje. Jen výjimečně je totiž hlediště vyprodané a bouřlivou atmosféru místo skandování uměle vytváří zábava na velkých obrazovkách nad ledem. Zatímco na chudších stadionech se tleská spontánně, tady na grafický povel.
Určitě si na tomto stadionu vyjeďte až do nejvyššího patra. Hráči se vám sice budou na ledě trochu ztrácet, ale zato dobře uvidíte na konstrukci střechy, šperk celé haly. Kupoli o průměru 135 metrů totiž nesou paprsky ocelových táhel, napnuté na stejném principu jako u obyčejného deštníku. Konstrukci, která patří mezi stavební rarity, projektoval architekt Vladimír Janata.
Ani v Sazka Areně si nezabruslíte, prohlídku však můžete zakončit čtením monologu šéfa Sazky Aleše Hušáka, který svá slova nechal odlít do desky zasazené v přízemí do zdi haly: „Nejúčinnějším nástrojem řízení je diktatura, občas zjemnělá metodou cukru a biče,“ svěřuje se například Hušák se svými pocity z výstavby arény.
Jak být nejlepší na celém světě – Městský zimní stadion Kladno
Amerika by pro to měla pochopení. Miluje životní příběhy basketbalových hvězd, které začínaly na asfaltovém plácku kdesi na dvorku za činžáky v Brooklynu. A nejlepší český hokejista Jaromír Jágr odstartoval svou kariéru podobně. Zimní stadion v Kladně patří mezi ty nejméně nápadné, na kterých se hraje extraliga. Z jedné strany ho kryje blok domů na ulici Ke Stadionu, z dalších stran stromy začínajícího lesoparku Lapák. Postavený byl v roce 1949, o deset let později získal i střechu. Dobře si všimněte některých detailů charakteristických pro české zimní stadiony budované v padesátých letech. Například kladenský a pardubický stadion spojují na dálku takřka totožné oblouky v rozích železobetonového skeletu. I když stadion nevypadá nijak mohutně, může tu hokej sledovat přes osm tisíc diváků. A kromě toho, že se tu hokej naučili hrát největší kanonýr Milan Nový, Jaromír Jágr nebo hokejová dvojčata Pavel Patera a Martin Procházka, tak stadion proslul i tradičními bramboráky ve zdejším bufetu. Najdete ho hned pod novinářskou tribunou.
* Na Kladně si můžete zabruslit na stejném ledě jako Jaromír Jágr. V hlavní hale se totiž obvykle v neděli koná škola bruslení. Na sousední ledové ploše se pořádá klasické bruslení pro veřejnost. Podrobný rozpis můžete zjistit na telefonu 312 247 048 nebo na stránkách www.hcrabatkladno.cz
Nejlépe ukrytý led – stadion Ivana Hlinky, Litvínov
V Litvínově se hraje hokej doslova na dvorku, bez nadsázky. Zimní stadion Ivana Hlinky stojí na uzavřeném prostranství ohraničeném ulicemi S. K. Neumanna, Podkrušnohorskou a fotbalovým stadionem. Za linií domů na obou ulicích není stadion vidět a při příchodu k němu máte opravdu pocit, že jdete kamsi na dvůr si zahrát hokej s tenisákem.
Původně v těchto místech bývalo hřiště na házenou, ale po válce ho opanovali hokejisté. O postavení skutečného stadionu usilovali několik let, ale dočkali se až v roce 1955. Stadion ještě neměl střechu, té se dočkal až po deseti letech. Uvnitř haly je dodnes patrné, jak byla železobetonová konstrukce v čase od prvního zápasu (Litvínov porazil Rumunsko 7:1) do zastřešení postupně rozšiřována. Litvínovský stadion projektoval brněnský inženýr Kolda a stavbu platilo tehdejší ministerstvo chemického průmyslu. Na celé hale je nejzajímavější začlenění hotelu do skeletu severní tribuny, které lze směle považovat za dokonalého předchůdce dnešních VIP lóží či skyboxů. Vždyť co může být větší luxus než sledovat hokejový zápas na stadionu z postele.
