100 nejlepších tuzemských vín - PRESTIŽNÍ KOLEKCE SALÓNU VÍN ČESKÉ REPUBLIKY 2006/2007

Snímek: JAN HALADY - NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM

Otázka přímo hamletovská v tomto případě nezní obligátně být, či nebýt, respektive pít, či nepít, ale: Pít, avšak jaké? Nabídka na trhu je už víc než reprezentativní, cenové rozpětí od desetikorun až po tisícovky, odrůd nepočítaně. Vybrat pouhou stovku z nich, byť pouze z domácí produkce, je úkol nelehký a nezáviděníhodný. Vždy se totiž najdou lidé, kteří takový výběr hodnocení budou zpochybňovat. Lidské chutě jsou různé a víno je nápoj natolik rozmanitý a tvárný, že nějaké stoprocentní absolutorium neexistuje.

Složitá cesta na výsluní
Výběr vín do valtického Salonu má přesné a přísné regule. Letošní výběr je už sedmý v pořadí a v konečné fázi ho prováděly čtyři degustační komise složené z úspěšných absolventů degustátorského školení dle evropských norem. Garantem a čestným předsedou hodnocení byl nestor českých a moravských vinařů profesor Vilém Kraus, u kterého se mnohý z úspěšných vinařů vzdělával.
O čest být zařazen mezi stovku vín do Salonu vín České republiky 2006/2007 letos usilovalo 345 vzorků, což je rekord v dosavadní historii. Nešlo o žádná náhodně vybraná či zaslaná vína. Přihlášené vzorky musely uspět na nominačních soutěžích, což jsou předem vybrané prestižní vinařské soutěže či výstavy. Všechny nominované vzorky se znovu degustovaly a první stovka z nich pak byla zařazena do Salonu.

Nejčastěji Sauvignon
Do úspěšné kolekce bylo vybráno 63 vín bílých, 35 červených a dvě šumivá. Je zde zastoupeno 29 odrůd révy vinné a tři cuvée (směsi). Nejúspěšnější odrůdou co do počtu zařazených vzorků je s osmi "kousky" Sauvignon. Následuje Chardonnay se sedmi zastoupeními, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Frankovka mají po šesti.
Podle kategorií vín daných cukernatostí moštu je 44 vín jakostních s přívlastkem pozdní sběr, 22 vín ve výběru z hroznů, 16 vín jakostních bez přívlastku, po šesti vínech slámových a výběru z bobulí, pět vín ledových a jedno s přívlastkem výběr z cibéb.
Bráno podle místa původu je v tomto ročníku nejúspěšnější podoblastí Mikulovská s 47 víny, za ní Velkopavlovická s 22, Slovácká s 15 a 12 vzorků má v Salonu podoblast Znojemská. Pouze jediné víno pochází z vinařské oblasti Čechy z podoblasti Litoměřické.
Mezi vinařskými firmami byl stejně jako loni nejúspěšnější Vinselekt Michlovský, který je v Salonu zastoupen 15 víny. Následují Vinné sklepy Valtice s 10 víny a Znovín Znojmo se šesti. Celkem je v letošním Salonu zastoupeno 45 vinařských firem. Od gigantů, jako je Bohemia Sekt, až po malá rodinná vinařství.

Není víno jako víno
Znalost vinných kategorií napomůže v základní orientaci. Zájem o víno roste a s ním i vinná kultura. I když vám pořád ještě mohou v některé restauraci na otázku, jaké máte víno, poskytnout obligátní odpověď: bílé a červené. Pochopitelně rozhodující je chuť a poměr cena/kvalita. Určitým vodítkem však je i znalost jednotlivých kategorií vín, tak jak o nich hovoří zákon ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.
Česká republika má v zákoně zakotvený klasifikační systém založený na cukernatosti hroznů použitých pro výrobu vín. Je to systém podobný německému a rakouskému. V jiných evropských zemích, jako je například Itálie, Španělsko či Francie, dávají přednost originalitě původu a kontrolované kvality. Což jsou ta různá značení D.O. a podobně či někdy velice komplikované a nepřehledné kombinace obou systémů.
Cukernatost se měří ve stupních normalizovaného moštoměru, které udávají, kolik kilogramů cukru je ve 100 litrech vinného moštu.


Z hroznů, které se sklízejí při teplotách nižších než -7°C, se dělá ledové víno.
Snímek: NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM

Jakostní známková nebo odrůdová vína
Hrozny musí pocházet z vinice vhodné pro jakostní vína s dodrženým hektarovým výnosem. Mošt musí mít cukernatost nejméně 15 stupňů. Jakostní odrůdové víno se připravuje maximálně ze tří odrůd, známkové víno z různých směsí hroznů, rmutu, moštu či vín podle stálé receptury. Etikety mohou obsahovat název odrůdy, vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční trati.

Proč partie
Soubor informací, které jsme přiřadili na následujících stránkách k jednotlivým vínům, je pochopitelně omezen místem. Každé z nich by si zasloužilo samostatnou stránku. Stále více se u nás začínají prosazovat vína pocházející z vinice vysazené na určité viniční trati a některé z nich se už právem zapsaly do povědomí milovníků vína. Každá vinice má totiž trošku odlišné půdní složení i polohu. Jedna je víc ve svahu, jiná v rovině, obrácena k jihu, jihovýchodu či jihozápadu, a to vše hraje roli při kvalitě hroznů z ní sklizených. Pochopitelně také péče o vinici a množství hroznů z ní sklizených.
Možná někoho napadne, proč při nedostatku místa věnujeme jednu řádku také číslu výrobní partie. Ta je uvedena i na etiketě. A právě jenom víno s touto výrobní partií je v Salonu. Výrobce může mít ze stejné vinice víno ze stejné odrůdy révy vinné, z hroznů sklizených se stejnou cukernatostí, ale víno připravoval jinak a většinou je také jiné. Pokud tedy budete hledat opravdu stejné víno, musí mít mimo ostatních náležitostí i totožné číslo výrobní partie.

