Korupce. Stále živý fenomén
Jan Švrček zná Vietnam z obou stran. Jako zemi, kam vstupují zahraniční podnikatelé-pionýři, vydávající se do vzdálených provincií. Poptávka po investicích a zboží je obrovská. I proto se jeho firma prezentovala v roce 2004 na podzimním a o půl roku později na jarním veletrhu v Hanoji. Záměr měl tento šéf firmy Sezako Přerov jasný. Založit s vietnamským partnerem společný podnik, což se také povedlo, a na místní trh se dostat s podnikem na strojní zařízení pro těžbu a zpracování kamene.
Pak nastaly potíže s místními úřady jedné provincie ve středním Vietnamu, kde odpovědný úředník nevydal licenci na výstavbu technologické linky s odůvodněním, že místo je v přírodní chráněné oblasti. Urgence, dopisy. Údiv nad tím, že jiná společnost licenci na místo obdržela. "Stále věřím, že se najde řešení," říká Jan Švrček. O záležitosti zatím nechce příliš mluvit, prý až jak to dopadne a do jaké míry mu pomůže naše ambasáda ve Vietnamu, která o případu ví. Nerad by také jmenoval dotyčné vietnamské úředníky, po zveřejnění celé kauzy by už asi neměl šanci uplatnit se ani v jiných provinciích.
Uvedený případ však naznačuje, že podnikání ve Vietnamu s sebou nese určitou míru rizika, za níž se skrývá fenomén korupce a úplatkářství. S ním se již setkala řada českých firem.
"Korupce je ve Vietnamu poměrně častým jevem, patrným zejména v rozvíjejících se a strategicky důležitých odvětvích jako stavebnictví, budování infrastruktury, správa půdních fondů, finančnictví, veřejné služby včetně zdravotnictví a školství," říká vedoucí obchodně-ekonomického úseku na velvyslanectví ČR v Hanoji Lukáš Hlavatý. I když co do rozsahu je srovnatelná se situací v jiných rozvojových zemích, může ve svém důsledku představovat hrozbu pro další hospodářský rozvoj země. Vláda se proto snaží posilovat boj proti korupci řadou opatření. "K nim patří reforma veřejné správy, vytváření přehledného právního prostředí a posilování odpovědnosti příslušných orgánů. V těchto otázkách Vietnam spolupracuje i se zeměmi Evropské unie, jako jsou Dánsko či Švédsko," uvádí Lukáš Hlavatý.
Protikorupční zákon z roku 2005, platný od června loňského roku, definuje korupční jednání, vymezuje pravomoci a odpovědnost činitelů na všech úrovních státní správy včetně mechanismu jejich kontroly a vybízí k odhalování korupce ze strany jednotlivců, společenských organizací i sdělovacích prostředků.
"Kvůli nepřehledné či nedokonalé legislativě, nízkému právnímu vědomí, propojení státních i soukromých firem prostřednictvím sítě příbuzenských či přátelských vztahů je však odstranění korupce úkolem dlouhodobým," tvrdí Lukáš Hlavatý.
Co tedy dělat, když se s tímto fenoménem setkáte v praxi? "Není dobré se zaplést do pochybných vztahů. Pokud někdo naznačí, že chce peníze, je lepší jít tam, kde o vás mají zájem i bez nich," radí předseda Česko-vietnamské obchodní a průmyslové komory v Praze Václav Aubrecht. Přirozeně, že teorie je jednodušší než praxe, zvláště pokud už podnikatel do projektu investoval nemalé peníze. Přesto. "Nedoporučuji nikomu dávat peníze, je to krátkodobá záležitost a poškozovalo by to nejen váš projekt, ale i renomé ČR. V provincii by se pak už další české firmy nemusely prosadit. Kdo sází na dlouhodobý projekt, ten by neměl uplácet," říká Václav Aubrecht.
Ruku v ruce s korupcí kráčí i nepružnost a byrokracie vietnamských orgánů. "Je často spojená s neschopností a obavami ze samostatného rozhodování, jež jsou přes posilování tržních prvků vietnamské ekonomiky přetrvávajícím jevem a dědictvím socialistického režimu," dodává Lukáš Hlavatý.
-