* Pro veřejné bruslení je dnes v Litvínově vyčleněn led v tréninkové hale hned vedle hlavního stadionu. Rodiče s dětmi bruslí v sobotu a v neděli od 16 do 17 hodin, veřejnost má led vyhrazený od pátku do neděle vždy od 17.30 do 19 hodin. Pokud se ovšem v Litvínově právě hraje extraligový zápas, veřejné bruslení se nekoná. Aktuální informace na telefonu 476 767 212.
Ostrý útok – ČEZ Aréna, Plzeň
Trojici špílmachrů Vladimir Urbanec – Ladislav Švábek – Pavel Janeček byste na soupisce plzeňského hokejového klubu hledali marně. Přitom pro věhlas hokeje v Plzni udělali víc než řada hráčů na ledě. Tito muži neovládali mistrovsky hokejky, nýbrž tužky a pravítka. Byli to mistři projektování! Pro Plzeň navrhli v roce 1950 zřejmě nej-
elegantnější domácí zimní stadion v Čechách. Nad podélnými stranami se tyčí strmé tribuny nesené železnou konstrukcí ze Škodových závodů. Prolamovaná zadní stěna tribuny, ve které se střídá sklo a beton, je dráždivá jak plisované sklady na sukních roztleskávaček. Díky této konstrukci vypadá stadion na Štefánikově náměstí křehce a subtilně, ale věřte, že diváci tu umí řádně zatopit. V hledišti nepřekáží žádné sloupy a drobnou vadou na kráse jsou pouze místa za brankami, kde jsou tribuny malé a nízké.
Historie plzeňského stadionu také dává jasnou odpověď na to, proč se v extraligových městech obvykle nebruslí v hlavní hale, ale v sousední tréninkové. Nikdo nechce dopadnout tak jako Plzeň v roce 1955. V sedm hodin večer měl začít zápas s Českými Budějovicemi, jenže veřejné bruslení končící ve čtyři hodiny odpoledne tak rozjezdilo led, že zápas musel být pro nezpůsobilé hřiště odvolán.
* V tréninkové hale v Plzni může nyní veřejnost bruslit v sobotu od 10 do 11.30 a v neděli od 14 do 15.30. Informace lze získat také na telefonu 377 225 529.
Věčný trénink – zimní stadion Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou ve třetím tisíciletí městem klidných procházek po lázeňské kolonádě, ryk hokejových fanoušků je zde rušivým elementem. A nic na tom nemění ani to, že hokej se tu hraje již od roku 1932 a kluziště s umělým chlazením měli hráči k dispozici v roce 1947. Původní stadion totiž dosloužil a nový se ještě nepostavil. Jak je tedy možné, že se tu hraje extraliga? Na stadion byla povýšena hala určená pouze pro trénování. Ta byla postavena a zastřešena, regulérní stadion nikoliv. Do tuctového kvádru se vejde pouhých 4680 diváků a město stále čeká na skutečný stadion.
* S bruslemi si zajděte na nedaleké kluziště u dostihového závodiště v Karlových Varech-Dvorech. O víkendu se tu bruslí v pátek od 16 do 19 hodin, v sobotu a v neděli od 14 do 18.30. Telefon: 353 592 111.
Tady to jiskří! – ČEZ Aréna, Pardubice
Vítejte v hokejovém chrámu nabitém energií. Tady to více než půl století jiskří. Zimní stadion v Pardubicích byl postaven na konci roku 1947, tři roky poté se už hrál hokej pod střechou a za dalších deset let získala železobetonová konstrukce prakticky dnešní podobu. A po celou dobu doprovází pardubický hokej elektřina, nejprve symbolicky, dnes doopravdy. Jeden z dřívějších názvů zdejšího klubu byl Dynamo, ano, podle sovětského vzoru, ale když ho vystřídal název Tesla podle zdejšího elektrotechnického závodu, elektřina tu už jiskřila. Na začátku třetího tisíciletí byl stadion zrekonstruován, přeměnil se v duchu doby na arénu a její název si koupila společnost ČEZ. Podle reklamní kampaně na duhovou energii se i aréna jmenovala Duhová. S tímto názvem získal stadion kuriózní vnější podobu. Osvětlují ho totiž lampy s proměnlivými barevnými filtry, takže několikrát do minuty změní stadion zbarvení vnější fasády.
