Vyšší odborná škola je východiskem pro ty, kteří se necítí na vysokoškolské studium. Přitom pozdější přechod právě na něj rozhodně není vyloučený. Ani pro ty, kteří toto studium nastoupili kvůli neúspěchu u přijímaček na vysokou. "Zhruba 54 procent studentů uvedlo jako jeden z důvodů volby studia na vyšší odborné škole nepřijetí na vysokou školu. Studium na vyšší odborné představuje v mnoha případech náhradní variantu," seznamuje s výsledky průzkumu mezi studenty Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání.

Absolvent vysoké odborné školy (VOŠ), který se pak dostane na univerzitu a usiluje o vysokoškolský titul, musí projít celým bakalářským studiem. Jsou mu ale uznány některé výsledky dosažené během studia na VOŠ. Bakalářské studium se tak zkrátí až o polovinu, na jeden a půl roku.

Přijímačky a šance na úspěch

V České republice si absolventi středních škol mohou vybrat ze sto osmdesáti oborů studia na vyšších odborných školách. Jsou mezi nimi ekonomika, práva, výpočetní technika, pedagogika, umění, zdravotnictví a spousta humanitních i technických oborů. Více než devadesátiprocentní šance na přijetí je na technických, přírodovědných a zemědělských oborech. Největší zájem je naproti tomu o pedagogické, sociální a umělecké školy, kde uspěje zhruba deset procent uchazečů.

Přihlášky na vyšší odborné školy se podávají nejpozději do konce dubna. První kolo zkoušek na většině škol probíhá v červnu. Pokud není naplněna kapacita jednotlivých oborů, ředitel školy vypisuje další termíny přijímaček. Poslední z nich probíhají koncem září.

Základním předpokladem pro studium vyšší odborné školy je úspěšné složení maturitní zkoušky. Praktické zaměření studia a flexibilita pak vytváří absolventům VOŠ dobré podmínky pro rychlé zapracování se v novém zaměstnání či při vlastním podnikání. Tím je přinejmenším na začátku jejich profesní dráhy zvýhodňují proti absolventům jiných typů škol.

Jak vypadá a kolik stojí studium

Na studium vyšší odborné školy přispívá z podstatné části ministerstvo školství. Na pokrytí celkových nákladů studia je vybíráno jak na státních, tak soukromých vyšších odborných školách školné. V případě státních škol se pohybuje od 2500 Kč do 5000 Kč. Konkrétní výše je závislá na daném studijním oboru. Soukromé školy vybírají většinou školné vyšší na základě vlastní kalkulace. Může se vyšplhat až na 90 tisíc korun (pražská VOŠ Prague College, studium v angličtině), častěji se pohybuje spíše od 13 tisíc do 30 tisíc korun za rok.

Na vyšších odborných školách je možné studovat formou denního či dálkového studia. Délka denního studia se může pohybovat od dvou do tří a půl roku. Dálkové studium je tří- až čtyřleté. Školní rok se dělí na zimní a letní semestr ukončený vždy zkouškovým obdobím. Výuka také podobně jako na vysoké škole probíhá formou přednášek, cvičení, seminářů. Kromě zkoušek zde existují zápočty seminární práce a projekty. Organizaci studia, práva a povinnosti studentů upravují podrobněji vnitřní předpisy jednotlivých škol.

Studium by nemělo probíhat pouze klasickou výukou, ale především samostudiem provázeným pracemi na projektech a případových studiích, vyhledáváním informací, diskusemi při seminářích. Nižší počet hodin výuky (kolem 24 - 26 hodin týdně) umožňuje samostatnou práci a přípravu studentů. Kromě interních učitelů se školou často spolupracují externí specialisté z vysokých škol a podniků. Ti obohacují studium o nejnovější poznatky a zkušenosti s oborem v praxi, která je nezbytnou součástí studia. Mnozí žáci během ní navážou kontakt se svým budoucím zaměstnavatelem. Praxe často vyústí ve zpracování závěrečné práce, kterou student obhajuje při absolutoriu, tedy závěrečné zkoušce. Při ní získá absolvent vysvědčení a diplom a neakademické označení DiS - diplomovaný specialista, které se užívá za jménem. n

Užitečné adresy

* www.ssvs.cz

* www.asociacevos.cz

* www.vyssiodborneskoly.com

* www.studentin.cz

* www.kampomaturite.cz

* www.nuov.cz

Co je dobré vědět o VOŠ?

1. Délka studia trvá dva až tři a půl roku.

2. Školní rok je rozdělen na semestry a zkoušková období, lze jasně odlišit přednášky a cvičení. Přednášející kladou důraz na samostatnost studentů, praktické projekty nebo diskuse při seminářích.

3. Počet vyučovacích hodin se pohybuje kolem 26 týdně.

4. Odborná praxe má být souvislá a rozhodně by neměla trvat méně než několik měsíců.

5. Dobrá vyšší odborná škola by měla být dostatečně materiálně zabezpečena. To znamená, že by měla disponovat knihovnou, studovnou a dostatkem literatury. Samozřejmostí by měl být přístup studentů k výpočetní technice a internetu, a to i mimo výuku.

6. Vyšší odborné školy by měly spolupracovat s obdobnými školami v zahraničí. To jim umožňuje vysílat část studentů na zahraniční stáže, respektive odborné praxe.

7. Dobrým vysvědčením pro vyšší odbornou školu je ocenění certifikátem kvality EVOS. Ten potvrzuje, že studijní obor obstál v hodnocení kvality, ovšem nemá-li škola certifikát EVOS, neznamená to ještě, že je nekvalitní.