Česká národní banka chce nižší inflaci

Česká národní banka chce nižší inflaci

Česká národní banka chystá změny. Bankovní rada se včera rozhodla od ledna 2010 snížit inflační cíl, ve kterém se snaží svou politikou udržet cenový vývoj, ze současných tří procent na dvě procenta. Hlavním důvodem je mimo jiné ukončení transformace ekonomiky a nízká inflační očekávaní finančních trhů.

Růst cen se v současnosti pohybuje hluboko pod stanoveným cílem i prognózou ČNB. Inflace za únor se podle Českého statistického února zvýšila na 1,5 procenta z lednových 1,3 procenta. Pořád je však velmi nízká. Na růstu cen se podepsalo především zdražení cigaret, které je důsledkem zvýšení daně loni v dubnu. Rostly i ceny zimních zájezdů.

"Nový cíl ovšem nemění výhled na vývoj sazeb pro nejbližší období," uvedl včera guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

"Když jsme stanovovali cíl na tři procenta, vycházeli jsme z transformační ekonomiky, a proto bylo rozumnější stanovit cíl výše. Nicméně po 20 letech se dostáváme do situace, kdy se můžeme srovnat s ostatními vyspělými zeměmi, a proto jsme se jej rozhodli stanovit dvě procenta, jako celá řada dalších států," uvedl Tůma.

Bankovní rada nadále zachová toleranční pásmo ve výši jednoho procenta. Inflace tak může být o procento nižší nebo vyšší, než je určený cíl.

Podle ekonomů stojí za změnou inflačního cíle i předběžná příprava na přijetí eura.

"Datum sice není ještě přesně stanoveno, předtím než v Česku budeme moci eurem platit, musíme splnit tak zvaná maastrichtská kritéria," říká David Navrátil z České spořitelny.

Mezi nimi je i pravidlo týkající se inflace. Kdyby se banka držela původního tříprocentního cíle, mohla by si tak sice splnit vlastní metu, ale nemuselo by to už stačit na přijetí do eurozóny.

Podle Navrátila si tak banka připravuje cestu pro další zvyšování úroků v příštích letech."V případě, kdy bude ČNB chtít udržet inflaci na dvou procentech, bude muset zvyšovat sazby samozřejmě rychleji. To umožní přiblížit se úrokům v eurozóně," uvedl Navrátil.

Důvodem změny inflačního cíle je podle Tůmy i postupné odeznívání vlivu regulovaných cen. Dále by se neměly příliš často měnit nepřímé daně.

Od příštího roku centrální banka rovněž začne zveřejňovat jmenovitě hlasování členů bankovní rady, sníží počet jednání na osm ročně ze současných 12.

Informace o hlasování jednotlivých členů bankovní rady k měnovým rozhodnutím začne zveřejňovat centrální banka od příštího roku v rámci zápisu z jednání, a přiřadí se tak k centrálním bankám například v Polsku, Velké Británii, Maďarsku nebo USA.

Dosud centrální banka zveřejňuje pouze poměr hlasování členů bankovní rady.

Centrální banka se rozhodla o změnách informovat s velkým předstihem především kvůli minimalizaci nákladů. "Navíc to nijak neovlivňuje měnovou politiku a její současné nastavení," upozornil guvernér Tůma. (soc, čtk)