Ani po půl století nijak nezastaralo progresivní řešení prstence tribun kolem kluziště. Horní patro je díky samonosné konstrukci zavěšené nad přízemními řadami sedadel bez jakýchkoliv podpěrných sloupů a díky tomu je hřiště ze všech stran obklopené skutečně strmým diváckým kotlem pro 9300 návštěvníků. Bohužel konstrukce střechy už tak důmyslná není a musí ji ve čtyřech rozích podpírat sloupy.
* V hlavní aréně se veřejné bruslení koná jen výjimečně, ale v připojené malé hale jsou pro veřejnost vyhrazené hodiny prakticky každý den. Aktuální rozpis můžete zjistit na telefonu 466 741 600 nebo na adrese www.arenapce.cz
Parník na soutoku – Budvar Aréna, České Budějovice
Stříbrná kráska u stříbropěnné Vltavy. Budějovická Budvar Aréna absolvovala pořádný lifting svého vzhledu. Z veteránky mezi zimními stadiony se před necelými čtyřmi roky proměnila v elegantní dámu s kosmickým lookem třetího tisíciletí. Budějovický stadion je druhý nejstarší v Čechách, postavený byl v roce 1946 a dvacet let poté získal i střechu. V roce 2002 prošel kompletní rekonstrukcí, která stadion oblékla do industriálního stříbrného kabátu. Jeden z atraktivních pohledů na stadion je například přes řeku Vltavu, kdy zaoblený roh budovy s dlouhou boční stěnou a venkovním schodištěm připomíná velký parník připlouvající zvolna na soutok Vltavy a Malše. Zakulacený podhled střechy zase evokuje sametovou pěnu na půllitru piva, hlavní sponzor arény může být spokojený.
* Také v Budějovicích tvoří areál zimního stadionu dvě ledové plochy, veřejné bruslení se koná v tréninkové hale. Informace na tel.: 386 352 186. V sobotu a v neděli se bruslení koná od 16 do 18 hodin.
Moderní tygří klec – Tipsport arena, Liberec
Nejnovější zimní stadion postavený v roce 2005 navazuje na libereckou tradici moderních staveb a šedomodrá stavba dobře zapadá do krajiny pod futuristickým vysílačem na Ještědu. Zázemí extraligového klubu Bílí Tygři i celého sportoviště si můžete detailně prozkoumat při organizovaných prohlídkách arény. Trvají přibližně hodinu, účastnit se jich může od deseti do dvaceti lidí a každý účastník zaplatí za exkurzi dvě stě korun. Objednat se můžete na telefonním čísle 488 048 109.
* Veřejné bruslení se pořádá v sousední menší Svijanské aréně, ve které hráli Bílí Tygři před postavením nového stadionu. V sobotu se obvykle bruslí od 14 do 15.30 a v neděli od 15 do 16.30. Aktuální informace lze zjistit na telefonu 488 048 111.
www.hcbilitygri.cz , www.tipsportarena.cz
Konzervativní režná elegance – Stadion Luďka Čajky, Zlín
Co dobře funguje, nemělo by se měnit. A tak je-li Zlín zvyklý na strohou eleganci baťovské éry režného zdiva a pravidelných architektonických modulů, která se osvědčila pro budování továren, obchodů, škol i rodinných domů, proč by nemohla posloužit i pro hokejový stadion? Byla tu již řeč o síle plzeňského architektonického útoku Urbanec – Švábek – Janeček. Zlín může proti ní směle na vhazování postavit trojici Kriške – Zelina – Zeman, která v roce 1964 vybudovala v zalesněném údolí u Březnického potoka moderní zimní stadion v baťovském prvorepublikovém duchu. Průčelí je vybudované právě z režného zdiva mezi štíhlými svislými sloupy předsazenými před fasádu. Dva vysoko klenuté oblouky nesou celou střechu, takže divákům nebrání ve výhledu žádné sloupy.
