"Časopis, jehož obsah určovala tehdy nastupující mladá generace," praví o Divokém víně slovníkové heslo. Divoké víno patří mezi literární legendy šedesátých let. Odpověď na otázku, zda tu nehraje roli jen přirozená sentimentalita, s níž se ohlížíme na věci minulé, a zda Divoké víno je roli legendy právo, nabízí knižní antologie vydaná nakladatelstvím Slovart. Ta ovšem přibližuje nejen to, co se přineslo 58 tištěných čísel literárního nepravidelníku, která vyšla v rozmezí let 1964 až 1971, ale i to, co se odehrálo v obnovené verzi časopisu, která se v roce 2002 objevila na internetové adrese www.divokevino.cz.
Ludvík Hess, někdejší i současný šéfredaktor, v internetové verzi nabízí zajímavé konfrontace: přenáší sem to nejlepší (poezii, drobné prózy, fotografie, výtvarné práce) z někdejšího Divokého vína, tiskne ale také nové texty svých někdejších spolupracovníků i autorů, kteří se narodili v sedmdesátých a osmdesátých letech. A sám k tomu připojuje osobité vzpomínky.
