Jiří Havel: Proč dnes (ne)platit školné

Proč dnes (ne)platit školné

Za Tomáše Rosického zaplatili Spartě půl miliardy. Trh ovládá výchovu fotbalistů, a ono to funguje. Investoři financují deset tisíc žáčků, pak tisíc dorostenců, a z těch vyroste jeden Nedvěd. Investice do Rosického se vyplatila, hráč byl několikrát prodán, odvedl práci a každý vydělal. Ale na začátku byla nutná investice do tisíců bezejmenných fotbalových elévů a piplání těch s talentem a vůlí.
Svět podniká s lidským kapitálem kombinací veřejné a soukromé investice. Stát ročně investuje do sta tisíc prvňáčků s nadějí, že se z nich urodí Křižík, Seifert nebo Heyrovský, a ti pak progresivní daní naplní klubovou pokladnu za nás packaly. Tady však paralela končí. Zatímco kluby obchodují s nadějnými fotbalisty od útlého věku, základní škola nedostane za péči o slibného žáka nic. Gymnázium taky nic. A univerzita, která formuje většinu elity? Na platy má tím více, čím horší výuku poskytne.

Příliš velká úmrtnost

Problém kvantity vysokoškoláků je vyřešen. Do terciárního studia nastupuje kolem poloviny populace. Díky slabším ročníkům do pěti let budeme na úrovni 55 - 60 procent. Další nárůst je kontraproduktivní a byl by na úkor středních odborných škol. Počty nastupujících vysokoškoláků kontrastují s vysokou studijní úmrtností a nízkou kvalitou absolventů. Středoškoláci nejsou připraveni ke studiu náročných škol.
Studium není zadarmo. Kromě státu investuje rodina. Náklady studia jsou ale neviditelné. Víte, kolik dostává fakulta na studenta? Kolik činí výhody studenta? Kolik náklady rodiny? Jakého příjmu se posluchač vzdal tím, že nastoupil do školy?

Studium za milion

Stát i rodina v "bezplatném" systému provedly statisícovou, často milionovou investici. Není bez rizika a vyplatí se v průměru a ne v každém jednotlivém případě. Proto se riziko dělí. Jestliže rodinná investice do vysokoškoláka představuje částku, za kterou se dá pořídit auto, jak zvýší atraktivitu studia školné? V lepším případě nijak. Věcný problém je jen v tom, že úředník nebo politik neumí rozlišit mezi mizernou a skvělou školou. Je nutno najít nástroje, které to udělají za ně. Jedním z nástrojů může být školné: Zvýší šance škol s lepší výukou a marketingem.
Školné v Čechách neřeší problém počtu vysokoškoláků, ale neschopnost ocenit výsledky a aktivitu. Neřeší ani selektivitu systému.
Statisticky méně četní vysokoškolsky vzdělaní rodiče investují do svých dětí více peněz a úsilí než ostatní. Jejich děti mají větší zájem studovat a šanci uspět u přijímacích zkoušek. Tvrzení, že naše vysoké školy jsou výrazně selektivní, je jen úsměvnou chybou statistické interpretace: až budeme mít stejný podíl vysokoškoláků v rodičovské generaci, dosáhneme výsledků jako ostatní země.

Vyloučení chudých se zvýší

Zavedení prostého školného problém sociálního vyloučení neřeší, spíše vyhrocuje. Tvrzení, že školné bude užito k podpoře sociálně slabších studentů, neobstojí. Zavedení sociálních stipendií v minulých letech na naší "selektivitě" vůbec nic nezměnilo. Není ani nedostatek míst, kapacita řady kvalitních škol není naplněna.
Školné částečně řeší i další problém. Školství, stejně jako zdravotnictví, je svou podstatou reálně socialistickým mechanismem, který generuje náklady a minimalizuje efekty.
Podfinancovanost školství v minulosti opravňovala k dynamickému růstu výdajů. V posledních čtyřech letech vzrostly výdaje na vysoké školy o 50 procent. Finanční mezera se však uzavírá, jakkoli zdroje vysokých škol a výzkumu budou v příštích sedmi letech velkoryse vyztuženy prostředky EU. Po roce 2013 budou školy v situaci nutného generování dalších zdrojů, které nezajistí veřejné rozpočty. Školné stvoří nové zdroje i nákladovou brzdu.

Školné? Tak po roce 2013

Populární jsou dnes návrhy odloženého školného. Jejich přitažlivost prudce klesá s propočty nákladů. Straší uchazeče předpisem statisícových plateb splácených za desítky let, až překročí určitou příjmovou hranici. Administrativní náročnost, nevymahatelnost a diskont redukují současnou hodnotu školného na částky, které by studenti zaplatili hned, kdyby si ročně odepřeli luxusnější mobil. Za náklady obludného systému by vyrostlo několik fakult.
Splácení odloženého školného odstartuje, když se absolventům budou rodit děti a začnou splácet hypotéky. Mediánová hrubá mzda činí kolem 16 000 Kč, polovina zaměstnanců bere méně. Náklady na vysokoškoláka činí měsíčně polovinu čisté mzdy čtyřiceti procent zaměstnaných. Představa školného v těchto podmínkách je drsná.
Dovedu si představit, že po očekávaném zvýšení platů by školné v nějaké podobě mohlo startovat po roce 2013. Přimlouval bych se, aby se platilo přímo a sociálně slabším kompenzovalo v rámci slevy na dani a daňového bonusu. Školy budou potřebovat peníze hned, nikoli vrabce na střeše a drahou administrativu. Pro zvýšení kvality však filtr školného nestačí.

Autor, stínový ministr školství ČSSD, učí ekonomii na IES FSV UK