* Zabruslit si můžete v sousední menší hale (PSG aréna), a to vždy v sobotu a v neděli od 17 do 18.30, telefon 577 056 011.
Pravítkový monument – ČEZ Aréna, Ostrava – Vítkovice
Vezměte dvě mělké misky, překlopte je na sebe a opásejte je hranatými obručemi. Udělejte to vše dostatečně velké, raději o něco větší, nepoužívejte kružítko a všechny čáry kreslete podle pravítka. Dostanete socialistický obří monument, vítkovický Palác kultury a sportu od architekta V. Dědečka, dnes nazývaný podle sponzora ČEZ Aréna. Na rozlehlé pláni u Ruské ulice stojí od roku 1988, v roce 2004 zmodernizovaná. Interiér bez sloupů hokeji svědčí, jen za brankami jsou opět pouze malé nízké tribuny, které poněkud nabourávají iluzi opravdového hokejového kotle.
* Veřejné bruslení se pořádá v malé hale zvané Ledňáček. V sobotu a v neděli je obvyklý čas pro bruslení od 15.30 do 17 hodin. Telefon: 596 620 002.
Z Glejtowny pod střechu – Werk Arena, Třinec
Je to takový skanzen ukazující, jak se hrával hokej daleko od tradičních center. Dlouho vyjížděli třinečtí hokejisté na zamrzlý rybník Glejtowna (smaltovna) u Nádražní ulice. Hříště s umělým chlazením získali až v roce 1967, na střechu se čekalo do roku 1976. Místní hutníci, kteří ji zhotovili, tvrdí, že konstrukce vydrží 500 let.
* Pokud se v rozpisu využití ledové plochy najde volné místo, může si na extraligovém ledě zabruslit i veřejnost. Informace na telefonu 558 325 261.
Orlí hnízdo – Hostan Aréna, Znojmo
Husákovo dítě, které dospělo do Kristových let. Znojemský stadion je legendární ročník 1970. Zpočátku to bylo hřiště pod širým nebem, v roce 1977 bylo zastřešeno. Stadion je typickým sériovým produktem své doby, podle tohoto modelu se stavěly desítky hokejových hal. Podél hřiště jednopatrové tribuny, za brankami prosklené stěny.
* Na extraligovém ledě si můžete zabruslit dvakrát týdně, a to v pondělí a ve čtvrtek od 16 do 17 hodin. Telefon: 515 224 001.
Místo kafru slivovice – stadion Na Lapači, Vsetín
Zatímco jinde voní na zimních stadionech masážní emulze, tady při extraligových zápasech ucítíte na tribunách valašskou slivovici. Jeden z nejmenších extraligových stadionů je zvláštní tím, že na něm stále převažují místa na stání nad tribunami se sedadly. Je také posledním stadionem, který získal střechu. Až do roku 1982 se totiž ve Vsetíně hrálo pod otevřeným nebem. Kolem otevřeného kluziště byly nejprve vztyčeny ocelové nosníky tribun, na které pak byla položena střešní konstrukce charakteristická svým prohnutím. Zatímco jiné haly mají obvykle střechu vyklenutou do oblouku, který má nejvyšší bod uprostřed střechy, ve Vsetíně je naopak střed střechy nejnižším bodem.
* Veřejné bruslení na extraligovém stadionu se koná nepravidelně. Aktuální stav je potřeba zjistit na telefonu 571 411 981 nebo na internetových stránkách města www.vsetin.cz
Václav Trachta