Libor Ševčík

Kategorie vín

Kategorie vín podle cukernatosti

Stolní víno
Je připravováno z hroznů, které dosáhly cukernatosti alespoň 11°. Na etiketě nesmí být uváděn ročník ani odrůda.

Zemské víno
Stolní víno vyrobené z hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno. Nebyl však překročen nejvyšší hektarový výnos a hrozny musí dosáhnout cukernatosti alespoň 14°.
Na etiketě může být označena odrůda a zeměpisné označení.

Jakostní víno s přívlastkem
Podle stupňů cukernatosti se přívlastková vína označují jako:
* Kabinet - hrozny musí dosáhnout cukernatosti nejméně 19°
* Pozdní sběr - cukernatost nejméně 21°
* Výběr z hroznů - cukernatost nejméně 24°
* Výběr z bobulí - cukernatost nejméně 27°
* Výběr z cibéb - víno se vyrábí pouze z bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí (hrozinek), které dosáhly cukernatosti nejméně 32°. Na etiketách bývá uveden název odrůdy, vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční trať.

Ledové víno
Připravuje se z hroznů s cukernatostí nejméně 27°. Hrozny se mohou sklízet zmrzlé, když teplota byla minus sedm stupňů a méně. To je značně riziková záležitost, protože vinař se takové zimy nemusí hned tak dočkat a o úrodu se mu zatím postarají jiní.

Slámové víno
Připravuje se z vybraných vyzrálých zdravých hroznů, které před lisováním musí být uloženy nejméně tři měsíce na slámě či rákosu či jsou po stejnou dobu zavěšeny ve větraném prostoru a získaný mošt musí mít cukernatost nejméně 27°.

Vína šumivá
Jsou označována také jako jakostní šumivá vína či sekty. Připravují se jak tradičně kvašením v láhvi, tak i v tancích.

Vína perlivá
Je do nich dodáván kysličník uhličitý.

Vína likérová
Přidává se alkohol.

Vinné nápoje, vína aromatizovaná a aromatizované koktejly
Odalkoholizovaná vína a nízkoalkoholické víno.

Kategorie vín podle původu či specifického způsobu výroby
Víno originální certifikace (VOC).
Vína z určité přesně vymezené lokality (zmíněný francouzský, španělský a italský způsob).


Sedmnáct ročníků

Většina vín z českých a moravských vinic je určena k okamžité spotřebě. Přesto jsou i u nás vína, která ležením v sudech a později na lahvi získávají na kvalitě. Kvůli druhé světové válce přišly však vniveč všechny vinné archivy vín, a tak zde prakticky nenajdeme vína před ročníkem 1945. Na jihu Moravy se dodnes vypráví zkazky ve vínu utopených osvoboditelích ležících pod prostřílenými sudy.
Nejzajímavější archiv domácích vín má Znovín Znojmo. Díky tomu, že byl uložen ve sklepích ležících v hraničním pásmu, nebyl k němu jednoduchý přístup, a tak se uložené poklady před komunistickými "degustátory" dochovaly dodnes. Nejstarším dochovaným vínem je Modrý Portugal z roku 1945. Ročník 1946 však chybí. Většina vinařství na jihu Moravy byla v rukou německy mluvících obyvatel, kteří byli právě v té době odsunuti/vyhnáni, a dosídlenci vesměs s vínem neměli zkušenosti.
Čas od času se "znovínský" archiv přechutnává a ti, kdo se takové události mohli zúčastnit, mohou dosvědčit, že se zde najdou velice zajímavá vína, která ve zdraví přežila desetiletí. Částečně je to dáno i tím, že dříve mohla vína být volně docukrována řepným cukrem, který je "udržel" v dobré kondici. Dnes se některé vzorky čas od času prodávají na aukcích. Pro milovníky vín jsou však zajímavější mladší ročníky, které už neleží na řepném cukru a je věrohodně známo, jaký který z ročníku opravdu byl.

Vinařské ročníky od roku 1990
1990 xxx
1991 xxx
1992 xxx
1993 xx
1994 xx
1995 xx
1996 x
1997 xxxx
1998 xx
1999 xxxx
2000 xxxx
2001 xx
2002 xxx
2003 xxxx
2004 xxx
2005 xxxx
2006 xxx

Vysvětlivky:
x podprůměrný ročník
xx průměrný ročník
xxx dobrý ročník
xxxx výjimečný ročník


Největší vinařské obce

Velké Bílovice 804 ha
Valtice 582 ha
Čejkovice 520 ha
Novosedly 476 ha
Mikulov 440 ha
Dolní Dunajovice 433 ha
Velké Pavlovice 398 ha
Mutěnice 338 ha
Vrbovec 332 ha
Kobylí 290 ha
Blatnice p. sv. Ant. 270 ha
Hustopeče 267 ha
Perná 247 ha
Dolní Kounice 243 ha
Sedlec u Mikulova 210 ha
Rakvice 207 ha
Brod nad Dyjí 198 ha
Němčičky 192 ha
Hovorany 191 ha
Znojmo 191 ha
Prušánky 190 ha
Zaječí 189 ha
Přítluky 181 ha
Klobouky u Brna 174 ha
Popice 173 ha
Bzenec 166 ha
Bořetice 165 ha
Pavlov 164 ha